Zavedení prověrek majetkových poměrů soudců a jejich spolehlivosti, změny při obsazování členů ústavního soudu a jeho fungování či zřízení nejvyššího správního soudu navrhlo slovenské ministerstvo spravedlnosti v rámci rozsáhlých změn ve fungování justice. Právě reforma soudnictví s cílem dosáhnout obnovu důvěru lidí v právní stát patří k hlavním záměrům nové vlády premiéra Igora Matoviče, která nastoupila do úřadu po únorových parlamentních volbách.
„Je to klíčová změna, která znamená reformu důležitých justičních institucí pro zavedení systémových opatření, abychom udělali očistu justice,“ řekla dnes novinářům o připravovaných změnách ministryně spravedlnosti Mária Kolíková. Koalice má ve sněmovně potřebnou většinu, aby prosadila návrh reformy, která si vyžádá změny ústavních zákonů.
Změny se dotknou také soudní rady, která například volí šéfa nejvyššího soudu a podává návrhy na jmenování soudců. Soudní rada bude podle Kolíkové prověřovat majetková přiznání soudců včetně jejich účtů. V případě pochybností by mohla zahájit prověrku obecné spolehlivosti soudce.
Prověrky soudců dříve zrušil ústavní soud, podle Kolíkové ale oproti předchozí právní úpravě došlo ke změnám, nově by se na prověrkách například neměl podílet Národní bezpečnostní úřad.
Ústavní soud zase bude muset v projednávaných případech zaujmout jednoznačný postoj. Opakovat by se tak neměla situace, že ústavní soud nerozhodne, zda je zákon v souladu s ústavou nebo nikoliv, protože žádný z návrhů na rozhodnutí nezíská potřebnou většinu. S tímto výsledkem skončilo například hlasování ústavních soudců v roce 2014 ve věci zákona ohledně zákazu dvojího občanství.
Reforma justice počítá také s tím, že v jednom volebním období by nemělo dojít k obměně většiny ústavních soudců. V případě, že by parlament zase nezvolil kandidáty na ústavní soudce, o nových soudcích ústavního soudu by rozhodovala hlava státu z navržených kandidátů. Loni byla činnost slovenského ústavního soudu zhruba dva měsíce paralyzovaná, protože sněmovna nezvolila potřebný počet kandidátů na soudce.
Nově by ústavní soud již neměl posuzovat, zda obecné soudy mohou rozhodovat o uvalení vazby na obviněné soudce. Například v největší korupční kauze v historii slovenského soudnictví, ve které policie letos v březnu obvinila 13 soudců, ústavní soud nepovolil následné rozhodování Specializovaného trestního soudu o návrhu prokurátora vazebně stíhat většinu ze zmíněného počtu obviněných.
Ministerstvo spravedlnosti hodlá také prosadit zřízení nejvyššího správního soudu, který by kromě jiného místo ústavního soudu posuzoval některé volební stížnosti.
(čtk)
