Nikoli nalézání práva a spravedlnosti, ale rozpočty justičních systémů, rovné zastoupení pohlaví mezi soudci a státními zástupci, vydávání automatických rozsudků umělou inteligencí ve službách evropských justičních systémů a obava z umělé intelegince v justičních systémech. To jsou nejdůležitější události v justici podle rozhovoru vedeného v Radě Evropy s tajemníkem Komise pro efektivitu justice při Radě Evropy (CPEJ) Stéphanem Leyenbergerem.
Rozhovor se uskutečnil při příležitosti vydání publikace „Evropské justiční systémy – efektivita a kvalita justice – vydání 2018 (data 2016)“.
O vydání dokumentu informovalo tento týden i české ministerstvo spravedlnosti, které rovněž zmínilo hlavní trendy justičních systémů v Evropě. Mimo jiné je to feminizace soudů a státních zastupitelství, snižování počtu soudů a jejich slučování, rozvoj vzdělávání a využívání technologií právními profesionály nebo zvyšování počtu advokátů. Žádosti o azyl měly podstatný dopad na počet nově napadlých věcí v roce 2016 v devíti zemích: Německu, Rakousku, Belgii, Finsku, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku.
Právě jste vydali Zprávu o efektivitě a kvalitě justice 2018. Když se podíváme na tuto Zprávy o stavu justice 2018 založenou na datech z roku 2016, tak Zpráva hodnotí účinnost justice v mnoha zemích, kolika zemí se Zpráva týká?
Je to čtyřicet pět členských zemí Rady Evropy a dva státy se statutem pozorovatelů, což je Maroko a Izrael.
Když se podíváme na finance, financování různých justičních systémů v různých zemích, je tam docela rozdíl – někde vydává justice desítky eur na osobu ročně, jinde je to sto euro na osobu – jak hodnotíte tyto rozdíly?
Určitě některé členské země investují mnoho peněz do svého justičního systému. Většina z nich jsou celkem bohaté země jako takové …
Znamená to, že čím více země utratí za justici, tím je justice lepší nebo tím dostaneme účinnější justici?
Určitě musíte investovat peníze do justičního systému, aby správně fungoval. To je jasné. Ale na druhou stranu to není vždycky pravda. Neznamená to, že protože investujete hodně peněz do justičního systému, tak bude přirozeně účinný. A my vidíme, že některé země opravdu investují hodně peněz do justičního systému, ale nemají nejfunkčnější systém. Obecný trend, co se týče počtu soudů, je koncentrace soudů, které se stávají většími a většími. Není to ale tak všude, například v Rusku můžeme pozorovat, že je tam stále víc a víc soudů po celé zemi. Máme tedy na jedné straně obecný trend a pak specifika na straně druhé.
Pojďme hovořit o některých rozhodnutích v justičním systému a o těch, kdo rozhodují v justičním systému. Doznal justiční systém od roku 2014 změny, co se týče genderové rovnosti?
Zpráva studuje velmi pozorně záležitost genderu. Zjistili jsme, že justice je další oblast, kde pokračuje feminizace. Je to velmi zjevné, máme stále více žen soudkyň a nyní dokonce stále více a více žen prokurátorek. Ale bohužel realitou zůstává, že nemáme příliš žen na nejvyšších pozicích, ať jde o soudce nebo státní zástupce.
Jak se země chovají, co se týče podpory genderu a generové parity v justičních systémech?
Můžeme vidět, že není mnoho zemí, které mají speciální genderovou politiku v justici. Můžeme ale například také zmínit Německo, které má opravdovou speciální politiku pro genderové věci v justici včetně způsobu řízení kariéry a přístupu k podpoře.
A funguje to? Dosahuje se tak genderové rovnosti?
Myslím, že ano. Vypadá to tak, pokud se podíváme na čísla. To by mělo dodat kuráž všem státům, aby tento příklad následovaly. Takže, buďme pozitivní, pozitivní příklady existují, nejsou tak početné, ale jsem si jist, že v příští zprávě uvidíme zlepšení.
Přejděme k aktuální věci, která ovlivňuje justici. Zajímá mě, jaký dopad na justici a na justiční systémy v různých zemích měla uprchlická a přistěhovalecká krize.
Pokusili jsme se to vůbec poprvé ve Zprávě změřit, protože víme, že jde o krizi, která se dotkla některých evropských zemí. A zjistili jsme, že přinejmenším v devíti členských zemích se tyto záležitosti staly pro justiční systém velmi významnými. Napadá stále více a více případů, soudům trvá stále více času vyřizovat tuto kategorii věcí. Opravdu to – neřekl bych narušilo soudy – ale mělo to skutečný dopad na soudní systém těchto zemí, o kterých se obvykle hovoří jako o zemích kolem Středozemního moře.
Jaké změny tyto země doznaly nebo jaký dopad to na tyto země mělo?
K soudům přichází více věcí, takže je to především více práce pro soudy. Dále bylo nutné reorganizovat specializace soudců a stejně tak i proces. Je to silný dopad, o tom není sporu.
Jsou některé země, které spolupracují lépe, než jiné?
Vždycky se najdou země, které spolupracují lépe, než jiné země. Máme, myslím, obecný trend, jak jsou s tím tyto země schopny pracovat, ono jich není mnoho a jsou to stále tytéž země, které jsou zasaženy tímto efektem a není snadné ho vyřešit. Možná by solidarita, evropská solidarita měla hrát lépe svoji roli.
Umělá inteligence – to je veliká událost na mnoha polích. Zvláště v justici se mluví například o prediktivním software používaném soudci. Je taková věc už přítomna v soudním systému?
Opravdu už je to přítomno. Ale nejsem si jist, že všichni, kdo činí politická rozhodnutí nebo justiční profesionálové si to uvědomují.
Ale umělá inteligence není aplikovaná v každodenním provozu soudů…
Je aplikovaná stále více a více a bude stále více a více aplikovaná. A proto si myslím, že Rada Evropy i CPEJ musí hrát roli v této věci. Musíme opravdu nastavit správnou rovnováhu mezi základními principy a bezpečností a faktem, že umělá inteligence je zde a pokud je dobře používaná, může to být pozitivní pro účinnost systému i pro kvalitu systému. Jsem přesvědčen, že potřebujeme právní rámec pro bezpečnostní záruky.
Jaký je scénář pro automatické vydávání rozsudků? Máme zde také trestní věci, je u nich prostor pro lidská rozhodnutí, je to stále ještě lidský proces?
To je opravdu obrovská otázka. My musíme zajistit, aby spravedlnost zůstala lidským procesem. Který může být podpořen technikou, umělou inteligencí. Ale musíme zajistit, že spravedlnost zůstane lidským procesem, to je podle mě nejdůležitější.
A myslíte si, že justiční systémy si uvědomují věci, které jsou zde v sázce?
Uvědomují, ale nikoli dostatečně. Je naší rolí říkat politikům a profesionálům justice: Umělá inteligence je tady. Otázka není, zda se nám to líbí nebo ne, zda to chceme nebo ne, protože už je to tady. Otázka je, jak z umělé inteligence udělat spojence, ne Frankensteina.
Nějaké meze, limity…
Přesně. To je důležité. CPEJ v současnosti pracuje na návrhu první evropské charty pro využití umělé inteligence v justici. Doufáme, že text bude přijat do konce roku.
Originál rozhovoru je na webu Rady Evropy – Komise pro efektivní justici.
Irena Válová
