Ministerstvo spravedlnosti by chtělo v následujících letech proinvestovat 12,885 miliardy korun. Počítá především s rozšiřováním ubytovacích kapacit věznic či s rekonstrukcí soudních budov. Dvě největší investice, které se týkají výstavby, zahrnují vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a stavbu nové věznice. Další 2,3 miliardy korun mají stát investice do digitalizace justice. Vyplývá to z Národního investičního plánu, který dnes zveřejnila vláda.
Nová věznice má mít podle vize Vězeňské služby 11.000 metrů čtverečních, stavba má začít příští rok a vyjít na 3,2 miliardy korun. Místo výstavby v plánu uvedeno není. Ministryně Marie Benešová (za ANO) přitom letos v létě vyjádřila názor, že další ubytovací kapacity pro vězně lze získat rozšířením věznic, nikoli stavbou nových. „Moderní vězeňství se opírá o něco jiného, než abychom stavěli nové věznice,“ uvedla, když se postavila proti záměru vybudovat věznici z bývalého Dětského výchovného ústavu v Králíkách na Orlickoústecku.
U ústeckého justičního areálu, který ministerstvo slibuje tamním soudcům řadu let, počítá úřad s investicí 2,5 miliardy korun. Loni ministerstvo předpokládalo, že náklady na areál nepřesáhnou 1,7 miliardy. Projekt je nyní ve fázi příprav. Úřad sdělil ČTK, že chce příští rok přichystat zadávací dokumentaci na výběr generálního dodavatele.
Dále úřad v plánu počítá s rekonstrukcí budovy Krajského soudu v Ostravě za 645 milionů korun nebo s rozšířením jiřické věznice o 500 lůžek za 600 milionů. Nového sídla se má dočkat Nejvyšší státní zastupitelství – rekonstrukce brněnského areálu Černá Pole má vyjít na 410 milionů. Vězeňská služba si chce příští rok pořídit 50 dronů za 300 milionů a obměnit služební zbraně za 140 milionů korun.
Digitalizace „vybraných justičních agend“ má vyjít v letech 2020 až 2025 na 1,45 miliardy. Dalších 200 milionů korun si do roku 2030 vyžádá elektronické ozvučení 1200 soudních síní. Stejnou částku má stát elektronický insolvenční rejstřík.
Národní investiční plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Celkově počítá s investicemi za osm bilionů korun do roku 2050. Autoři dokumentu v něm uvádí, že informace o výši investičních výdajů jsou předběžné a konečná vysoutěžená cena se může lišit podle situace na trhu. Také připouští, že jednotlivé projekty bude nutné filtrovat, protože na ně stát nemá dostatek financí.
(čtk)
