V posledních letech opakovaně dochází ze strany vlády k výraznému navyšování minimální a zaručené mzdy. Tento trend je z pohledu zaměstnanců, zejména těch s nejnižšími mzdami, vnímán jednoznačně pozitivně. Na druhou stranu však může skokový nárůst minimální mzdy (a s tím související nárůst mzdy zaručené) významně ekonomicky zasáhnout zaměstnavatele s vysokým podílem zaměstnanců s minimálními příjmy. Nejedná se přitom o zcela ojedinělé případy. Typicky lze uvést například úklidové firmy, podniky z odvětví ubytování, stravování či pohostinství, společnosti zajišťující ostrahu objektů, maloobchodní prodejny či dopravce.

Navýšení minimální a zaručené mzdy se bezprostředně projeví v nákladech zaměstnavatelů na mzdu a související odvody za jednoho pracovníka. Jak tedy mají zaměstnavatelé v těchto případech reagovat? V extrémních případech mohou náklady na poskytování služeb dokonce převýšit samotný příjem a plnění závazků, zejména z dlouhodobých obchodních smluv, se stává ekonomicky nesmyslné.

Pro soukromé subjekty se vždy nabízí možnost jednat o změně obchodních smluv spočívající v navýšení ceny za poskytované služby nebo dodávky, a to v důsledku růstu nákladů na jejich poskytnutí. V případě smluv mezi soukromými subjekty bývá také volnější úprava případného ukončení závazku, pokud ve sjednaném závazku nechtějí, respektive nemohou dále setrvat.

Situace je komplikovanější u smluv uzavřených v rámci zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“). Tyto smlouvy totiž mohou být měněny jen v zákonem stanovených případech. Případná změna těchto smluv tak není zcela na dohodě stran a musí respektovat zákonem stanovené limity. Taktéž možnost ukončení těchto smluv dodavateli je ze strany zadavatelů omezována.

Značné zvýšení nákladů zaměstnavatele v důsledku navýšení minimální či zaručené mzdy může založit nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran předmětných obchodních smluv. I nadále jsou totiž povinni poskytovat služby či výrobky za stávající cenu.

Otázkou je, zda by v takovém případě změna ceny za poskytování předmětných služeb či dodávek dohodou smluvních stran byla přípustná s ohledem na zákon o zadávání veřejných zakázek.

Dle názoru autora tohoto článku by bylo možné hledat cestu v ust. § 222 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek, které umožňuje veřejným subjektům přistoupit na změnu smlouvy, pokud tato změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jsou zároveň dodrženy stanovené finanční limity pro jednotlivé druhy dodávek či služeb.

Současně by, s ohledem na cíl a účel předmětné právní úpravy, měl vždy existovat rovněž věcný důvod pro provedení takové změny. V občanskoprávních vztazích obecně platí, že dojde-li v rámci smluvního vztahu ke změně okolnosti tak podstatné, že založí zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran neúměrným zvýšením nákladů plnění, a prokáže-li tato strana, že změna nastala až po uzavření smlouvy a takovou změnu nemohla rozumně předpokládat a ovlivnit, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. Tzv. právo na obnovení jednání o smlouvě, v důsledku čehož by mělo dojít k obnovení rovnováhy práv a povinností založených mezi stranami předmětnou smlouvou, je zakotveno v ust. § 1765 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by došlo k navýšení minimální (zaručené) mzdy takovým způsobem, že dojde v rámci závazkového vztahu k zásadnímu navýšení nákladů jedné smluvní strany, které způsobí v právech a povinnostech stran hrubý nepoměr (především v případech excesivního nárůstu minimálních mezd ve srovnání s jejich dosavadním historickým vývojem), bude tato situace odůvodňovat i případnou změnu smlouvy uzavřené na základě zadávacího řízení spočívající v navýšení ceny plnění. Pokud pak budou dodrženy výše uvedené formální podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek, je možné o takové změně se zadavatelem jednat.

Ve výše uvedeném případě by současně neměl obstát názor zastávaný některými odborníky, že jakákoli změna ceny odůvodněná vnějšími okolnostmi je nepřípustná. Typicky v případech, kdy se dodavatel vlivem vnějších okolností dostane do situace, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby setrval v uzavřeném závazku za původních podmínek, by taková změna měla být umožněna.

Mgr. Ondřej Kurka