Z návrhu novely trestního zákoníku vypadlo po meziresortním připomínkovém řízení ustanovení, podle kterého by nově justiční pohledávky místo soudů vymáhala Celní správa. „Nicméně problematika vymáhání těchto justičních pohledávek bude předmětem dalších jednání. Takže snahu jsme nevzdali,“ upřesnil pro Českou justici mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Téměř šest miliard korun dluží lidé soudům na justičních pohledávkách. Jde například o soudní poplatky, pořádkové pokuty nebo nevymožené peněžité tresty. Soudy agenda vymáhání dlouhodobě zatěžuje. Nejnovější novela trestního zákoníku, která měla vymáhací pravomoc přenést na Celní správu, již má po vypořádání připomínek. A změna se zatím konat nebude.
Například Ministerstvu financí se nelíbilo, že resort spravedlnosti dostatečně nevyčíslil, jaký by by byl finanční dopad této novinky. „Je postrádáno vyčíslení vlastních nákladů stávajícího modelu vymáhání justičních pohledávek, tedy kolik činily výdaje související s převáděnou agendou doposud v kapitole MS a kolik zaměstnanců tuto agendu vykonávalo,“ uvedly finance v připomínkách.
V návrhu novely trestního zákoníku bylo uvedeno, že s ohledem na změnu systému bude třeba pro jeho realizaci nutné posílit personální obsazení Celní správy o 137 systemizovaných míst. Tím by došlo k nárůstu jednorázových finančních nákladů na straně státu ve výši 13 152 000 Kč a dalších pravidelných ročních nákladů ve výši 69 064 470 Kč.
Podle dalších ministerstev není zřejmé, jaký dopad na podnikatele by měl přechod vymáhání pohledávek na celní úřady mít a zda by nedošlo ke zvýšení administrativní zátěže. „Při přesunu části pohledávek ze soudních exekutorů na celní správu dojde k navýšení počtu exekučních orgánů (na rozdíl od situace, kdy by všechny dluhy – justiční i nejustiční – byly vymáhány u jediného exekutora), což zatěžuje podnikatele, kteří jsou plátci mzdy pro povinné subjekty, navýšením potřeby součinnosti s více exekučními orgány. Toto zvýšení počtu exekučních orgánů podnikatelům zvýší finanční náklady a patrně povede i k větší administrativní zátěži,“ uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nepřípustný resortismus
Návrh sám o sobě podle resortu průmyslu a obchodu zavádí z hlediska finančních toků ve státě „nepřípustný resortizmus“, kdy dochází k přesunu nákladů od jedné složky státu ke druhé, aniž by bylo jasně a prokazatelně uvedeno, kolik se tím ušetří nebo o kolik bude navrhované řešení dražší než stávající právní úprava a zda tato změna bude mít pozitivní dopad.
Proti změně se také opakovaně postavila Exekutorská komora. „Převedením vymáhání z jedné instituce na druhou se ale tato údajná neefektivita neodstraní. Naopak, náklady na zavedení a udržování nového systému budou vyšší než náklady stávající,“ uvedli už dříve exekutoři.
Justiční pohledávky se nepromlčují a množství těch, které se nedaří vymoci, tak neustále narůstá. Nejvyšší nevymoženou položkou jsou náhrady za ustavené advokáty, které činí do konce roku 2016 téměř 2,7 miliardy korun. Alarmující jsou i neuhrazené pohledávky za trestní řízení, téměř 1,8 miliardy korun. Na soudních poplatcích pak lidé státu dluží přes půl miliardy korun.
Novela trestního zákoníku má zejména vylepšit ukládání a vymáhání peněžitých trestů. O úpravě již dříve Česká justice informovala.
Eva Paseková
