Agenda související s alternativními tresty se možná změní tak, aby odsouzení byli více motivováni je vykonat. Předpokládá to vládní novela trestního zákoníku, trestního řádu a dalších zákonů, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou projedná ústavně-právní výbor, se týká zejména postavení a pravomocí pracovníků Probační a mediační služby (PMS).
Proces nařizování výkonu některých alternativních trestů, mezi které patří například obecně prospěšné práce, je nyní podle ministerstva spravedlnosti příliš formalistický. Problémem je třeba také to, že soudy nereagují dost rychle na zprávy PMS.
„Nedostatečné nástroje v rukou probačních úředníků při výkonu dohledu a kontroly způsobují, že se vytrácí ochota odsouzených spolupracovat a plnit jim uložené povinnosti, čímž se vytrácí také preventivní působení samotného trestu,“ uvedlo ministerstvo ve zdůvodnění.
Všechny navrhované změny mají odstranit prodlevy, které současný systém vytváří. Jde třeba o dobu mezi uložením trestu soudem a reálným započetím jeho výkonu, mezi zjištěním překážky výkonu trestu a jejím odstraněním nebo mezi zjištěním, že pachatel porušil podmínky výkonu trestu, a reakcí na tuto skutečnost. Překážkou pro obecně prospěšné práce může být například změna zdravotního stavu odsouzeného nebo fakt, že poskytovatel prací pro něj už nemá nadále místo.
Novela mimo jiné přesouvá ze soudu na PMS pravomoc rozhodnout o změně podmínek výkonu obecně prospěšných prací a domácího vězení. Ke zvýšení motivace odsouzeného k řádnému splnění trestu má sloužit možnost zrušit dohled probačního úředníka uložený soudem, pokud již vzhledem ke změně životních postojů pachatele nebude potřeba. V takových případech se totiž podle ministerstva dohled či kontrola stává pouhým formalismem, který může odsouzeného zbytečně stigmatizovat. Rozšířit se má také působení PMS v řízeních s pachateli mladšími 15 let.
(čtk)
