Ústavní soudce Jan Musil v úterý navštívil prezidenta Miloše Zeman. Přiživil tak spekulace, které už několik týdnů zní v justičních kuloárech. Musil by měl podle několika zdrojů České justice soud z osobních důvodů opustit na konci letošního roku. Soudce na dotazy ohledně svého odchodu dosud nereagoval. Obsah setkání odmítl komentovat i hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
O rezignaci ústavního soudce Musila z osobních důvodů se mezi soudci mluví už delší dobu s tím, že se svůj krok chystá oficiálně oznámit prezidentovi Miloši Zemanovi. Včera pak Hrad skutečně navštívil před ceremoniálem jmenování nových soudců.
Podle prezidenta s Musilem probírali například kauzu H-System. „Vyjádřil nepochopení nad tímto sociálně necitlivým rozsudkem Nejvyššího soudu,“ řekl Zeman o schůzce. Prezident doufá v to, že Ústavní soud „věren své pověsti“ vyhoví ústavní stížnosti na rozsudek Nejvyššího soudu v této kauze. Pokud by opravdu tak silný hodnotící soud ústavní soudce vyjádřil, je logické, že tak činí zároveň s oznámením své rezignace.
Otázkou je, kdo by Musila na Ústavním soudu vystřídal. Mezi soudci a v odborné veřejnosti se nejčastěji mluví o profesorovi Aleši Gerlochovi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a to nikoliv s ohledem na odbornost, ale primárně kvůli jeho blízkosti aktuální politice Hradu. Nedávno pro prezidentovu kancelář vypracoval analýzu extradice údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, na niž se prezident Zeman odvolával, když kritizoval postup tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Gerloch se současné politice Hradu přibližuje také bezvýhradnou podporou institutu všeobecného referenda. Hradu nejsou jistě vzdálené ani další Gerlochovy úvahy o změnách Ústavy, v nichž navrhuje zavést do základního zákona institut „státního národa“.
Jako kandidát na soudce Ústavního soudu by se nabízel i bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Jeho vztahy se Zemanem, který jako prezident republiky kandidáty na ústavní soudce navrhuje Senátu ke schválení, jsou však, diplomaticky řečeno, chladné.
Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu, funkční období ústavního soudce je 10 let. Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.
Mohlo by vás zajímat
Musila jmenoval v roce 2003 exprezident Václav Klaus, podruhé ho jmenoval Miloš Zeman v roce 2014. Za minulého režimu působil jako prokurátor, později působil jako vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy. Dnes je členem vědeckých rad Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Policejní akademie České republiky, předsedou vědecké rady Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Je také členem Společnosti pro kriminalistiku, Národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo a čestným členem Bílého kruhu bezpečí.
(epa, pd)
