Zprávu veřejné ochránkyně práv o nezákonné praxi při organizaci maturit a jejich následném přezkumu projedná ve středu vláda. Ombudsmanka rozsáhlé šetření ukončila letos v červnu. Ministerstvo školství podle ní jedná v rozporu se správním řádem a nerespektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu, rozhodnutí školství jsou nepřezkoumatelná. Přitom jde o první setkání člověka se státní správou a právem na spravedlivý proces, upozorňuje a navrhuje sankce.
Ministerstvo školství si proto má mimo jiné zajistit právně vzdělané pracovníky se znalostí příslušné judikatury pro organizaci a přezkumy maturit.
Zprávu Anny Šabatové o organizaci českých maturit včetně navrhovaných sankcí projedná vláda ve středu pod bodem „Vyrozumění veřejné ochránkyně práv vládě České republiky o nezákonné správní praxi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“
Úřad Šabatové se bez odezvy ministerstva školství zabývá přezkumem maturit už od roku 2012. V roce 2016 se proto rozhodla přezkoumat a analyzovat, jak bylo naloženo s pěti sty spisy týkajícími se přezkumu maturit na ministerstvu. Výsledkem je kritická zpráva z konce letošního června a návrh na sankce.
Při incidentu se nezjišťuje stav věci
Podle slov Šabatové úprava přezkumu maturit ve školském zákoně neexistuje. Nesprávně je řešen tzv. organizační incident – tedy stav, kdy se něco přihodí v místnosti, kde jsou skládány maturity. Ministerstvo například nezjišťuje stanoviska přítomných, nerespektuje zásadu materiální pravdy a nezjišťuje skutečný stav věci. „Při prověřování stížností na průběh zkoušky si ministerstvo neopatřuje vyjádření přítomných maturantů. Ministerstvo se v těchto případech zeptá organizátorů, zda bylo vše v pořádku. Vychází tak pouze z výpovědí osob, které se samy mohly nebo měly pochybení dopustit. Ministerstvo tak není schopno zjistit objektivní průběh událostí, které má zkoumat,“ uvádí ombudsmanka.
Naprosto chybně se pak odehrává následný přezkum maturity: „Ministerstvo maturantům neposkytuje všechny materiály, z nichž při rozhodování vychází. Není tak naplněno zákonné právo maturantů se řádně seznámit se všemi relevantními podklady a vyjádřit se k nim. Podklady jsou maturantům poskytovány pouze na výslovné požádání a ani tehdy je nezískají kompletní. V mnoha případech nebyla rozhodnutí ministerstva řádně odůvodněna, odpovědi byly šablonovité. Například rozebíraly, co maturant nenamítal a jindy nereagovaly na konkrétní námitky,“ vypočítává veřejná ochránkyně práv.
Soudy: Rozhodnutí školství jsou nepřezkoumatelná
Podle veřejné ochránkyně práv některé formulace v maturitní vyhlášce a na dalších místech vyvolávají dojem, že ministerstvo nemá skutečný zájem na tom, aby maturanti své žádosti o přezkum podrobně odůvodňovali. „Ministerstvo například doporučuje žádat o přezkum celého testu, ne se odvolávat k jednotlivým úlohám,“ uvádí Šabatová.
Již několikrát se podle závěrů veřejné ochránkyně stalo, že soud označil rozhodnutí MŠMT za nepřezkoumatelná pro nedostatky v odůvodnění, protože ministerstvo nereagovalo na námitky maturanta či reagovalo nedostatečně, nezdůvodnilo, jakými úvahami se při svém rozhodování o žádosti řídilo, z čeho vycházelo, proč bylo uděleno právě tolik a tolik bodů a podobně. „Často proto není možné zjistit, zda ministerstvo rozhodlo správně nebo chybně. MŠMT tímto svým postupem nerespektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně využívání správního řádu v případech přezkumů,“ uvádí veřejná ochránkyně práv.
Maturita je první setkání s právem na spravedlivý proces
Ombudsmanka po dvou letech šetření způsobu organizace maturit a jejich přezkumu navrhla sankce, které ve středu projedná na svém jednání vláda. Podle ní je maturita vůbec první setkání člověka s veřejnou správou. „Stát by měl mít zájem na tom, aby toto setkání proběhlo na náležité úrovni. Jedině důsledným dodržováním příslušných ustanovení školského zákona, správního řádu i související judikatury ministerstvo k takovému výsledku přispěje a zasadí se o naplnění práva na spravedlivý proces jednotlivých maturantů,“ uvádí Šabatová.
Za účelem zajištění řádné správní praxe vládě navrhuji uložit ministru školství, mládeže a tělovýchovy zabezpečení toho, aby ministerstvo při přezkumech maturitních zkoušek:
1. začalo (s výjimkou případů, kdy bude z žádosti naprosto zřejmé, že žadateli jde o kompletní přezkum celého testu) žadatele vyzývat k doplnění, pokud bude v žádosti chybět některá z podstatných náležitostí (vymezení rozsahu přezkoumání, uvedení konkrétních námitek);
2. zajistilo, že bude v případě tzv. organizačního incidentu spolehlivě zjištěn stav věci bez důvodných pochybností (zejména tím, že si MŠMT obstará vedle vyjádření zadavatele zkoušky, školního maturitního komisaře a ředitele školy také vyjádření žadatelových spolužáků);
3. žadateli dalo možnost seznámit se skutečně se všemi podklady rozhodnutí (tj. včetně oponentního posouzení vydávaného Centrem, metodiky hodnocení testových úloh, vyjádření ředitele, zadavatele, komisaře v případě tzv. organizačních incidentů) a vyjádřit se k nim;
4.svá rozhodnutí ve věci přezkumů náležitě odůvodňovalo, dbalo na to, aby byla přiléhavá ve vztahu ke konkrétním námitkám žadatelů;
5.přistoupilo v tzv. maturitní vyhlášce (respektive v její příloze č. 8), na oficiálních stránkách maturitní zkoušky, případně na dalších souvisejících místech a dokumentech, ke změně formulací tak, aby z nich bylo patrné, že i v případě žádosti o přezkum didaktického testu je nutné tuto žádost blíže odůvodňovat;
6. zajistilo úpravu protokolů o průběhu zkoušky v učebně tak, aby žáci vznášející nějaké námitky k průběhu zkoušky měli možnost seznámit se se zapsanými námitkami a aby protokoly podepisovali tak, jak vyžaduje správní řád;
7. zajistilo personální posílení příslušných odborů MŠMT podílejících se na přezkumech o zaměstnankyně a zaměstnance s právním vzděláním a seznámilo všechny zainteresované zaměstnance s relevantními ustanoveními správního řádu, aktuální judikaturou v oblasti maturitních zkoušek i se závěry mého šetření.
Irena Válová
