Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení části zákona kvůli podmínkám zajištěných vyhoštěných cizinců

Nejvyšší správní soud (NSS) chce zrušit lhůtu třicet dní, které musí vyčekat zajištěný vyhoštěný cizinec, aby mohl požádat o propuštění ze zajištění. Je to nespravedlivé, horší než vazba v trestním řízení, je to v rozporu s Ústavou a mezinárodními závazky, uvádí NSS. Argument, že cizinec může kdykoli opustit území ČR, je podle NSS stejný jako výrok, že pokud nechce podnikatel platit rdousící daně, ať nepodniká.

Ze současné praxe zajišťování cizinců podle NSS vyplývá, že podá-li zajištěný cizinec policii žádost o propuštění dříve, než uplyne lhůta 30 dní, je mu zamítnuta pro předčasnost. Podá-li ji později, je mu mezitím zajištění prodlouženo. K soudnímu přezkumu tak může dojít až za čtvrt roku.

Česká justice má text návrhu na zrušení části zákona, kterým NSS navrhuje zcela zrušit § 129a odst. 3) zákona o pobytu cizinců, k dispozici. Text rovněž už obdržela vláda, která bude rozhodovat, zda do řízení vstoupí nebo nevstoupí jako vedlejší účastník. Jak vyplývá z textu návrhu, jde o cizince delikventy, kteří jsou zajištěni za účelem správního vyhoštění.

Zajištěni jsou nebezpeční cizinci a delikventi

Podle § 124 zákona o pobytu cizinců je policie oprávněna zajistit cizince staršího 15ti let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto. Dále pak pokud mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie (EU) zákaz vstupu platný pro území členských států EU a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států.

Úprava soudního přezkumu takového zajištěného cizince je ovšem podle NSS v rozporu s mezinárodními úmluvami o lidských právech i s Ústavou a odůvodnění zákonodárce je nejasné nebo dokonce nepřijatelné.  NSS proto navrhuje zrušit zmíněné ustanovení, podle kterého může zajištěný cizinec podat žádost o propuštění ze zajištění nejdříve za 30 dní od právní moci nebo od dalšího rozhodnutí.

Mohlo by vás zajímat

Kotované firmy dostanou povinnost napravit slabé zastoupení žen ve svých orgánech

 129a – Žádost o propuštění ze zařízení

(1) Cizinec je oprávněn podat policii žádost o propuštění ze zařízení, ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizinec zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem vycestování. O žádosti policie rozhodne bez zbytečného odkladu.

(2) Policie cizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka.

(3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, nepodal-li žalobu proti takovému rozhodnutí, nebo nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení.
Aktuální znění zákona o pobytu cizinců je zveřejněno na webu ministerstva vnitra.

Cíl opatření? Zamezit množství žádostí o propuštění

NSS na příkladu zajištěného cizince dokazuje, že za současné právní úpravy, kdy odst. 3 obsahuje třicetidenní lhůtu, dojde k soudnímu přezkumu zamítnuté žádosti o propuštění až za šedesát nebo devadesát dní, což je porušením práva na osobní svobodu, mezinárodních úmluv i české Ústavy. Důvodová zpráva k předmětnému zákonu toto ustanovení nezmiňuje a ke lhůtě se nijak nevyjadřuje. „Úmysl zákonodárce tedy není jasný,“ uvádí k tomu NSS, podle kterého došlo zavedením této lhůty ke snížení standardu ochrany lidských práv z procedurálního aspektu.

NSS v rámci návrhu demonstruje test, který na předmětné ustanovení aplikoval z hlediska vhodnosti, přiměřenosti a potřebnosti. Ustanovení obstálo pouze v kategorii vhodnosti, neboť naplňuje stanovený cíl – zamezit množství podávaných žádostí o propuštění ze zajištění. „Zakotvení lhůty opravdu omezuje počet žádostí o propuštění ze zařízení, které musí správní orgány meritorně přezkoumat,“ stojí v návrhu Ústavnímu soudu.

Nejvyšší správní soud: Jde o zásah do osobní svobody

Ustanovení naopak neprošlo testem kritéria potřebnosti: soud se domnívá, že zde existují alternativní způsoby dosažení cíle, méně zasahující do práva na osobní svobodu. Podle NSS je například možné zavést pravidelný periodický přezkum v kratších intervalech, což by ovšem vyžadovalo, aby nebylo možné cizince správním rozhodnutím zajistit na dlouhou dobu.

Jako zcela nepřiměřené se opatření podle NSS ukázalo po testu proporcionality, kdy je podle soudu zásah do osobní svobody v nepoměru k užitku veřejnosti. Ta nemá na lhůtě žádný zájem, neboť když je cizinec zajištěn, nemůže tedy nijak veřejnost ohrozit a soud může rozhodnout o jeho nepropuštění.

Na druhé straně stojí ekonomický zájem státu na odbřemenění soudu. Jenže omezení osobní svobody lze podle soudu jen stěží vyjádřit ekonomicky, odporuje to samotné podstatě lidských práv. Porovnáním procesních práv osoby ve vazbě a zajištěného cizince navíc NSS dospěl k závěru, že člověk v trestním řízení má vyšší ochranu než zajištěný cizinec. Obviněný ve vazbě může totiž požádat o propuštění dříve než po třiceti dnech. „Zadržený z typově závažnějších důvodů je v lepším postavení než zadržený z typově méně závažnějších důvodů. Rozdíl je v původu zadržené osoby, v jednom případě jde o cizince,“ upozorňuje NSS.

„Neobstojí argument, že cizinec může kdykoli odcestovat a tím své zajištění ukončit. Cizinec totiž může být dle §124, odst. 1 zákona o pobytu cizinců zajištěn již v případě, že mu bylo pouze doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění, tedy nebylo ještě rozhodnuto. K rozhodnutí o vyhoštění nemusí dojít, nebo může být následně zrušeno. Uvedený argument odpírá cizinci spravedlivé nakládání s jeho osobou. Je obdobný, jako rada podnikateli, že případě, že nechce platit nespravedlivé (rdousící) daně, má přestat podnikat,“ uvádí doslova v textu návrhu na zrušení části zákona NSS.

Irena Válová