Nejsilnější sněmovní hnutí ANO podporuje zastavení dlouhodobě bezvýsledných exekucí, které vznikly v minulosti kvůli nízkým dlužným částkám. Věřitelé by podle návrhu poslance hnutí Patrika Nachera získali část pohledávky zpět od státu. Exekutorům by stát uhradil část hotových výdajů spojených s vymáháním peněz. Pro návrh se vyslovuje také hnutí SPD, záporně se k němu staví naopak Piráti. Před návrhem varuje i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, podle níž je protiústavní.
Debata o Nacherově návrhu se vedla v dolní komoře v souvislosti s vládní předlohou, která upravuje exekuce a insolvence kvůli koronavirové krizi. Sněmovna ji schválila minulý týden zrychleně ve stavu legislativní nouze. Nacher k ní svůj návrh nakonec neuplatnil, a tak se o něm nehlasovalo.
Návrh spočívá v tom, že exekutor by musel až na výjimky zastavit vymáhání staršího dluhu s jistinou do 1500 Kč, pokud se mu za uplynulé tři roky nepodařilo vymoci nic. Věřitel by dostal od státu 30 procent jistiny a exekutor 30 procent paušálních hotových výdajů.
„Exekucí do výše 1500 korun je podle Exekutorské komory 900 000. Kolik jich je marných? Já bych to odhadoval na třetinu až polovinu, takže se tady bavíme o 300 až 500 tisících exekucí, které můžeme zastavit,“ uvedl Nacher. Předseda sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že poslanci hnutí budou návrh nadále podporovat. Za přelomový označil Nacherův návrh šéf poslanců SPD Radim Fiala. “Odstraní spoustu problematických věcí právě u těch nejmenších exekucí málo vymahatelných,” uvedl.
Naopak ministryně spravedlnosti Marie Benešová se postavila ostře proti. „Tento návrh má opravdu střet s ústavností. V podstatě se jedná o vyvlastnění,“ varovala. Poukazovala na to, že věřitel by neměl šanci zastavení vymáhání dluhu odvrátit. Ministryně navíc zkritizovala Nacherův návrh i kvůli nákladům státu. „Exekutoři by měli zase z toho těžké peníze,“ prohlásila. Šlo by podle ní o 1,5 miliardy korun.
Česká advokátní komora je toho názoru, že není možné provádět dílčí změny exekučního práva cestou zrychleného jednání parlamentu. „Podmínky zkráceného jednání ve stavu legislativní nouze řeší nad rámec § 99 Jednacího řádu PS nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 z 1. března 2011, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 80/2011 Sb. Z něho plyne potřeba vykládat velmi restriktivně, co je možné projednávat ve stavu legislativní nouze. Z nálezu plyne, že co do obsahu je takto možné projednávat jen takové normy, které bezprostředně zamezují vzniku či trvání konkrétního, aktuálně ohroženého, veřejného zájmu, pro který byl stav legislativní nouze vyhlášen. Zastavování starých exekucí takovou normou v žádném případě není,“ uvedl Michal Žižlavský, předseda insolvenční sekce a člen představenstva České advokátní komory.
„Zkrácené jednání v nouzovém stavu nesmí sloužit k přijímání “běžné” legislativy, a již vůbec ne k přijímání norem koncepční povahy. Případná celková novela exekučního řádu musí projít jako celek řádným legislativním procesem. Otázkou ovšem je, zda pro ni existují dostatečné důvody. V žádném případě není důvod pro zbrklé změny dílčích norem exekučního práva typu zastavování starých exekucí. Ty nevznikly jako důsledek pandemie a krizového stavu. Je pravdou, že nouzový stav, krizová opatření státu a celkové zhoršení ekonomické situace způsobí platební neschopnost řady lidí, živnostníků, podnikatelů a korporací. Situace, kdy dlužník není schopen plnit všechny své závazky, ale není řešitelná v právním rámci exekuce. Musí být řešena v právním rámci insolvence. Aktuálně projednávané změny insolvenčního práva jsou v tomto směru více než dostatečné,“ doplnil Žižlavský.
Piráti sice podle poslance Lukáše Koláříka zastavování marných exekucí podporují, Nacherův návrh je ale podle něho jen symbolický, promítne se jen do statistik exekucí a nic nevyřeší. Upozornil na to, že nízké dluhy jsou většinou z pokut za černou jízdu v hromadné dopravě nebo z nezaplacených poplatků ve zdravotnictví. „Ty už jsou ve velké míře dávno přeprodány většinou anonymním společnostem do daňových rájů a těm bychom poslali další peníze,“ podotkl pirátský poslanec.
Se zastavováním marných exekucí počítá vládní novela, která je ve Sněmovně v běžném režimu před druhým čtením. Vládní předloha však nepůsobí zpětně a předpokládá, že budou po třech letech končit prakticky všechny marné exekuce. Pokračovaly by v případě, že věřitel složí zálohu na náklady vymáhání. Mohl by tak učinit dvakrát. Definitivní zastavení by přišlo na řadu po devíti letech bezvýsledného vymáhání dluhu. K této novele by mohl poslanec Nacher podat svou úpravu jako pozměňovací návrh.
(Advokátní deník, epa)
