Nový předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (NS) Jan Eliáš si klade za cíl dále snížit počet nevyřízených kauz. Na konci loňského roku jich bylo v působnosti Eliášova kolegia více než 2800, celkem na Nejvyšším soudu kolem 3000. Eliáš je předsedou od 1. ledna po Vladimíru Kůrkovi, který musel svléknout talár po dovršení 70 let.
Počet nevyřízených věcí se daří snižovat od roku 2016, pomohla zejména novela zákona, po které Nejvyšší soud nemusí přezkoumávat například dílčí rozhodnutí ustanovení zástupce nebo osvobození od soudních poplatků. Odpadla také možnost podat dovolání proti zrušujícímu, tedy nikoliv poslednímu rozhodnutí odvolacího soudu.
„To je významná pomoc,“ řekl dnes novinářům Eliáš, který chce ze své pozice přispět k dalšímu zmenšování balíku nerozhodnutých věcí. „Souvisí s tím posílení o ty nejlepší soudce z druhého, případně prvního stupně, dobré rozložení v senátech atakdále,“ uvedl Eliáš
V kolegiu je nyní 46 soudců plus dočasně přidělení stážisté z nižších soudů. Předseda kolegia podle Eliáše musí hlídat jednotu a zákonnost rozhodování nejen v rámci Nejvyššího soudu, ale obecně též u dalších civilních soudů. Musí zajistit, aby kolegium dobře fungovalo, řešit například otázky rozdělení agendy nebo spolupráci jednotlivých soudců v konkrétních senátech.
Eliášovi je 53 let a je specialistou na problematiku restitučních nároků a bezdůvodného obohacení. Působil u Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, na obou strávil asi pět let. Soudcem Nejvyššího soudu je od roku 2006, zabýval se například problematikou restitučních nároků a bezdůvodného obohacení.
Za šéfa kolegia vybral Eliáše předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal z několika adeptů navržených předchůdcem Kůrkou. „Je to vynikající odborník v oboru občanského práva, má i morální a osobní kvality, aby funkci zastával,“ uvedl Šámal.
(čtk)
