Obtížný úkol posoudit, zda je diskriminován žadatel o práci, který je v exekuci a zaměstnavatel ho odmítl proto, že nechtěl výplatu mzdy na bankovní účet, nýbrž poukázkou, se pokusila vyřešit veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Zákonná výplata mzdy poukázkou není způsob, jak se vyhnout exekuci platu, když exekutor sebere povinnému i zbytek mzdy po srážce zaměstnavatelem a nenechá mu nic: Povinný nesmí být ze zákona ponechán zcela bez prostředků, uvedla ombudsmanka s tím, že jednání lze prokázat jedině nahrávkou jednání.
Ve svých závěrech však sama veřejná ochránkyně práv upozorňuje, že jde jen o její názor vycházející z interpretace českých zákonů: Berte můj názor s touto výhradou, uvádí v odpovědi na podnět. Na veřejnou ochránkyni práv se podle dokumentu obrátil někdo, jehož klient je v exekuci. Může jít například o neziskovou organizaci nebo advokátní kancelář. Ombudsmanka své stanovisko zaslala generálnímu inspektorovi Státního úřadu inspekce práce.
Právo na výplatu složenkou je v Zákoníku práce
Ve svých závěrech veřejná ochránkyně práv nejprve shrnula, jak se s vyplácením mzdy vypořádává Zákoník práce: „Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel vyplácí mzdu zaměstnanci v zákonných penězích, v pracovní době a na pracovišti. Zákoník práce také připouští uzavření dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o jiném způsobu výplaty mzdy (místo a doba výplaty). Typicky na základě této dohody zaměstnavatel zasílá mzdu bezhotovostně na bankovní účet zaměstnance,“ uvedla mimo jiné.
Nepřímou diskriminací je pak podle Anny Šabatové jednání nebo opomenutí, při němž se s jednou osobou definovanou diskriminačním důvodem zachází méně příznivě než s osobou jinou, a to na základě kritéria, které je zdánlivě neutrální (kritérium není přímo spojeno se zakázaným důvodem). „O nepřímou diskriminaci se nejedná tehdy, lze-li nerovné zacházení odůvodnit legitimním cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné,“ vysvětlila.
Jediný výsledek: exekuovaný nedostane práci
Podle Šabatové odpor zaměstnavatele k vyplacení mzdy poukázkou nedává žádný smysl v souvislosti s exekucí, neboť tak jako tak je dlužníkovi – povinnému exekuovaná částka strhávaná ze mzdy: „Na tomto místě považuji za důležité zdůraznit, že účelem umožnění vyplácení mzdy v hotovosti (případně vyplácení mzdy prostřednictvím poštovní poukázky) není to, aby se zaměstnanec vyhnul hrazení svých závazků vymáhaných v exekuci. Pro naplnění účelu exekuce je bez pochyby nutné postihnout majetek povinného v rozsahu nesplacených dluhů, a to včetně mzdy. Ze zákona je však zřejmé, že nelze povinného ponechat bez jakýchkoliv prostředků. Občanský soudní řád počítá s tím, že povinnému nemůže být sražena ze mzdy určitá částka (nezabavitelná částka), díky čemuž je povinný schopen platit své běžné výdaje. Pokud by tato částka sice nebyla stržena ze mzdy povinného, ale po odeslání na účet povinného se stala předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu, postrádala by tato úprava smysl.
„Umožnění vyplácení mzdy, která může být srážena za účelem uspokojení vymáhaných pohledávek, v hotovosti přispěje naplnění účelu exekuce více než to, když povinný v důsledku obavy ze situace, kdy přechodně může zůstat bez veškerých finančních prostředků, odmítne přistoupit na požadavek zaměstnavatele na bezhotovostní vyplácení mzdy, a nezíská proto práci,“ upozorňuje veřejná ochránkyně práv.
Exekutor sebere z účtu i zbytek už zabavené mzdy
V čem spočívá nepříznivé zacházení s exekuovaným zaměstnancem a co je jeho následkem? Exekuovaná osoba neuhradí vymáhaný dluh vůbec: „Pokud zaměstnavatel nepřijímá uchazeče o zaměstnání, kteří s ním nechtějí uzavřít dohodou zasílání mzdy na účet zaměstnance (neutrální kritérium), může tato praxe nepříznivě dopadat na osoby, které nemohou disponovat s prostředky na svém bankovním účtu z důvodu probíhající exekuce,“ uvedla Šabatová.
Podle ombudsmanky znevýhodnění těchto osob může spočívat v tom, že přistoupí-li na zaměstnavatelův požadavek na zasílání mzdy na jejich účet, mohou se v důsledku tohoto souhlasu dostat do přechodné finanční tísně. „Pokud tyto osoby v důsledku znepřístupnění prostředků na účtu nemohou přechodně nakládat alespoň s částí mzdy, kterou v rámci exekuce nelze postihnout, nemohou dále hradit své běžné výdaje a dostát svým dalším závazkům – např. platba nájmu či výživného,“ upozornila Šabatová na fakt, že exekuovanému vzniknou další dluhy, protože exekutor uvaluje exekuci nejen na mzdu, ale také na všechny prostředky na účtu. Exekutor dlužníkovi sebere tedy i tu část mzdy, kterou mu zaměstnavatel zaslal už po exekuci a dlužník reálně nemá nic.
„Pokud však uchazeči o zaměstnání v exekuci na zaměstnavatelův požadavek nepřistoupí a nezískají z tohoto důvodu práci, přijdou mimo jiné o jednu z možností jak postupně uhradit dluhy vymáhané v exekuci,“ uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Je to znevýhodnění z důvodu majetku
Podle veřejné ochránkyně práv situace, kdy povinný nemůže disponovat se svou mzdou z důvodu blokace účtu v rámci exekuce, není bezvýchodná. Zpřístupnění mzdy se podle jejích slov lze domoci prostřednictvím návrhu na částečné zastavení exekuce. „Soudní exekutor je v tomto případě vázán lhůtou, ve které musí o návrhu povinného rozhodnout – exekutor by měl o návrhu rozhodnout přibližně do dvou měsíců od jeho podání. Nevyhoví-li soudní exekutor v této lhůtě návrhu povinného, postoupí tento návrh exekučnímu soudu, který o něm rozhodne, soud však není při svém rozhodování vázán zákonnou lhůtou. Je-li návrhu na částečné zastavení exekuce vyhověno, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti banky, která vede bankovní účet povinného – banka může účet částečně zpřístupnit,“ popisuje ombudsmanka, jak postupovat.
Přesto si podle Anny Šabatová i při tomto postupu může dostat dlužník do finanční tísně: „Z výše uvedeného vyplývá, že i když návrhu povinného vyhoví soudní exekutor v zákonné lhůtě, může se povinný dostat do přechodné finanční tísně.V opačném případě v závislosti na rychlosti rozhodnutí soudu může povinný zůstat bez prostředků až do chvíle, kdy výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu zaniká (až šest měsíců).“
„Domnívám se, že namítaná praxe zaměstnavatele může znevýhodnit osoby v exekuci. Výkon exekuce je, dle mého názoru, spojen se zakázaným důvodem rozlišování vymezeným v zákoně o zaměstnanosti – majetkem. Pro konečný závěr o tom, zda skutečně dochází ke znevýhodnění osob v exekuci, by bylo potřeba vycházet z informací z praxe o postupech soudních exekutorů, soudů a bank, které v tuto chvíli nemám k dispozici,“ upozornila Šabatová.
Je to nerovné zacházení s lidmi
Veřejná ochránkyně práv ve svých úvahách jde ještě dál. Zaměstnavatel svým postupem například porušuje povinnost rovného zacházení: „Mám za to, že praxi, kdy zaměstnavatel odmítne uchazeče o zaměstnání jenom proto, že s ním uchazeč nechce uzavřít dohodu o bezhotovostním poskytování mzdy, lze s nejvyšší pravděpodobností považovat za nepřímo diskriminační.“
„Pro konečný závěr o tom, zda se skutečně jedná o nepřímou diskriminaci, by bylo třeba vycházet z přesnějších informací o reálných postupech soudních exekutorů, soudů a bank (prokázání znevýhodnění osob v exekuci) a z informací o okolnostech konkrétního případu. Domnívám se také, že bez ohledu na předchozí závěr zaměstnavatel tímto postupem může porušovat svou povinnost zajistit rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání,“ soudí Anna Šabatová.
Pořiďte si nahrávku pro inspektorát
Podle Šabatové na dodržování povinnosti zajistit rovné zacházení s uchazeči o zaměstnání a na dodržování zákazu diskriminace v oblasti přístupu k zaměstnání dohlíží inspekce práce. „Pokud se některý z Vašich klientů setká s Vámi namítanou situací, je vhodné inspekci na jednání zaměstnavatele upozornit. Problematické může být v těchto případech prokázat zaměstnavatelovo jednání – v obdobných případech je přípustné pořídit si za účelem ochrany práv uchazeče o zaměstnání nahrávku jednání zaměstnavatele.Pokud inspektorát zjistí, že zaměstnavatel skutečně porušil své povinnosti, může mu udělit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a pokutu až ve výši 1.000.000 Kč,“ uvádí v odpovědi na podnět ombudsmanka.
Podle Šabatové v daném případě není možné bránit se proti jednání zaměstnavatele prostřednictvím antidiskriminační žaloby, v úvahu tak připadá pouze podání žaloby na ochranu osobnosti.
Závěrem veřejná ochránkyně práv vyjadřuje názor, že tyto jevy budou pokračovat, dokud nedojde k další právní úpravě exekucí: „Pokud nedojde ke změně právní úpravy exekucí, budou se obdobné případy vyskytovat i nadále. V tuto chvíli nevidím jinou možnost než informovat osoby v exekuci o jejich právech a na porušení těchto práv upozorňovat inspekci práce. Pokud se setkáte s tím, že inspekce práce se tímto problémem nebude řádně zabývat, můžete svého klienta odkázat také na mě – mohu prověřit postup inspekce práce, nabízí další řešení veřejná ochránkyně práv.
Irena Válová
