Podle prezidenta Unie obhájců Tomáše Sokola by bylo vhodné v přípravném řízení přímo zakotvit přezkum návrhu na vyloučení obhájce z důvodu, že má být vyslechnut ve věci jako svědek. V přípravném řízení takový přezkum neexistuje, a proto chce Sokol zvážit, zda jej neprosazovat v rámci rekodifikace trestního řádu. Reagoval tak na návrh státní zástupkyně, která chce vyloučit z obhajoby v případu Amun Re advokátku Karolínu Babákovou. Podle jejího vyjádření pro Českou justici se jedná o snahu o obstrukci.
Martin Shenar podle obžaloby nezaplatil přes 76 milionů na dani za prodej tří projektových společností společnosti ČEZ. Státní zástupkyně Petra Ullrichová chce v případu vyslechnout Shenarovu advokátku Karolínu Babákovou a snaží se, aby byla vyloučena z obhajoby.„Rozhodně mi není známo, že by byla nějaká tendence vyřazovat obhájce z konkrétní obhajoby tvrzením, že ve stejné věci je třeba je vyslechnout jako svědka,“ konstatuje v souvislosti s případem prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. „V minulosti něco takové tuším bylo, ale o větším počtu takových postupů, případně dokonce o tendenci mluvit rozhodně nelze,“ dodává.
Zakotvit do rekodifikace
I obžaloba má ale podle něj právo mít své představy o vedení sporu a realizovat je. Střet řeší v soudní fázi řízení právě soud. Způsob, jakým to proběhlo v případě Babákové, považuje Sokol za vyvážený. „Obžaloba výslech navrhla a soud nepřipustil. Jde samozřejmě o konkrétní důvody, a ty soud neshledal přesvědčivé.“
S tímto mechanismem by bylo možno podle Sokola vystačit, jinou věcí je přípravné řízení, kde takový přezkum neexistuje. Proto chce zvážit, zda jej neprosazovat v rámci rekodifikace Trestního řádu, a to analogicky, jako když se má rozhodovat o vyloučení advokáta, má-li se zato, že zájmy dvou či více obviněných, které v jedné věci obhajuje, si odporují (§ 37a tr.řádu).
Ani případná důvodnost požadavku na to, aby byl advokát vyslechnut jako svědek, podle něj ale nemění nic na jeho povinnosti zachovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právní služby. Tedy lze advokáta případně vyslechnout, ale rozhodně ne na téma jeho klienta.
Kdo obstruuje?
Podle státní zástupkyně byla Babáková nejen ve statutárních orgánech firem, kvůli kterým je Shenar před soudem, zastávala také funkci jednatelky společnosti, která jim dělala účetní uzávěrku. „Vzhledem k těmto okolnostem by měla být vyslechnuta v postavení svědka,“ prohlásila Ullrichová. Nyní advokátku kvůli slibu mlčenlivosti vyslechnout nemůže.
Jak sdělila České justici Babáková, klienta obhajuje od 5.4.2017, přičemž o pět dní později plnou moc předložila Policii ČR. Policejní orgán na to reagoval tak, že ji 12.4.2017 předvolal jako svědka. „Státní zástupkyně podala 26.4.2017 návrh Obvodnímu soudu Praha 1 na mé vyloučení z obhajoby. Obvodní soud jí systémem CTRL – C CTRL-V vyhověl. Podala jsem stížnost, která má odkladný účinek. O stížnosti rozhodl Městský soud Praha 29.6.2017 pravomocně tak, návrh státní zástupkyně na vyloučení obhájce z obhajoby se zamítá. Klient mě mlčenlivosti nezbavil a jako svědek jsem ve věci nevypovídala a ani do budoucna nemohu,“ uvedla advokátka.
V aktuálním případu se tedy vyloučení advokáta z obhajoby řešilo soudně už v přípravném řízení, a věc byla pravomocně rozhodnuta již před začátkem hlavního líčení. „Pokud pak státní zástupkyně hlavní líčení zahájí totožným návrhem na vyloučení advokáta z obhajoby, pak se, při vší úctě, jedná o obstrukci a zmaření hlavního líčení. Státní zástupkyně dobře věděla, že ať bude rozhodnutí soudu jakékoliv, je přípustná stížnost, kterou si buď ona, nebo já, podáme. A protože stížnost má odkladný účinek, bude nutné vyčkat na rozhodnutí o ní, a hlavní líčení se konat nebude. A to byl zřejmě celý cíl toho úterního vystoupení,“ vysvětluje Babáková.
Kdyby podle ní šlo skutečně o tu svědeckou výpověď a kdyby skutečně snad i vyšly najevo nějaké nové skutečnosti, pro které by bylo nutné to původní dodnes pravomocné rozhodnutí Městského soudu revidovat, tak by tento návrh státní zástupkyně nepochybně podala při studiu spisu v přípravném řízení, nejpozději určitě s podáním obžaloby, nikoliv o několik měsíců později místo hlavního líčení.
Dušan Šrámek
