Dnes svůj úřad převezme nová ministryně spravedlnosti Taťána Malá z hnutí ANO. Vystřídá tak Roberta Pelikána. Jaká témata by měla řešit co nejdříve? Česká justice oslovila špičky justice. Z justice ale jednotným hlasem zní, že nejakutněji je třeba vyřešit, podle jakých pravidel mají být vybíráni noví soudci.
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu
Prioritou je:
- zkorigovat interní instrukcí překotně zavedený systém výběru soudců tak, aby nepůsobil poruchy a výpadky v doplňování soudcovských řad za chybějící soudce. Dát mu zákonnou podobu a obsah po diskusi nejen s justiční veřejností.
- Kriticky zhodnotit, zda léta nezměněný model státní správy soudů má přetrvávat dál nebo zda jej nenahradit jiným, který bude stabilnější, kontinuální, kompetentní, s institucionální pamětí a konečně zajistí podmínky pro efektivní výkon soudnictví.
- Zabývat se justiční mapou v její dnešní organizační a personální podobě včetně dělby pravomoci a příslušnosti jednotlivých článků soudní soustavy a odstranit nežádoucí jev tzv. vícerychlostní justice.
- Zintenzivnit práce na dokončení nových procesních předpisů.
- Stabilizovat nesoudcovský personál pomocí platové a kariérní motivace.
A mnoho dalšího. Důležité je mluvit při tom všem s justicí a celou právnickou komunitou.
Jan Čipera, předseda Krajského soudu v Hradci Králové
Mezi úkoly, které je ve vztahu k justici třeba přednostně řešit ihned po nástupu do funkce, je nezbytné řadit zejména model výběru soudců z hlediska jeho reálnosti a včasného obsazování uprázdněných míst soudců, nutné doplňování soudů v nastalé situaci a odměňování zaměstnanců soudů (nutná novelizace katalogu prací, resp. samostatný katalog prací pro justici).
Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze
Prioritou je připravit další etapu jmenování soudců. Nemyslím tím tu, která na Pražském hradě už leží. Do konce roku se kromě této srpnové etapy musí stihnout další dvě. Paní ministryně tak zřejmě bude muset prodloužit přechodné ustanovení instrukce o kandidátech. Podle ní se totiž nestihnou připravit noví kandidáti pro další jmenovací etapu. Vše ostatní počká, až si se všemi promluví.
Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni
Paní ministryně bude muset udělat určitou inventarizaci stavu resortu. Za sebe vidím jako zásadní úkoly:
1) stabilizaci nesoudcovského personálu resortu prostřednictvím navýšení mzdových prostředků (nejen na soudech, ale i ve věznicích, kde Vězeňská služba ČR je podle mých informací nejhůře placeným ozbrojeným sborem v zemi)
2) posouzení stavu nového systému výběrů kandidátů na soudce. Podle mého náhledu by bylo namístě přinejmenším zvažovat prodloužení přechodných ustanovení instrukce, protože se ukazuje, že nový systém nám rozhodně kandidáty v nejbližší době nevygeneruje. Zejména v našem obvodě to může být s ohledem na věkovou skladbu soudců problém.
3) vyhodnocení stavu a potřeby legislativních prací a změn a soustředění se na ty zásadní.
Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem
Klíčovými úkoly by mělo být zajištění finančních prostředků pro navýšení mzdových nároků zaměstnanců justice (administrativy) a dále pak rozvíjení činnosti strategické výstavby, což se týká i realizace investičního záměru týkajícího se výstavby nového justičního paláce.
Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie:
Nové ministryni spravedlnosti nabídneme jako všem předchozím ministrům spolupráci a možnost odborné konzultace. Podstatné je, abychom spolupracovali jako partneři, kterým jde o společné záměry. Z pohledu Soudcovské unie je nutné řešit okamžitě stav výběru a jmenování soudců. V současné době nebyla ke konci června jmenovaná žádná skupina soudců za rok 2018, příprava soudců i jejich výběr je ve velké nejistotě.
Vladimír Jirousek, předseda české advokátní komory
V rozhovoru pro Českou justici ministryně signalizovala jednak nutnost komunikace s profesními komorami, jednak nezbytnost diskuze předcházející legislativním změnám, a to napříč justičními stavy. Taková předsevzetí nelze než přivítat a pokud se ptáte na naše očekávání, tak ta se vážou právě k realizaci uvedených záměrů. Nás bude samozřejmě zajímat např. problematika tarifu reflektujícího stav ekonomiky v roce 1996 (!) a v té souvislosti příprava tzv. přísudkové vyhlášky.
O prvních krocích bych nemluvil. Ty se vždy týkají základní orientace v chodu daného orgánu, tím spíš vrcholného orgánu státní správy. A roky druhé a další? Právě ve směru komunikace s elitní reprezentací té které části justice, a to justice v nejširším slova smyslu.
Anna Šabatová, ombudsmanka
Foto: VOP
Novou ministryni čeká spoustu složitých a koncepčních věcí, např. upravit v zákoně o soudech a soudcích pravidla pro výběr soudců a soudních funkcionářů, zlepšit podmínky výkonu rodinněprávního a opatrovnického soudnictví, zajistit naplnění e-judikatury, aby bylo co nejvíce soudních rozhodnutí přístupných veřejnosti a naplnil se princip předvídatelnosti soudního rozhodování. Pak samozřejmě insolvenční zákon a možná je i čas uvažovat například také o zřízení Nejvyšší rady soudnictví pro řešení koncepčních věcí, které vyžadují historickou paměť a znalost justičního prostředí.
Vladimír Plášil, prezident Exekutorské komory
Věříme, že s novou paní ministryní navážeme věcné pracovní vztahy, budeme si vzájemně naslouchat a pokusíme se tak najít cestu k řešení problémů, které nyní provázejí činnost soudních exekutorů a vymahatelnost práva v České republice. V prvé řadě budeme chtít s paní ministryní projednat potřebnou revizi vzorů písemností v rámci exekučního řízení, neboť stávající vzory vykazují řadu závad a nejasností.
Dále bychom chtěli najít procesní řešení, které by umožnilo efektivní zastavení exekucí při skutečné nemajetnosti povinného. Tyto exekuce představují obrovskou zátěž nejen pro dlužníky, ale také pro samotné soudní exekutory, kteří musejí tato řízení dlouhodobě administrovat. Jsme přesvědčeni, že otázek, zajímajících obě strany, je celá řada. Těšíme se na budoucí spolupráci a paní ministryni přejeme na novém pracovním postu plný úspěch.
Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců
Očekáváme, že nová ministryně bude dobře komunikovat se všemi zástupci právních profesí a bude naslouchat jejich názorům na relevantní oblasti. Rovněž bychom přivítali, kdyby zásahy do právního prostředí byly prováděny až po zralé úvaze o nezbytnosti takového zásahu. Jako příklad toho, co nepovažujeme za rozumné jednání, můžu uvést návrh novelizace zákona o obchodních korporacích, kde není jasné, z jakého důvodu ministerstvo spravedlnosti k novele přistoupilo, když ze strany korporací, ani státní správy, nebyly žádné závažné signály v tom smyslu, že stávající právní úprava je nedostačující nebo nesprávná.
Rovněž bych očekávala, že bude hrát aktivní a konstruktivní roli při práci s celou
soudní sestavou. Čeká nás nyní jmenování nového předsedy Nejvyššího správního
soudu, kdy hlavní roli má pochopitelně prezident republiky, ale očekávala bych, že i
ministerstvo spravedlnosti bude aktivní v hledání nejvhodnějšího kandidáta na tuto
pozici.
(epa, sr)
