Katalog práv a nároků obyvatel, které při nesplnění z důvodu diskriminace může občan vymáhat žalobou u soudu, chce novelou občanského soudního řádu rozšířit veřejná ochránkyně práv. Nově je do katalogu zařazena žaloba za diskriminaci v přístupu k bydlení, pokud je nabízeno veřejně, nebo za diskriminaci u přiznání a poskytování sociálních výhod. Dokazovat, že k diskriminaci nedošlo, musí už nyní vždy žalovaná strana. Možnost podávat žaloby pro diskriminaci žádá ombudsmanka také pro právnické osoby. Návrh Šabatové rozšířit zákaz diskriminace vojáků a příslušníků ozbrojených sborů pro zdravotní postižení vláda zamítla.
Návrhy, které vycházejí z výročních zpráv veřejné ochránkyně práv, projednávala na svém pondělním zasedání vláda, přičemž problému diskriminace se týkala tři z celkem desíti ombudsmankou předložených doporučení. Nově Anna Šabatová doporučuje novelizovat §133a občanského soudního řádu a přesunout důkazní břemeno na žalovanou stranu, pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že žalovaná strana se dopustila diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, národnosti, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v taxativně vyjmenovaných věcech, které ve skutečnosti doslova kopírují tzv. antidiskriminační zákon.
Nově by tedy podle občanského soudního řádu žalovaný nesl důkazní břemeno a musel by prokazovat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení v případě žaloby na diskriminaci ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, sociálního zabezpečení, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, přístupu ke vzdělání, odborné přípravě a jejich poskytování, přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování, nebo přístupu k veřejným zakázkám, tedy ve všech případech, které v §1 vyjmenovává jako regulované právní vztahy ve společnosti antidiskriminační zákon.
Z návrhu mimo jiné vyplývá, že pokud by byl přijat a občanský soudní řád změněn podle doporučení Šabatové, musel by například každý, kdo veřejně nabízí byt k pronájmu nebo k prodeji, počítat s možností, že bude žalován před soudem pro diskriminaci, pokud se rozhodne byt neposkytnout osobám vyznávajícím určitou náboženskou nebo politickou víru, osobám homosexuálním nebo příslušníkům nějakého etnika. Pokud žalovaný, na jehož straně je důkazní břemeno, neprokáže, že k diskriminaci nedošlo, má již dnes podle antidiskriminačního zákona údajně diskriminovaný žalobce právo domáhat se nápravy a náhrady nemajetkové újmy v penězích.
Podle stanoviska vlády k tomuto návrhu je s „ohledem na citlivost a komplikovanost problematiky však nutné nejprve provést komplexní analýzu a teprve na základě jejích výsledků případně přistoupit k návrhu legislativního řešení“. Vláda má rovněž pochybnosti, zda je zcela vhodné převracet důkazní břemeno prostřednictvím základního procesního předpisu, který nově upravuje pouze procesní postup pro sporná řízení, a je spíše toho názoru, že úprava obrácení důkazního břemene by měla mít svoje místo v hmotněprávních předpisech, kde se ke konstrukci tohoto institutu používají vyvratitelné právní domněnky. „Začleňování různých výjimek do obecného procesního předpisu totiž způsobuje, že občanský soudní řád je nevyvážený a nepřehledný,“ uvádí ve stanovisku vláda.
Proti tomu doporučil vlastní stanovisko ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier: „Posílení právní možnosti obrany proti diskriminaci patří mezi významné priority vlády. Vláda proto připraví a Parlamentu České republiky v roce 2015 předloží návrh novely občanského soudního řádu, kterým naplní předmětné doporučení ochránce,“ navrhuje Jiří Dienstbier bez výhrad přijmout návrh Šabatové.
Ombudsmanka Šabatová dále navrhuje zakotvení veřejné žaloby (actio popularis) do antidiskriminačního zákona. „Pokud by mohla být dotčena práva a právem chráněné zájmy většího nebo neurčitého počtu osob, a nebo pokud by takovým porušením mohl být vážně ohrožen veřejný zájem, náleží právo domáhat se ochrany práva na rovné zacházení i právnické osobě podle § 11 odstavce 1 tohoto zákona a veřejnému ochránci práv,“ navrhuje další změnu Anna Šabatová. Těmito právnickými osobami jsou při tom podle předmětného §11 spolky a organizace, které byly založeny za účelem pomoci obětem diskriminace, mají ji ve stanovách nebo přímo vyplývá z činnosti takových spolků a organizací.
Podle stanovisko vlády bude zavedení veřejné žaloby ve věcech diskriminace obsahovat novela antidiskriminačního zákona plánovaná na rok 2015, právo podávat žaloby právnickým osobám však vláda přiznat nezamýšlí. „V současné době se zamýšlí udělit právo domáhat se ochrany práva na rovné zacházení zatím pouze ochránci, a nikoliv i nestátním subjektům, zabývajícím se ochranou před diskriminací. S tímto postupem vyslovila ochránkyně souhlas,“ uvádí se ve stanovisku vlády.
V souvislosti se zákazem diskriminace příslušníků ve služebním poměru u bezpečnostních sborů pak Šabatová navrhuje doplnit zákaz diskriminace nejen z důvodu pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině, ale také z důvodu zdravotního postižení. Tomuto vláda pro povahu činnosti vojáka a dalších příslušníků ozbrojených sborů nevyhověla.
Irena Válová
