Místnost pro veřejná slyšení před Soudem. Zde zasedá Velký senát ESLP. Foto: ECHR

Ministerstvo rozšířilo databázi judikatury ESLP na 1400 rozhodnutí, loni v ní hledalo 7000 lidí

Ministerstvo spravedlnosti rozšířilo národní registr judikatury Evropského soudu pro lidská práva na 1400 rozhodnutí v češtině. Hledá se v ní podle národních právních pojmů. Spravedlnost plánuje databázi rozvíjet a přidat k ní rozhodnutí výborů OSN a Soudního dvora EU tak, aby judikatura lidských práv byla k nalezení na jednom místě.

Vnitrostátní databázi judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), která zahrnuje překlady rozsudků anebo jejich stručné shrnutí, se nyní podařilo rozšířit o další stovky případů, oznámilo ministerstvo spravedlnosti.  „Celkem obsahuje už téměř čtrnáct set rozhodnutí. Výrazně tak usnadňuje práci české odborné veřejnosti, například soudcům či advokátům, kteří judikaturu ze Štrasburku ve své praxi potřebují,“ uvádí k tomu ministerstvo.

„Zatímco originály rozhodnutí soud zveřejňuje pouze anglicky nebo francouzsky, portál nabízí vybraná rozhodnutí v češtině a vedle úplných překladů obsahuje také výstižná shrnutí. Vyhledávací kritéria v databázi navíc zahrnují i vnitrostátně používané právní pojmy, což přispívá k rychlé orientaci při hledání,“ uvádí ve své zprávě ministerstvo spravedlnosti doslova. „Cílem je co nejvíc usnadnit tuzemským právníkům práci s judikaturou štrasburského soudu,“ dodává k tomu Petr Konůpka z Kanceláře vládního zmocněnce, která databázi spravuje.

Národní překlady jsou i v databázi HUDOC

Evropský soud pro lidská práva ovšem zveřejňuje část rozhodnutí rovněž česky. Nejde jen o rozsudky českých stěžovatelů nebo o rozhodnutí, kterými je Česká republika nějak dotčena. Jde o zajímavou judikaturu a rozsudky ve věcech proti Turecku, Ukrajině, Německu a dalším státům. Evropský soud pro lidská práva k nim upozorňuje, že jde právě o překlady českého ministerstva spravedlnosti. Díky aktivitě českého ministerstva má nakonec v původní databázi ESLP HUDOC nemalé množství přeložených věcí – celkem 893 věcí v češtině, což je více než Polsko, Portugalsko, Slovensko, Řecko nebo Nizozemí a další státy.
Kromě toho má Evropský soud pro lidská práva na webu sekci s češtinou s návody, pokyny a formuláři pro právníky i samotné stěžovatele na porušení Úmluvy. Jsou tam také v češtině příručky k jednotlivým článkům Úmluvy o lidských právech a základních svobodách nebo k azylovému právu, právu dítěte nebo k diskriminaci.  K dispozici se nabízí i procesní příručky: průvodce řízením, jednací rád soudu nebo podmínky přijatelnosti stížnosti.

Cíl: Judikatura k lidským právům na jednom místě

Podle ministerstva spravedlnosti se počet případů v národní databázi se od jejího spuštění v roce 2015 více než zdvojnásobil, a to na současných 1 400 rozhodnutí,  roste také návštěvnost databáze. „Loni ji využilo okolo sedmi tisíc lidí k vyhledání desítek tisíc dotazů. Průběžně se v ní objevují nejen nové rozsudky, ale doplňují se také významné případy z minulých let, které v češtině doposud chyběly. Uživatelé si tak mohou vyhledat například všechna rozhodnutí směřující proti České republice, velkosenátní rozsudky či zásadní rozhodnutí vůči jiným evropským zemím,“ uvádí k tomu doslova ministerstvo.

Podle ministerstva spravedlnosti zájemci o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva na stránkách databáze naleznou případy ze všech oblastí práva, kterými se soud zabývá: od práva trestního či pracovního, přes vzdělávání, vlastnictví, rodinný život, zbavení svobody až po spravedlivý proces, zdravotnictví či například diskriminaci. Uživatelé mohou své dotazy filtrovat přímo podle jednotlivých právních oblastí nebo konkrétních klíčových slov,“ stojí v oznámeni ministerstva.

Kancelář vládního zmocněnce, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, se do budoucna chystá databázi dále rozvíjet a inovovat, oznámilo ministerstvo spravedlnosti: „Plánujeme výrazné obsahové rozšíření databáze tak, aby nezahrnovala pouze rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, ale také výborů OSN, případně Soudního dvora EU a tuzemských vrcholných soudů,“ vypočítává Petr Konůpka z Kanceláře vládního zmocněnce.  Podle něho by se tak judikatura k lidským právům z českého i mezinárodního prostředí dala najít systematicky na jednom místě.

(ire)