Citlivé údaje o politických názorech, přesvědčení, náboženství, ale i o členství v odborech či dokonce o sexuální orientaci by mohla shromažďovat policie, aniž by šetřila podezření z konkrétního trestného činu. Nově má policii postačovat přesvědčení, že je to potřebné pro předcházení hrozbě terorismu. Novinku obsahuje novela zákona o policii, kterou ministerstvo vnitra předkládá vládě.
Policie by tak mohla nově získat v podstatě zpravodajské pravomoci, spočívající ve vyhledávání a shromažďování citlivých údajů a dlouhodobém monitoringu osob, u nichž bude přesvědčena o riziku možné radikalizace, směřující k hrozbě teroristického činu. Vnitro odůvodňuje potřebu jednoduše tím, že takové pravomoci policie zatím nemá a je omezena ustanovením, které jí to umožňuje pouze je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.
„Policie dále nemá doposud zákonné zmocnění ke shromažďování údajů o náboženském nebo politickém přesvědčení u zájmových osob z hlediska preventivně bezpečnostních opatření, tak jako je tomu v jiných evropských státech (SRN, Francie). Teroristické trestné činnosti se dopouští především osoby, které prošly procesem radikalizace, k jejich odhalení však bezpečnostní složky nezbytně potřebují mít možnost shromažďovat a pracovat s citlivými osobními údaji,“ uvádí se pouze v důvodové zprávě.
Ani v dalších materiálech k tomuto zásadnímu rozšíření pravomocí orgánů činných není uvedeno, proč k tomu je potřeba sáhnout nyní, tedy zda je Česká republika zásadním způsobem ohrožena a bezpečnostní orgány státu selhávají. Z jiných pasáží materiálu i z průběhu připomínkového řízení se spíše zdá, že vázne spolupráce mezi policií a zpravodajskými službami, najmě s BIS. Té policie například odmítla automaticky předávat údaje z bezpečnostních kamer, které spravuje. Věc se bude muset řešit na úrovni ředitele BIS a policejního prezidenta.
Mohlo by vás zajímat
Jakkoliv z důvodové zprávy vyplývá, že policie usiluje o tuto novou pravomoc proto, aby tak mohla činit dlouhodobě a shromažďovat při této činnosti množství citlivých dat, nikde není vysvětleno, jak bude s takovým množstvím informacím nakládáno.
Tedy jak například budou zabezpečeny proti úniku či zneužití a jak bude také ošetřen výmaz v případě, že u sledované osoby se podezření na možnou radikalizaci neprokáže. „Jak je uvedeno výše, teroristické trestné činnosti předchází proces radikalizace, který úzce souvisí s vývojem náboženského (a)nebo politického přesvědčení pachatelů. Pro vyhodnocení rizikovosti konkrétních osob je proto nutné shromažďovat údaje vypovídající o náboženském přesvědčení nebo politických názorech zejm. u osob, u kterých není dána konkrétní souvislost s již spáchanými teroristickými trestnými činy, nebo s připravovanými teroristickými trestnými činy, které jsou policii známy alespoň na úrovni podezření. Jde tedy o případy, kdy dosavadní znění novelizovaného ustanovení brání policii přistupovat k jednotlivcům jako k jednotlivcům a nikoli jen jako ke členům určité skupiny (např. ženy muslimského vyznání ve výkonu trestu),“ popisuje se pouze v důvodové zprávě.
Tato část novely zákona o policii může souviset se záměrem rozdělit současný útvar Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kdy se podle již zveřejněných informací má oddělit část „policejní“ od „protiteroristické“. Vznikl by tak policejní útvar, který by v dozoru podléhal výhradně vrchním státním zastupitelstvím, najmě tedy Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Jeho vedoucí Lenka Bradáčová se již nechala slyšet, že rozdělení NCOZ podporuje.
Petr Dimun
