Proti zavedení nového trestné činu „zneužití práva“ do slovenského trestního zákona se v připomínkovém řízení vyslovily již Specializovaný trestní soud a Sdružení soudců Slovenska, zjistila Česká justice. Slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková ale na svém návrhu trvá a minulý týden představila další změny ve slovenské justici, včetně návrhu na změnu slovenské ústavy. Z té by měl být vypuštěn článek, který zapovídá trestní stíhání soudců za jejich rozhodnutí.
Návrh na změnu trestního zákona, který by nově obsahoval trestný čin s názvem „zneužití práva“, obsahuje již novela, kterou poslala do legislativního procesu ministryně Kolíková na konci června. Tohoto trestného činu se může dopustit ten „soudce nebo rozhodce“, který při rozhodování „svévolně uplatní právo“, přičemž tím dojde k poškození či zvýhodnění jiné osoby. Pachateli by hrozil buď rok až pět let odnětí svobody, anebo tři až osm let. To v případě, že by se tohoto činu dopustil na chráněné osobě či ze zvláštního motivu.
Ministryně Kolíková tento trestný čin na tiskové konferenci minulý týden vysvětlovala jako „rozhodnutí mimo mísu“, tedy o naprosto nelogické rozhodnutí, které nemá oporu ani v zákoně, ani v judikatuře. V tiskové zprávě slovenského ministerstva spravedlnosti k dalším návrhům zákonů, které mění poměry ve slovenské justici, se pak dočteme, že se ruší rozhodovací imunita soudců všeobecných soudů. „Nie je totiž dôvod zachovávať široko koncipovanú imunitu sudcov, ktorá ich chráni aj pred svojvoľným výkladom práva hraničiacim so zneužitím moci. Takáto úprava je bežná aj v právnych poriadkoch iných krajín. Imunita sudcu pri rozhodovaní sa musí týkať len právneho názoru vyjadreného pri aplikácii veci za predpokladu, že sudca svoj záver formuluje na základe riadneho uváženia argumentov a náležite ho vysvetlí. V takom prípade sudca nemôže byť zodpovedný. Sudca však má byť disciplinárne a v odôvodnených prípadoch aj trestne zodpovedný za právny názor svojvoľný, ničím nepodložený, ignorujúci znenie právnych predpisov, judikatúru a pod.,“ uvádí se v tiskové zprávě ministerstva.
Podle příslušné důvodové zprávy, kterou Česká justice prostudovala, se předpokládá jako podmínka pro spáchání tohoto trestného činu úmysl soudce či rozhodce a poškození či zvýhodnění adresáta rozhodnutí. „Trestnoprávne postihnuteľným podľa tohto trestného činu tak nie je samotné porušenie zákona bez ďalšieho, ale k porušeniu zákona, či nesprávnemu výkladu právnej normy proti jej zmyslu alebo účelu musí pristúpiť aj úmyselné zavinenie rozhodovacieho subjektu, teda vedomosť o tom, že zneužíva právnu normu, aby svojím rozhodnutím úmyselne poskytol neoprávnenú výhodu, či neoprávnenú ujmu adresátovi rozhodnutia, ako aj to, že ide o podstatné porušenie výkladu právnej normy, ktoré môže ovplyvniť výsledok rozhodovacieho procesu verejného činiteľa. Ďalšou podmienkou pre naplnenie skutkovej podstaty trestného činu zneužitia práva teda vždy bude to, aby uvedeným konaním sudcu či rozhodcu došlo k určitému zvýhodneniu, alebo naopak poškodeniu adresáta rozhodnutia. Bez tohto následku by neboli znaky skutkovej podstaty tohto trestného činu naplnené. Pôjde tak vždy iba o také rozhodnutie, ktorým došlo k určitému zvýhodneniu či poškodeniu adresáta, inak povedané, nepôjde o každé rozhodnutie, ku ktorému sudca či rozhodca dospel nesprávnym výkladom práva, ale musí súčasne dôjsť k následku, ktorým je zvýhodnenie, či poškodenie adresáta rozhodnutia,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona o výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a správě zajištěného majetku a o změně a doplnění některých zákonů, v němž se navrhuje i příslušná novela trestního zákona.
Proti tomuto návrhu se již vyslovilo jak Sdružení soudců Slovenska, tak Specializovaný trestní soud. „Ide o zrejme nespochybniteľné porušenie (likvidáciu) ústavou zakotvenej (ex constitucione) trestnoprávnej imunity (funkčnej imunity) sudcov zakotvenej v čl. 136 ods.1 ústavy (sudca ústavného súdu) a v čl. 148 ods.4 ústavy (sudca všeobecného súdu),“ stojí v připomínkách Sdružení soudců Slovenska. Ti upozorňují na to, že se jedná o úpravu, která je v rozporu nejen se slovenskou Ústavou, judikaturou slovenského Ústavního soudu, ale také s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vedle toho varuje Sdružení před možným zneužitím ustanovení k nátlaku výkonné moci na soudce. „Trváme preto na zásadnej pripomienke k uvedenému návrhu doplnku Trestného zákona a navrhujeme vyradiť (vylúčiť) uvedené ustanovenie Trestného zákona (§ 326a) z ďalšieho legislatívneho procesu pre jeho zjavnú protiústavnosť porušením ústavnej garancie trestnoprávnej imunity sudcov (čl. 136 ods.1, čl. 148 ods.4 ústavy) a tým aj porušenie princípu nezávislosti súdnej moci, ktorý je jedným z podstatných znakov demokratického a materiálneho právneho štátu,“ uzavírá se v připomínkách Sdružení. Je však třeba připomenout, že Sdružení soudců Slovenska je na Slovensku terčem kritiky ohledně propojení na kontroverzní postavu Štefana Harabina, které se datuje od změn ve vedení Sdružení v roce 2009. Od nástupu vlády Igora Matoviče se Sdružení staví proti avizovaným změnám v justici. Důvodem může být i to, že ministryně Kolíková patří k někdejším blízkým spolupracovníkům exministryně Lucie Žitňanské, která s Harabinem a Sdružením sváděla ve funkci líté boje.Zavedení nového trestného činu „zneužití práva“ odmítl pro jeho možný rozpor s Ústavou v připomínkách i slovenský Specialní trestní soud.
To Okresní soud v Žilině navrhuje naopak ustanovení rozšířit jak na policisty a slovenské prokurátory, tak na všechny veřejné činitele, kteří rozhodují o veřejných zakázkách či o věcech veřejného zájmu. „Mám za to, že by sa malo jednať o rozhodnutie v rozpore so zákonom ale svojvoľné rozhodnutie, pričom posúdenie by sa nemalo byť ponechané na vyšetrovateľa či prokurátora ale malo by sa odvíjať sa od zrušenia rozhodnutia v mimoriadnom konaní, napr. dovolanie. Takáto definícia vytvorí z polície odvolací orgán, ktorý bude kontrolovať a riadiť rozhodovaciu činnosť a tým ju usmerňovať. Nahradiť poškodí a zvýhodní slovami … spôsobí škodu alebo privodí neoprávnenú výhodu … Opäť s odkazom na predošlé, aj vysloenie neprijateľnosti zmluvnej podmienky môže byť zvýhodnenie a poškodenie môže byť len oslabenie v procese bez spôsobenia škody či ujmy. Pojmy poškodí a zvýhodní je možné veľmi široko vykladať. Bez úpravy navrhnutého ustanovenia dôjde k paralyzácii rozhodovacej činnosti súdov, alibizmu v rozhodovaní a zakonzervovaniu právneho stavu,“ stojí v připomínkách žilinského soudu.
Z pohledu české justiční veřejnosti jsou ovšem zajímavé i další návrhy změn, které ministryně Kolíková představila. Opět se vrací slovenským Ústavním soudem zrušené prověrky majetkových poměrů soudců a jejich způsobilosti. Nově se spočítá s tím, že by prověrky byly v kompetenci orgánu soudcovské samosprávy, tedy slovenské Soudcovské rady. O její podobu již nová ministryně boj svádí a k její změně má vést i nový model jejího konstituování: oproti současnému stavu by soudci volili členy nikoliv v jednom obvodu, jímž je celé Slovensko, ale v každém soudním kraji by se volil člen jeden. Prezident/ka, vláda a slovenská Národní rada SR by nově mohly nominovat pouze nesoudce. Kárná řízení se soudci by pak měla přejít na Nejvyšší správní soud, jehož zřízení je dalším z reformních kroků nové ministryně a vlády. Ruší se i povinný souhlas Ústavního soudu s uvalením vazby na soudce, nově by již tato imunizující „pojistka“ v trestním procesu se soudci chyběla.
Zavádí se také maximální věk pro výkon soudcovské funkce: v případě soudců obecných soudů by nově byla hranice 65 let, u ústavních soudců pak 70 let.
Petr Dimun
