Kancelář prezidenta republiky postupovala v souladu s tehdejším zněním zákona, když neposkytla organizaci Právo ve veřejném zájmu majetkové přiznání kancléře Vratislava Mynáře za rok 2013. Dnes o tom rozhodl pražský městský soud. Dal Hradu za pravdu v tom, že zákon o střetu zájmů dříve na prezidentskou kancelář nepamatoval jako na tzv. evidenční místo, a že tedy Hrad neměl povinnost zpřístupňovat majetková přiznání veřejnosti. Verdikt je pravomocný.
Mynářovy majetkové poměry a akvizice jsou často terčem mediálního zájmu, někteří kritici je označují za podezřelé. Právnička Petra Bielinová podala v roce 2015 za Právo ve veřejném zájmu správní žalobu poté, co se u prezidentské kanceláře nedomohla požadovaných údajů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Žaloba směřovala proti kanceláři, Mynář ve věci figuroval jen jako zúčastěná osoba a k dnešnímu jednání nedorazil.
„Pouze evidenční orgán může poskytovat veřejnosti informace z registru. Kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním orgánem, takže jí nenastala povinnost tato oznámení zpřístupňovat. Jestliže odmítla žádost o informace, postupovala v souladu se zákonem,“ konstatovala předsedkyně soudního senátu Viera Horčicová.
Pražský městský soud tak tentokrát rozhodl opačně než před rokem jiný jeho senát o obdobné správní žalobě, kterou na prezidentskou kancelář podal právník Michal Kincl kvůli zamítnutí žádosti o přístup k Mynářovu přiznání. Tehdy soud dospěl k závěru, že nepřítomnost kanceláře ve výčtu evidenčních orgánů je mezerou v zákoně, kterou lze vyplnit za pomoci analogie. „Tento senát tento názor nesdílí,“ podotkla Horčicová. Podle ní soudu vyplňování mezer v zákoně nepřísluší.
Ředitel hradního legislativního odboru Václav Pelikán odcházel ze zasedání spokojený. „Vážíme si právní argumentace soudu,“ uvedl. Dodal, že loňský rozsudek šel i nad rámec závěrů právní teorie. Analogie se totiž podle něj využívá u soukromoprávních úprav, rozhodně ne u veřejnoprávních.
„Je zvláštní, že různé senáty mají různé názory. Jestli se rozhodneme pro kasační stížnost, uvidíme, jak se k tomu postaví Nejvyšší správní soud,“ reagovala Bielinová. Míní, že rozruch vyvolaný kolem kancléřových majetkových přiznání měl smysl. „V důsledku toho došlo ke změně zákona o střetu zájmů, takže už i pan Mynář ví, kam má odevzdávat své majetkové přiznání, a za loňský rok ho odevzdal,“ řekla novinářům.
Hrad se hájil také tím, že nezisková organizace veškeré požadované informace nakonec obdržela. Bielinová se proti tomu ohradila. Kancelář ji totiž – a to až po podání žaloby – pouze obecně odkázala na webové stránky poslankyně Věry Kovářové (STAN), které Mynář své přiznání po veřejné kritice předal. V dokumentu uvedl to, že měl podíl ve čtyřech firmách a že je bez dluhů.
„Kancelář prezidenta republiky se staví do pozice, že komu uzná za vhodné, tomu informaci poskytne, a komu ne, tomu ji neposkytne a nechá ho, ať se o to tři roky soudí. Považuji to za zneužívání zákona a myslím si, že by se to v právním státě dít nemělo,“ poznamenala právnička.
Majetková přiznání nově shromažďuje ministerstvo spravedlnosti, v registru je i Mynářovo oznámení za loňský rok. Podle dokumentu kancléř vlastní více než stovku pozemků, mezi nimi značnou část v městysu Osvětimany, domy v Praze či Brně v hodnotě desítek milionů korun a akcie Unipetrolu nebo Pražské teplárenské. Na účtu v bance má 13,5 milionu korun a další desítky milionů půjčil svým vlastním firmám.
(čtk)
