Po přečtení zprávy parlamentní komise pro vyšetřování „OKD“ jsem se utvrdil, že její členové, myslím si, že sice bez zlého úmyslu, ale naprosto běžně zaměňují i ty nejdůležitější pojmy s právním i ekonomickým významem. Přináší to v odborných kruzích překvapení a na mezinárodním poli problémy s ochranou investic.

Zaměňování pojmů přináší osočování těch, kteří za nic z právního hlediska nemohou a vylučuje to jmenování odpovědných, kteří by měli mnohé vysvětlit. Postupně se v tomto článku podíváme na některá důležitá konstatování, pokusím se je vysvětlit a doložit příslušnými paragrafy jako důkazy. Za nejdůležitější právní předpis lze vzhledem k odevzdání mého znaleckého posudku dne 26.2.2004 považovat Obch. Zák. v tehdejším znění.

Zadání posudku 50/2/2004

Zcela nejdůležitější v celé kauze je zadání mého posudku, které nevychází pouze z mandátní smlouvy mezi VOX a FNM, ale z Usnesení vlády, která zadání této smlouvy definovala a nařídila. Šlo o Usnesení vlády č. 1127 ze dne 12. listopadu 2003, které mimo jiné obsahuje následující dva velmi důležité body:

Usnesení vlády 1127

Vláda

11. souhlasí se zahájením exkluzivních jednání se společností KARBON INVEST, a.s., za účelem předložení nabídky na získání 45,88 % akcií společnosti OKD (11.149.594 ks)

Vláda ukládá

III. 2. místopředsedovi vlády a ministru financí a ministrům průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí informovat vládu do 26.2.2004 o výsledcích jednání podle bodu II. tohoto usnesení a v případě, že nebudou úspěšná, navrhnout další postup privatizace akcií formou obchodní veřejné soutěže nebo veřejného výběrového řízení.

Poznámka: Vláda rozhodla o prodeji akcií OKD do soukromých rukou, proto šlo o

PRIVATIZACI AKCIÍ, a nikoliv o privatizaci majetku OKD.

Posouzení posudku VOX na stanovení tržní hodnoty akcií OKD

3.10.2018 Vypracoval a předal poradní sbor ministra spravedlnosti na žádost Parlamentní komise pro OKD hodnocení mého posudku. Poradnímu sboru bylo položeno 12 otázek. 14.1.2019 si vyžádal toto hodnocení od parlamentní komise státní zástupce JUDr. Tomáš Černý a vložil ho do soudního spisu „OKD“. Podívejme se alespoň na první otázku komise položené poradnímu sboru a začátek jeho odpovědi. Uvádím přesný opis.

• Je necelý měsíc dostatečná doba ke zpracování posudku konsolidovaného celku čítajícího 32 dceřiných společností?

Odpověď poradního sboru: Podle našeho názoru je pro případ ocenění celku s rozsahem spol. OKD…

I pouze z uvedené části odpovědi vychází několik prokazatelných rozporů a otázek:

1. Jaký dává smysl otázka komise, jestliže v jejím textu chybí předmět jako účel posudku, když právě to je mimořádně důležité?
2. Jak ví poradní sbor, že posudek v „otázce“ se má zabývat oceněním celku, když toto slovo jako předmět, otázka neobsahuje?
3. Proč na takto neúplnou otázku odpovídá vysoce erudovaný poradní sbor ministra spravedlnosti, když otázka nedává smysl?
4. Proč vysoce erudovaný poradní sbor ministra spravedlnosti neupozornil na nedostatečně položenou otázku?
5. Proč by se měl posudek zabývat oceněním celku, když se zadání vlády vysloveně zabývá privatizací akcií? Viz výše v Usnesení vlády?
6. Proč na to opět vysoce erudovaný poradní sbor ministra spravedlnosti neupozornil?

Poznámka: Ve 12 otázkách posouzení mého posudku, které položila komise poradnímu sboru je v 7 otázkách 8x použit pojem: Zda jsem postupoval lege artis. Jeho spojení s mým posudkem je malou záhadou. Použitý pojem je zkrácením pojmu de lege artis medicinae. Tento pojem se používá při hodnocení práce lékaře a vyjadřuje, zda lékař postupoval podle umění lékařského? Má se na mysli, zda postupoval podle výsledků nejnovějších vědeckých výzkumů. Jakou to má spojitost s oceňováním akcií ví jen bůh a parlamentní komise.

Vzhledem k výše uvedeným zkušenostem bude zcela jistě vhodné vysvětlit některé další pojmy a doložit je příslušnými paragrafy.

Deetatizace – odstátnění není privatizace

Toto konstatování platí pro kapitálové společnosti, kde vkladatelé kapitálu, akcionáři nemají nárok podle § 179 Obch. Zák. Odst. (2) a (3) na vrácení svého původního vkladu po dobu trvání akciové společnosti ani po ukončení její činnosti likvidací. Akcionář má nárok po zrušení společnosti s likvidací pouze na likvidační zůstatek. Kdo tedy akciovou společnost vlastní? Patrně jde o překvapení pro celou ČR, NIKDO. Akciová společnost je ANONYMNÍ. Je tomu tak již od roku 1602 kdy byla založena v Holandsku první akciová společnost pod názvem Nizozemská východoindická společnost. V Čechách vznikla první akciová společnost stojící na stejných principech v roce 1787 pod názvem C. K. privilegovaná rafinerie cukru ve Zbraslavi.

Mnoho lidí si myslí, že akciovou společnost vlastní akcionáři, kteří mají podle prvního laického pohledu k akciové společnosti nejblíže. Akcionáři mají ale pouze tři práva. A to nejen podle Obch. Zák., ale i podle obdobných zákonů 105 států světa, které provozují podle mezinárodní dohody veřejné kapitálové trhy. Tyto zákony musejí mezi sebou korespondovat. Proto si může každý občan ČR zakoupit prostřednictvím makléřské společnosti akcie na kterékoliv burze cenných papírů světa beze strachu, že tam budou platit jiné právní předpisy.

Poznámka k anonymitě akciových společností: Jen v Evropě je několik zemí, které mají tuto skutečnost, pro Českou republiku překvapivou, přímo v názvu. Ve Francií nemají za názvem akciové společnost zkratku a.s., ale s.a. což znamená, Société Anonyme. Velmi známá Italská značka automobilů ALFA Romeo má tuto skutečnost přímo ve svém názvu, a to již od roku 1920. Slovo ALFA totiž neznamená první písmeno řecké abecedy, ale jde o akronym, tedy složenu z prvních písmen čtyř slov. ANONIMA, Lombarda, Fabbrica, Automobili.

Jediná tři práva akcionáře podle § 155 Obch. Zák. jsou:

1. Právo hlasovat na valné hromadě ohledně dividend,
2. Právo hlasovat na valné hromadě při volbě zástupců akcionářů do statutárních orgánů, (tím se akcionář podílí podle zákona nepřímo na řízení akciové společnosti)
3. Právo na likvidační zůstatek po dobrovolném ukončení činnosti akciové společnosti likvidací.

Je důležité také uvést, že akciová společnost, jako právnická osoba, ručí za své závazky veškerým svým majetkem, ale akcionář, podle § 154 Obch. Zák. za závazky akciové společnosti neručí.

• 179 Obch. Zák. obsahuje výše uvedenou citaci. Ta ale potřebuje určité vysvětlení. Jestliže totiž akcionář nemá nárok na vrácení svého vkladu, tím méně má nárok na jakýkoliv majetek z akciové společnosti. Majetek pro něj nemůže být výnosem. Pakliže uvedeme konkrétní příklad stanovování hodnoty zbytku původního vkladu v držení 11.149.594 ks akcií OKD o nominální hodnotě 1.000 Kč každé, byla v okamžiku oceňování předmětných akcií hodnota tohoto původního vkladu vytvořená součinem počtu akcií a jejich nominální hodnoty ve výši 11,14 mld. Kč, na jejichž vrácení nemá akcionář nárok!!! Z uvedeného důvodu je jakékoliv oceňování, jakéhokoliv majetku v souvislosti se zjišťováním tržní hodnoty akcie kterékoliv akciové společnosti, a tedy i u OKD bezpředmětné nebo dokonce v rozporu se zákonem. Majetkové hodnoty akcie se sice vypočítávají, ale pouze na úrovni finančních analýz. Výsledkem takových výpočtů jsou hodnoty, které se ale nemohou nikdy stát tržní cenou akcie. Škoda, kterou uváděl státní zástupce v obžalobě v případu OKD, vypočítanou znaleckým ústavem A Consult Plus definovala cenu jedné akcie OKD ve výši 881 Kč. Vysvětleno níže.

Základem problému trestního stíhání je zjištění výše škody znaleckým ústavem A Consult Plus i přesto, že se ho ve znaleckém úkolu na to zadavatel posudku, tedy policie ČR neptala. Viz následující přesný opis předmětného znaleckého úkolu:

• Zda-li znalecký posudek znaleckého ústavu VOX Consult, s.r.o. zahrnuje ocenění veškerého majetku společnosti OKD, a.s. ke stanovenému dni 31.12.2003?
• V případě, že nebyl-li znaleckým posudkem VOX Consult, s.r.o., oceněn veškerý majetek společnosti OKD, a.s., o jaký majetek se jedná?
• Jsou-li součástí majetku OKD, a.s., který nebyl zahrnut do ocenění OKD, a.s., provedeném znaleckým posudkem VOX Consult, s.r.o., majetkové účasti OKD, a.s., v jiných společnostech k datu 31.12.2003, stanovit k uvedenému datu jejich tržní hodnotu.
• Jaký vliv mají závěry učiněné znalcem A Cosult Plus, s.r.o. na hodnotu OKD, a.s., zjištěnou znaleckým ústavem VOX Consult, s.r.o.
• Jiná zjištění znalce důležitá pro trestní řízení.

Poznámka:

Všechny tučné a podtržené pojmy dokládají, že se zadavatel i znalec domnívali, že jde o ocenění majetku OKD, a nikoliv o zjištění hodnoty akcií pro prodej na veřejných trzích.

Odpovědí na poslední, tedy pátou, otázku porušuje znalecký ústav znalecký slib v bodě „NESTRANOST“. 

Jak je patrné na první pohled z tučných pojmů ve znaleckém úkolu, znalecký ústav A Consult Plus se neměl zabývat zjištěním tržní hodnoty 11.149.594 ks akcií OKD, jako minoritního podílu za existence majoritního akcionáře. A přesto k tržní hodnotě akcií OKD došel. Viz dvě „podivné“ citace ze strany 138 posudku A Consult Plus:

• Celková hodnota čistého obchodního majetku, resp. vlastního kapitálu skupiny OKD k 31.12.2003 je ve výši 21 420 591 tis. Kč.
• Na základě provedených analýz, prognóz a ocenění jsme odhadli tržní hodnotu balíku akcií společnosti OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. v držení Fondu národního majetku ČR k 31.12.2003. Za výše uvedených předpokladů a očekávání k tomuto datu tržní hodnota 45,8831029% balíku akcií společnosti OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. k datu 31.12.2003 činí po zaokrouhlení 9 828 432 tis. Kč

Poznámka: Z uvedené částky vychází výše uvedená tržní cena (Podle A Consult Plus) jedné akcie OKD na 881 Kč.

Položme si otázku:

Kdo by byl ochoten dát 9,8 mld. Kč, vypočítaných jako tržní hodnotu 46 % balíku akcií znaleckým ústavem A-Consult Plus, když KARBON INVEST koupil v roce 1998 majoritní balík akcií, umožňující plné ovládání OKD, a.s. za 3,9 mld. Kč. V době oceňování 46 % akcií tento majoritní akcionář stále existoval a OKD, a.s. plně ovládal.

Bude také vhodné, když si laskavý čtenář odpoví na následující otázky.

Kdo by byl ochoten koupit akcii OKD za 881 Kč?

1. Když na ni za 13 let existence OKD nebyla vyplacena nikdy žádná dividenda?
2. Když existuje majoritní akcionář blokující vyplácení dividend i do budoucna.
3. Když v době oceňování ovládal OKD a.s. již 6 let majoritní akcionář, který hlasováním na valné hromadě vyloučil dva roky před oceňováním ze statutárních orgánů zástupce státu jako majitele 46 % akcií,
4. Když podle stanov 46% akcionář mohl proti majoritnímu akcionáři blokovat jedinou věc. A tou je ukončení činnosti OKD likvidací. O té ale nikdo neuvažoval.

Důležitá otázka je: Potřeboval majoritní akcionář pro ovládání OKD další akcie?

Při stvrzování svého posudku u soudu 19.2.2016 uvedl prof. Miloš Mařík u soudu pro Prahu 2, že tržní hodnota výnosovou metodou vychází z majetku akciové společnosti, jako např. při sqeez outu. Tento anglický výraz znamená vytěsnění. Celý proces vytěsnění má velmi přesná pravidla definovaná § 183i. Obch. Zák. (v současném zákoně v obchodních korporacích to popisuje § 375) Tento § 183i ale nabyl účinnost až 3.června 2005, tedy cca 1 a ¼ roku po odevzdání posudku. I kdyby ale tento § 183i platil v době oceňování 46 % akcií OKD, nebylo by možné jím stanovené postupy použít, neboť první podmínkou jeho použití je, že existuje speciální majoritní akcionář, nazývaný podle tohoto § 183i HLAVNÍ akcionář a jeho specifikem je, že vlastní alespoň 90 % akcií. 

Původní výrok prof. Maříka je lichý i proto, že existují akciové společnosti s vysokými dividendami, s vysokou tržní cenou akcie na burze, ale nemající žádný majetek. Jsou to jakékoliv akciové společnosti, jejichž podnikání stojí na duševním vlastnictví a všechno co potřebují si mohou najmout a vlastní majetek nepotřebují. Jaká by potom vyšla tržní hodnota akcie? Nulová?

Lichost tohoto výroku ostatně potvrzuje i odborná literatura zabývající se hodnotou balíku akcií. Viz následující citace:

V případě podniků se jedná často o situaci, kdy chceme ocenit akciovou společnost, jejíž akcie jsou běžně obchodovány. To znamená, že je k dispozici tržní cena akcií. Zdánlivě stačí vynásobit aktuální cenu akcie počtem akcií. Získáme tak tzv. tržní kapitalizaci, která bývá často ztotožňována s tržní hodnotou podniku. Ve skutečnosti se však obě veličiny zpravidla liší.

První zdroj této odlišnosti je cena akcie. Pro tržní hodnotu nelze automaticky vzít poslední tržní cenu a nebrat v úvahu její volatilitu. V praxi se proto vychází z průměrné ceny za poslední období. Délka tohoto období je na zkušenosti znalce a charakteru trhu.

Aktuální tržní cena je obvykle výsledkem prodeje zlomku celkového počtu akcií. Nelze jednoznačně předpokládat, že při prodeji sto procent akcií by cena byla v daný okamžik stejná.

Zkušenosti z vyspělých trhů naznačují, že při koupi většího podílu akcií je cena vyšší oproti předcházejícímu stavu asi o 20–50 %. Prémie zaplacená nad úroveň předchozí běžné tržní ceny však vyžaduje nějaké vysvětlení.

Akcie jsou „přeplacené“. Toto vysvětlení je přijatelné jen v menším počtu případů.

Prémie je cenou za možnost kontrolovat chod společnosti. Platí to, když koupený podíl takovou kontrolu umožňuje.

V českých podmínkách, kdy majoritní vlastníci mají téměř neomezené možnosti tuto kontrolu využít ve svůj prospěch, není divu, že prémie mají daleko vyšší úroveň, než je obvyklé ve vyspělých ekonomikách.

Konec citace.

Poznámka:

1. Poslední odstavec citace implicitně říká, že naopak minoritní akcionář nemůže takřka nic. Proto na žádnou prémii nad tržní cenu akcie nemá nárok a jde o prostý součin počtu akcii a tržní ceny akcie na burze.
2. Průměrná reálná cena akcií, vzniklá nejpřirozenější cestou mezi dobrovolně prodávajícím a dobrovolně kupujícím na veřejném trhu společnosti OKD se ve druhém pololetí roku 2003 pohybovala okolo 200 Kč. Vynásobením této hodnoty počtem akci 11.149.594 ks dostaneme výslednou hodnotu minoritního podílu akcií ve výši 2.2 mld. Kč. Vhledem k tomu že minoritní podíl nemá nárok na prémii, jde o cenu konečnou.

Odborný text byl čerpán ze strany 77, publikace vydané v roce 1998 pod názvem Určování hodnoty firem s ISBN 80-86119-09-2. Autorem je prof. Ing Miloš Mařík, CSc, Předseda poradního sboru ministra spravedlnosti a ředitel Institutu oceňování majetku při VŠE.

Rudolf Doucha