Sněmovna dnes propustila do třetího čtení rozsáhlou vládní novelu zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících zákonů, která reaguje na nedostatky právní úpravy v praxi. Vláda také uvádí, že novelizace zákona bude mít příznivé dopady na podnikatelské prostředí, například na snížení regulatorní zátěže nebo přehlednější právní úpravu. Návrh mění nejen nástupce bývalého obchodního zákoníku, ale také občanský zákoník, zákony o účetnictví, o bankách, o auditorech či o obchodních rejstřících.
Změny v zákoně o obchodních korporacích mají podle ministerstva spravedlnosti snížit zátěž pro podnikatele, odstranit z textu zákona nejednoznačnosti a posílit význam vůle tam, kde nejsou nezbytná zákonná omezení, například u založení družstva. Mají také zajistit větší transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situacích, kdy je členem jejich voleného orgánu právnická osoba. U takové právnické osoby bude nově vždy dohledatelná fyzická osoba, která jejím jménem jedná, a kterou lze případně volat k odpovědnosti.
Sněmovní ústavně právní výbor podle svého zpravodaje Jakuba Michálka (Piráti) navrhl vypustit z vládní předlohy změny týkající se družstev, protože je bude řešit samostatná předloha. Dále navrhl vložit do zákona možnost, aby se se společníkem mohla účastnit valné hromady i jedna jím určená osoba, pokud stanovy nestanoví jinak. Taková osoba bude muset doložit, že je zavázána ke stejné mlčenlivosti jako společník. Dominik Feri (TOP 09) řekl, že půjde třeba o právního zástupce, který bude akcionáři radit s tím, zdali je zachováván soulad se zákonem.
Vláda v předloze mění podmínky, za jakých mohou zaměstnanci volit svého zástupce do dozorčí rady akciové společnosti. Zrušit se má nynější pravidlo, že pokud má firma víc než 500 zaměstnanců, musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi, protože jednu třetinu podle zákona volí zaměstnanci. Nově by mělo platit, že pokud má společnost víc než 500 zaměstnanců, volí jen jednoho z nich zaměstnanci. Předloha počítá s tím, že pokud stanoví neříkají něco jiného, je dozorčí rada tříčlenná. Vládu vedly k této změně negativní zkušenosti z praxe, například neochota zaměstnanců figurovat v dozorčích radách.
Jan Chvojka (ČSSD) však chce, aby počet členů dozorčí rady byl nadále dělitelný třemi u firem, kde třetinu členů rady volí zaměstnanci. Také chce zrušit vládou navrhovanou možnost, aby člena dozorčí rady akciové společnosti voleného zaměstnanci mohla odvolávat za stanovených podmínek i valná hromada. Chce, aby ho mohli odvolávat pouze zaměstnanci.
Marek Benda (ODS) navrhuje zakotvit, aby možnost zaměstnanců volit svého zástupce do dozorčí rady určovaly stanovy. Chce také stanovit, aby počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci nebyl vyšší než počet členů volených valnou hromadou.
Právo zaměstnanců na zastoupení obnovila novela zákona účinná od ledna 2017. Toto právo v zákoně předtím bylo, ale od roku 2014 z něj dočasně zmizelo.
(čtk, epa)
