Klíčovým řečníkem panelu o zločinu ve střední a východní Evropě na probíhající Evropské kriminologické konferenci byl významný polský kriminolog z Univerzity v Bělostoku Emil Plywaczewski. Ve svém vystoupení se zabýval vývojem kriminality a proměnou její struktury ve střední a východní Evropě po roce 1989. K zásadnímu přelomu v Polsku došlo před osmi lety, kdy vznikl nezávislý Centrální úřad pro potírání korupce (CBA), který podléhá pouze premiérovi, říká v rozhovoru pro Českou justici.

Nejen podle předního českého kriminologa Jiřího Buriánka je jedním z největších problémů ohrožujících zdravý vývoj české společnosti v posledních letech korupce. Česká republika se již tradičně umísťuje na nelichotivých místech indexů vnímání korupce ve veřejném sektoru. Jak je na tom v této oblasti Polsko?

Polsko na tom bylo podobně jako Česká republika v 90. letech minulého století. K zásadnímu přelomu však došlo před osmi lety, kdy vznikl nezávislý Centrální úřad pro potírání korupce (CBA), který podléhá pouze premiérovi. Úřad vede od roku 2009 bývalý šéf polské policie Pawel Wojtunik a dělá svou práci dobře, potírání korupce v Polsku se výrazně zlepšilo. V boji proti korupci však musíme pokračovat a zůstat konzistentní. Jak říkám, zásadní pro boj proti korupci je ustavení nezávislého úřadu.

Ve své přednášce jste hovořil o tom, že jedním z rysů proměňující se struktury zločinu po roce 1989 je v Polsku nárůst počtu cizinců, kteří se dopouštějí trestných činů. S tímto problémem se nepochybně vyrovnávají i ostatní státy střední a východní Evropy včetně Česka. Můžete uvést nějaké konkrétní údaje z regionu a případná specifika jednotlivých zemí?

Zajímavým fenoménem je třeba fakt, že ruská mafie, která se podílí na zločinnosti v České republice, v Polsku příliš neoperuje. Myslím si, že je za tím fakt, že ruská mafie bere Polsko jako jakousi tranzitní zemi, přes kterou míří na Západ nebo v nové vlně zpátky do Ruska. Co ještě vím, tak vy máte například občas problémy s vietnamskou kriminalitou, v Maďarsku zase řeší kriminalitu související s čínskou menšinou. Model je napříč střední a východní Evropou podobný, liší se v jednotlivostech.

Mohlo by vás zajímat

Mluvil jste o proměně výzev kriminality, kterým čelí celý region střední a východní Evropy. Patří mezi ně mimo jiné nárůst počtu mladistvých zločinců nebo právě trestná činnost související s migrací. Co jsou však podle vás největší výzvy, kterým čelí Polsko, respektive celý region?

Jednoznačně jde o ekonomickou kriminalitu a trestnou činnost spojenou s prodejem a užíváním drog. Právě v těchto oblastech jsme v Polsku zaznamenali významný nárůst mezi lety 2001 a 2012. Myslím, že situace v ostatních státech regionu bude podobná.

Do roku 2012 jste vedle své akademické činnosti na Univerzitě v Bělostoku působil i jako lektor v Středoevropské policejní akademii (MEPA). Můžete popsat, k čemu tato instituce slouží a jak funguje?

MEPA vznikla v roce 1992 jako iniciativa Rakouska a Maďarska a později se k ní přidala ČR, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Německo a Švýcarsko. Akademie vznikla v reakci na potřebu vybudování mezinárodní platformy, která by umožnila užší spolupráci a výměnu zkušeností pro policisty a další složky podílející se na potírání kriminality v regionu.

-ká-