Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) připustilo možné pochybení policistů v případu soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera. Učinilo tak v odpovědi na jeho podání, v níž si obviněný soudce stěžoval na to, že policisté měli manipulovat opakovaně s jeho pracovním počítačem a věcmi v kanceláři soudu.
Soudce Elischer se na VSZ v Praze obrátil od června s různými podněty celkem čtyřikrát, přičemž reakce přišla až 24. září. V ní státní zástupkyně VSZ Lenka Šimková mimo jiné vysvětluje, že Elischerova opakovaná stížnost proti zmíněnému postupu policistů byla vyhodnocena jako stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, „jejíž rozhodování se nachází ve finální fázi“, a v níž se dozorový státní zástupce s touto námitkou vypořádá.
„Nyní lze pouze poznamenat, že i v případě posouzení jednání policistů jako v rozporu se zákonem to ještě neznamená, že z něj lze vyvozovat trestní odpovědnost. Policisté sice měli vstupovat do kanceláře vědomě, což však nelze ztotožňovat s jejich vědomím o protizákonném jednání a úmyslném nedovoleném konání. Ovšem bylo-li by shledáno, že by jednáním policejního orgánu mohly být naplněny znaky skutkové podstaty některého trestného činu, bude postupováno dle zásady legality, podle níž je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví“, píše se v replice VSZ.
Samotný fakt, že se rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání „nachází ve finální fázi“ až po více jak půl roce, je velmi nestandardní. Trestní řád, ani jiné předpisy sice nestanovují lhůtu pro rozhodnutí o této stížnosti, avšak jak judikoval před rokem kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), má se tak stát ve dnech, maximálně v řádu dvou týdnů.
V kárném řízení se státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Ostravě (12 Ksz 8/2016) totiž rozhodl o kárném provinění této státní zástupkyně mj, právě proto, že nerozhodla včas o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. „Proto s ohledem na zásadu rychlosti řízení, která je zakotvena v ustanoveních § 2 odst. 4 trestního řádu a § 2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, nelze ohledně takových podání z hlediska kárné odpovědnosti státního zástupce tolerovat nečinnosti trvající v řádu týdnů, nýbrž je zapotřebí požadovat, aby o nich veřejní žalobci v každé věci rozhodovali spíše v řádu dnů. Tímto urychleným způsobem jsou státní zástupci povinni rozhodovat v první řadě o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Jeho vydáním a rozesláním všem oprávněným osobám totiž začíná druhá fáze přípravného řízení, kterou je vyšetřování. V něm je již jednoznačně označena osoba obviněného, proti které se vede trestní řízení, a vymezen skutek i trestný čin, které jsou předmětem trestního stíhání. Zahájení trestního stíhání má pro obviněného mimořádně závažné důsledky, které kromě zřejmého negativního zásahu do jeho života spočívají též v možnosti využití některých institutů trestního řádu vůči jeho osobě, z nichž je bezesporu nejcitelnější vzetí do vazby. Z těchto důvodů je naprosto nezbytné, aby dozorový státní zástupce přezkoumal usnesení o zahájení trestního stíhání velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech) od obdržení stížnosti obviněného, aby tak bylo najisto postaveno, že trestní stíhání obviněného pro předmětný skutek je vedeno důvodně a v jeho rámci mohou být skutečně prováděny úkony směřující k postavení obviněného před soud a přijata opatření zasahující do základních práv obviněného, zejména jeho práva na osobní svobodu“, stojí v usnesení kárného senátu v čele s Jiřím Pallou, jehož členem je i bývalý předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman. Kárný senát nad to ještě upozornil, že ani „znalost trestní věci z fáze prověřování vedoucí k přesvědčení, že usnesení o zahájení trestního stíhání nebude nutné okamžitě zrušit, nemohlo být také důvodem pro dlouhé vyčkávání kárně obviněné s rozhodnutím o stížnostech, neboť jeho účelem bylo co nejrychleji postavit najisto, že trestní stíhání obviněných je vedeno důvodně, jak již bylo zmíněno“. Soudce Elischer přitom podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání již v březnu a opakovaně rozhodnutí o ní urgoval.
Soudci Elischerovi hrozí až 12 let vězení za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování obžalovaným, které soudil v drogových kauzách.
Jak uvedla v úterý Česká televize (ČT), nově je mu kladeno za vinu, že společně s druhým mužem nabízel nejméně ve dvou případech obžalovaným snížení trestu a poté, co jejich nabídku tyto osoby neakceptovaly, zvýšil jim v rozsudku vrchního soudu trest. „Dvěma obviněným osobám byla sdělena další podezření týkající se pokračujícího zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, pokračujícího přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a zločinu zasahování do nezávislosti soudu. A dále pokračujícího účastenství na zločinu zneužití pravomoci úřední osoby ve formě návodu,“ uvedl pro ČT mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Petr Dimun
