Stát sice hodlá vystupovat proti podvodným insolvencím, v hledání konkrétních prostředků, jak proti tomuto typu trestné činnosti bojovat, ale panuje spíše bezradnost. Ministerstvo spravedlnosti připravuje v tuto chvíli pouze jedinou legislativní změnu, a tou je novela zákona o znalcích. Ministerstvo vnitra zase vidí řešení v navýšení platů specializovaných policistů a ve větším nasazování odposlechů. Takové jsou závěry posledního jednání tripartity, která se této problematice věnovala. 

Podle místopředsedy Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka policie insolventním podvodům přihlíží, a dokonce se jich účastní. Podle ministra vnitra Milana Chovance ministerstvo vnitra nemá vliv na činnost policie a ministerstvo spravedlnosti nemá vliv na činnost státních zástupců. Jednou z možností řešení je, aby se z insolvenčních správců staly veřejné osoby, tak probíhala debata na téma insolvence na 111. jednání tripartity.

„Mezi sociálními partnery zavládla všeobecná shoda, že problém je natolik dramatický a ohrožuje podnikání, že do konce roku budou muset být přijata opatření, která by zabránila působení insolvenčních mafií. Na řešení budeme spolupracovat s Ministerstvem vnitra s Ministerstvem spravedlnosti, které připravilo podkladový materiál,“ píše se ve stanovisku Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz tento bod prosadil na jednání Rady hospodářské a sociální dohody poté, co se podvodný konkurs nevyhnul ani firmě místopředsedy SPD Pavla Juříčka.

Materiál Ministerstva spravedlnosti vypočítává, jaká opatření již byla v minulosti přijata, aby byly insolvenční podvody eliminovány. Jde například o nové oprávnění státního zastupitelství vstoupit do jakéhokoliv insolvenčního řízení, o zvýšení dohledové a sankční působnosti ministerstva spravedlnosti vůči insolvenčním správcům, v extrémních případech až po zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Zmiňuje rovněž nedávno zavedené prověřování insolvenčních správců s tzv. zvláštním povolením Národním bezpečnostním úřadem či nahrazení nominačního systému určování insolvenčních správců systémem rotačním, tj. na základě předem daného rozpisu.

„SP ČR navrhl důslednější uplatňování kárných prostředků vůči soudcům a navýšení finančních prostředků do resortu Ministerstva spravedlnosti pro boj s nekalými praktikami. V usnesení sociální partneři požadují od vlády přijmout urychleně účinná opatření, která by vedla k zásadnímu zlepšení stavu včetně finančního zajištění v rozpočtu pro rok 2015,“ konstatuje stanovisko českých průmyslníků.

Mohlo by vás zajímat

Podle prvního náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána si ministerstvo uvědomuje závažnost problému, který představují zločinecké struktury vyskytující se v oblasti insolvenčních řízení. Dlouhodobě se pokouší tyto aktivity utlumit a bojovat proti nim postupnými novelizacemi příslušných předpisů. „Nyní ministerstvo vyhodnocuje dopad poslední změny. Je to prioritní téma, ale ministerstvo spravedlnosti nedisponuje pravomocemi, které by umožňovaly přímý zásah do struktur, které tyto procesy zneužívají,“ řekl v průběhu tripartity. Dále konstatoval, že připravovaných opatření je celá řada, a na konci roku již bude ministerstvo schopno sdělit, která z nich byla přijata.

Z podkladového materiálu Ministerstva spravedlnosti ale vyplývá, že zatím jediným konkrétně uvedeným opatřením má být připravovaná nová úpravu postavení znalců, neboť odbornost znalců a kvalita znaleckých posudků mají zásadní vliv na insolvenční řízení ve vztahu k oceňování majetku, a to zvláště co se týče ocenění hodnoty zajištění a dále v případě řešení úpadku reorganizací, kde má znalecký posudek vliv na schválení reorganizačního plánu. Na Ministerstvu spravedlnosti tak v současné době probíhají legislativní práce na nové právní úpravě oblasti znalectví a tlumočnictví. Jedná se přitom zejména o zavedení nové koncepce profesní správy (transparentnost a jednotnost praxe zejména při výběru nových znalců), upravení statusu soudních znalců a posílení dohledu nad výkonem znalecké činnosti, včetně stanovení správních sankcí za porušení povinností.

Na Juříčkovu kritiku, že policie insolvenčním podvodům buď přihlíží, či na nich dokonce participuje, reagoval ministr vnitra Milan Chovanec slovy, že stát si v minulosti sám ztížil situaci, neboť Ministerstvo vnitra v podstatě nemá vliv na činnost policie a Ministerstvo spravedlnosti neovlivňuje činnost státních zástupců. Jednou z možností řešení je, aby se z insolvenčních správců staly veřejné osoby. „Některá řešení budou však vyžadovat vyšší nasazení odposlechů a to jistě vyvolá vlnu kritiky,“ řekl pak doslova. „Ať si pan ministr nejprve nechá udělat analýzu toho, jak jeho ovečky včetně takzvaně protikorupční policie nakládají s trestními oznámeními podepřenými navíc tvrdými důkazy. V bleděmodrém to platí i o státním zastupitelství. Na konferenci o konkursních podvodech, která se konala před pár lety v Poslanecké sněmovně, nejvyšší státní zástupce a oba vrchní dostali na stříbrném podnose nejméně deset jasných případů. Všechno nakonec skončilo v luftu,“ říká podnikatel Aleš Vébr, sám jedna z obětí konkursní mafie.

Kritikou nešetří ani na adresu Ministerstva spravedlnosti. To v již zmíněném podkladovém materiálu konstatuje, že „tato trestná činnost je dílem dlouhodobě etablovaných organizovaných zločinných struktur, zasahujících ze své podstaty do oblasti justice a podle našich operativních poznatků i do oblasti státní správy a orgánů činných v trestním řízení. Nelze proto očekávat, že by naše zvýšená aktivita vedla v krátké době k nějakým převratným výsledkům, obzvlášť je-li naše ministerstvo v tomto boji bohužel dlouhodobě osamoceno.“ „To snad nemohou myslet ani ze srandy,“ kroutí Vébr hlavou. „Stát insolvenční podvody prostřednictvím tohoto úřadu sám spoluorganizuje. Mají zřízenu tzv. pracovní skupinu S22. Co je to? Parta soudců napříč všemi patry justice, vybraní konkurzní správci a advokáti. Takže jak se mám domoci práva v konkrétním řízení, když vím, že moje konkurzní správkyně je členkou ,orgánu Ministerstva spravedlnosti ČR´ spolu se soudci, kteří mou věc soudí, resp. budou přezkoumávat?“

Zklamání nad výsledky tripartity a přístupu vlády k celé problematice neskrývá ani Juříček. „Bylo to fiasko, protože od Ministerstva spravedlnosti jsme se toho moc nedozvěděli. Přesto se nevzdáváme. Bez ohledu na to, s čím bude ministerstvo přicházet, sami chceme pracovat na krátkodobých i střednědobých legislativních a dalších opatřeních, která budeme předkládat politikům i veřejnosti,“ uvedl Pavel Juříček.

Dušan Šrámek