Jen minimum trestních řízení v Česku se týká krajských, městských či obecních zastupitelů, kterých kolem 60.000. V letech 2013 až 2017 bylo v České republice vedeno 1,33 milionu trestních řízení. Zastupitelé, hejtmani, radní a starostové figurovali v 438 případech. Analýzu dnes přednesl na právní konferenci Svazu měst a obcí ČR nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
„Z 438 věcí pouze 49 dospělo k řízení před soudem, zbytek se ukončil v přípravném řízení, z velké většiny se stíhání odložilo,“ řekl novinářům Zeman.
Přes 75 procent všech řízení bylo zahájeno na základě trestních oznámení fyzickými a právnickými osobami. Nejčastější je zneužití pravomoci úřední osoby, porušování povinnosti při správě cizího majetku, trestné činy související s evropskými dotacemi, majetková trestná činnost, jako jsou podvody nebo zpronevěra, uvedl Zeman.
„Obecně je možná nepřehlednost právního řádu a určitá komplikovanost potom svádí k tomu, že někdo může udělat chybu, byť nevědomky,“ řekl Zeman.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) dnes na konferenci prezentoval návrhy zákona či jejich novely, které se týkají také obcí a krajů. Zmínil například zákon o ochraně oznamovatelů, takzvaný whistleblowing. Má umožnit zaměstnancům podat bezpečným způsobem oznámení o tom, že zaměstnavatel se dopouští trestné činnosti nebo páchá přestupek.
Tématem byl návrh zákona o lobbování, který například počítá s vytvořením registru transparentnosti, ve kterém by se museli všichni lobbisté zaregistrovat a hlásit své aktivity a kontakty. Hejtman Martin Netolický (ČSSD) doufá, že změny budou rozumné a územní samosprávné celky budou nadále zcela nezávislé.
„Bohužel jsou samosprávy často strašené tím, co jim změna přinese. Jedním z příkladů je ochrana osobních údajů, ono známé GDPR. Zde se ukázalo zcela jasně, že celá situace byla dramatizována nejrůznějšími právními kancelářemi, agenturami a poradenskými společnostmi. Praxe však ukazuje, že se situace až tak dramaticky nezměnila,“ řekl hejtman.
(čtk)
