Ze 167 soudců, které Krajský soud v Brně eviduje na pracovištích v Brně, Zlíně a Jihlavě, nestihla včas podat oznámení jediná soudkyně. Ta pochybení obratem napravila na základě upozornění Nejvyššího soudu. České justici to sdělil předseda soudu Milan Bořek.
Podle předsedy brněnského soudu k chybám při podávání majetkových přiznání příliš nedochází. „Výsledek považuji za důkaz velmi dobré roční spolupráce vedení krajského soudu s oddělením střetu zájmů Nejvyššího soudu,“ uvedl Milan Bořek.
Ostatní předsedové krajských soudů počty nedodaných přiznání neevidují a varování svým podřízeným pouze předali. „Soudci zdejšího soudu byli na povinnost dodat majetková přiznání vedením soudu opakovaně upozorňováni, avšak jedná se o subjektivní povinnost každého soudce a tedy tímto směrem nebyly ze strany vedení činěny žádné další kroky,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Jiří Barč.
Podávání přiznání mělo ulehčit i školení, které uspořádal Nejvyšší soud. V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů se podařilo v říjnu 2017 a květnu 2018 zorganizovat dva semináře pro předsedy soudů na téma „Vstupní a průběžné oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců České republiky“.
I tak ale několik soudců chybovalo a vstupní majetkové přiznání dodalo pozdě. Nyní zase Nejvyšší soud eviduje nedostatky v podávání tzv. průběžných majetkových přiznáních. Ta měla být odevzdána do 30. června tohoto roku. Pokud jej soudci nedodají, hrozí jim kárná žaloba. O dopise vedoucí oddělení střetu zájmů Ivany Zámečníkové předsedům soudů Česká justice informovala. V něm se hovoří o tom, že průběžná přiznání nedodal „vysoký počet soudců“.
Povinnost odevzdat průběžné majetkové přiznání je zákonnou povinností každého soudce. Kolik z nich se opozdilo, většina předsedů neeviduje. „Soud jako takový nevede záznamy o plnění této povinnosti,“ řekla České justici mluvčí Krajského soudu v Praze Jitka Kubešová.
„Soudci byli o výzvě Nejvyššího soudu informováni. Konkrétní počet podaných přiznání eviduje Nejvyšší soud a nikoli Krajský soud. Předpokládáme však, že přiznání podala většina soudců, neboť je to jejich zákonná povinnost,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Veronika Suchoňová.
I předseda plzeňského krajského soudu soudcům ve svém obvodu povinnost připomněl. „Není nám známo, kdo případně povinnost nesplnil. Soudcům, kteří projevili zájem, jsme při služební cestě k Nejvyššímu soudu zajistili dopravu jejich oznámení, někteří je však zasílají individuálně a nemají žádnou povinnost zaměstnavateli odeslání či neodeslání oznamovat,“ reagoval na dotazy České justice Miloslav Sedláček.
Na Krajském soudu v Hradci Králové dokonce neví o tom, že by některý soudce přiznání včas nepodal. „Výzva Nejvyššího soudu však byla preventivně předána všem soudcům v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové,“ reagoval mluvčí Jan Kulhánek.
Oznámení se zasílají Nejvyššímu soudu pouze v písemné podobě na formuláři, jehož strukturu a formát stanovilo Ministerstvo spravedlnosti.
Soudci si tuto výjimku vyjednali, politici nebo státní zástupci oznámení podávají v elektronické podobě.
Nejvyšší soud oznámení uchová až po dobu pěti let ode dne skončení výkonu funkce soudce. Oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců jsou neveřejná, nelze se proto domáhat informací z nich ani pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
(epa)
