Ústavní soud (ÚS) zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát proto bude i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. Novela vůbec nenabude účinnost, dosavadní úprava zůstane beze změn.
V jednomyslně přijatém nálezu soud uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.
Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.
„Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ stálo v senátorském podnětu. Stát podle advokáta senátorů Martina Purkyta tváří v tvář restitučním nárokům dlouhodobě selhával.
Podle ústavních soudců by restituční tečka připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela dojdou vhodné náhradní pozemky, což se ale neprokázalo. „Jelikož ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu možnost restituční tečky jednou provždy vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.
Předseda soudu Pavel Rychetský zdůraznil také skutečnost, že novela vůbec neřešila, co bude s probíhajícími soudními spory. „Nebylo vůbec jasné, zda by i v těchto případech zanikl nárok a soudní řízení by musela být zastavena, anebo zda by interpretací soudy – každý asi jinak – mohly v řízení pokračovat,“ popsal Rychetský.
Podle Purkyta je v Česku asi 46.000 lidí s oprávněným nárokem, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku. „To je absolutně bizarní situace, která nemá místo v právním státě,“ řekl Purkyt.
S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Někteří restituenti dnes k soudu přišli nález osobně vyslechnout, přivítali jej.
(čtk)
