Podle místopředsedy Nejvyššího soudu (NS) Romana Fialy žádná změna exekučního řízení nutná není, alespoň ne dnes. „Zastávám názor, že text zákonů není třeba měnit, protože důležitější je, kteří lidé a jak zákony aplikují,“ uvedl na semináři „Exekuční řád – potřebujeme jeho změnu?“ v Poslanecké sněmovně. S tím nesouhlasili zástupci neziskových organizací.
O semináři již Česká justice informovala.
Zatímco vládní návrh legislativních změn jde cestou souběžné novelizace exekučního řádu a občanského soudního řádu, poslanecká iniciativa pirátského klubu mění jen exekuční řád. Vládní novelu aktuálně posuzují pracovní komise Legislativní rady vlády (LRV) a sama LRV se jí bude zabývat na svém zasedání 7. února 2019. Změny navrhované skupinou poslanců okolo pirátského poslance Lukáše Kolaříka projedná Sněmovna v prvním čtení na své šestadvacáté schůzi, která začne 22. ledna 2019.
Už na právnické fakultě se podle Fialy učí, že kvalita práva je dána dlouhodobostí jeho působení, tedy minimem novel. „Všichni se s nadějí upíráme ke změně a čekáme, že bude lepší, ale co se stane, když tomu tak nebude? Sám jsem stoupencem spíše konzervativní justice, a ne justice „kam vítr, tam plášť“. Náš právní řád potřebuje stabilitu, a ne překotné změny. Pokusme se proto být nadšení z toho, že se dít nebude nic,“ komentoval Fiala záměr novelizovat exekuční řízení. Pokud už je jakákoli změna zákonů nutná, neměla by podle Fialy vycházet z ideologických postojů, ale ze seriózních východisek.
Na stranu místopředsedy Nejvyššího soudu se v diskusi postavila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO): „Pirátský návrh nepodporuji, a ten vládní by způsobil víc škod, než užitku,“ uvedla.
Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové a jedné z předkladatelek poslanecké novely exekučního řádu se ale nelze tvářit, že problém neexistuje. „Desetina obyvatel je v exekuci, jsme v čase za pět minut dvanáct. Změny musíme učinit tam, kde problémy začínají. Dobrou cestou jsme se vydali při změně právní úpravy nebankovních spotřebitelských úvěrů, ale vykašlali jsme se na lidi, kteří se mezi tím ocitli v dluhové pasti. Nemůžeme proto opakovat stejnou chybu, to znamená novelizovat jen exekuční řád a nezměnit právní předpisy, co lidi do dluhové pasti uvedly,“ uvedla Valachová a vzápětí na svém twitterovém účtu zveřejnila tweet „Ano placení dluhů, ne dlužnímu otroctví“.
Úpravu exekucí je třeba změnit i podle Daniela Hůleho z Člověka z tísni. Zpochybňovat, že exekuce jsou závažným společenským problémem, je podle něj bláhové. „V reakci na pana místopředsedu Nejvyššího soudu bych chtěl uvést, že zákony nám nejsou dány bohem, dělají je lidé, a proto mohou být nedokonalé. Je-li v Poslanecké sněmovně vůle nekvalitní zákony změnit, a to v posledních letech je, měly by se novelizovat. Vezměte si, že pokud by minulá Sněmovna nezměnila pravidla spotřebitelských úvěrů, stále bychom tu měly dluhy z tisícových půjček. Už jsme vyřešili exekuce na dluhy nezletilých za svoz odpadu u popelnic, exekuce na dluhy dětí za jízdu na černo ale zůstaly nevyřešeny,“ uvedl Hůle.
Za hlavní problém současného exekučního řízení označil klientelismus mezi oprávněnými a exekutory, který přirovnal k výběru soukromých rozhodců žalobci. „Exekutor má zjišťovat spravedlnost jak ve vztahu k věřiteli, tak ve vztahu k dlužníku,“ skončil svůj příspěvek Daniel Hůle.
Jízda načerno dopravními prostředky městské hromadné dopravy je podle Michala Krause ze Sdružení dopravních podniků krádeží. „Poskytneme přepravní službu a až pak s černým pasažérem řešíme jízdné a přirážku k němu. Pokud černý pasažér jízdné ani pokutu nezaplatí, nedopustil se na našich službách ničeho jiného než krádeže,“ uvedl Kraus. Ze statistik Sdružení dopravních podniků vyplývá, že v roce 2017 bylo v šestadvaceti městech s hromadnou dopravou rozdáno pět set padesát šest tisíc pokut, z nichž uhrazeno bylo jen dvě stě čtyřicet šest tisíc. „K uhrazení za rok 2017 zbývá půl miliardy korun,“ dodal Kraus.
Své pochybnosti k novelizaci exekučního řízení vyjádřila i soudkyně Krajského soudu v Praze Eva Dlouhá. Zkoncentrovat exekuční řízení, vedená dosud vůči jednomu povinnému několika exekutory, k jednomu exekutorovi podle ní zamýšlený pozitivní efekt nepřinese a vzdálenosti mezi exekutory a povinnými nezkrátí. „Ani exekutor v rámci jednoho kraje se nestane nejbližším exekutorem, protože jen 1 procento povinných ho bude mít skutečně ve svém bydlišti. Ti ostatní za ním budou jezdit sto a více kilometrů.
Vedoucí vymáhání pohledávek ČSOB Ján Bardiovský v reakci na to uvedl, že exekutor není doktor a dojíždět do jeho úřadu není nutné. „Politici nechtějí lidem pomoci, a proto řeší jen procesní úpravu exekucí, a ne skutečnou příčinu vzniku dluhů,“ řekl Bardiovský.
„I špatný zákon lze změnit v ještě horší, v konstruktivní debatě musíme hledat funkční řešení,“ uvedl předsedající semináře, poslanec Marek Výborný, na jeho závěr.
Tomáš Nahodil
