Od 4. dubna stojí Pavel Ondrášek v čele Vězeňské služby. Po odvolání Petra Dohnala byl vedením pověřen, 28. dubna pak jmenován generálním ředitelem. Případný úspěch Dohnalovy žaloby si nepřipouští. „Vůbec tuhle otázku neřeším,“ říká v rozhovoru pro Českou justici. Generální ředitelství plánuje radikálně zeštíhlit – ze současných 240 na zhruba stovku míst. Zároveň musí řešit problém s recidivisty, kteří po Klausově amnestii znovu začínají plnit české věznice ke kritické úrovni.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková ve čtvrtek varovala, že počty vězňů v Česku opět pomalu stoupají k úrovni před prezidentskou amnestií z roku 2013. Jak tento nárůst vidíte z pohledu věznic?
Ano, počty věznů narůstají. Nenarůstají sice nějak dramatickým způsobem, ale pomalu se vracíme k číslům, která byla před amnestií z roku 2013. Odhaduji, že ke stavu před amnestií bychom se mohli vrátit zhruba do dvou, tří let.
Může znovu nastat kritická situace z let 2011 a 2012, kdy počet lidí ve věznicích krátkodobě přesahoval číslo 24 tisíc?
Nemyslím si, že by to v krátkém horizontu znamenalo nějakou katastrofu. A o penězích to úplně není. Když se podíváme na složení koláče rozpočtu Vězeňské služby, tak největší část jde na platy, sociální a zdravotní pojištění a podobně. Tam k nějakému dramatickému výkyvu nedošlo. A co se týče energií, ty spotřebováváte prakticky stejně, ať máte ve věznicích odsouzených 17 tisíc nebo o nějakou tu tisícovku víc. Kdybych měl použít lidový příměr – ve věznicích stejně svítit a topit musíme.
Dobře. Není to možná problém ekonomický, ale jde to proti snahám o moderní vězeňství i proti našim závazkům v mezinárodních institucích.
Samozřejmě platí, že čím víc vězňů připadá na odborné zaměstnance, tím hůř se s nimi v tom výchovném ohledu pracuje. Trend je takový, aby speciální pracovníci, kteří s vězni pracují, měl menší skupinky odsouzených. Ale budeme to muset zvládnout.
O moderním vězeňství mluvím proto, že jste se při nástupu vy i ministryně spravedlnosti zavázali ke zlepšování podmínek ve věznicích směrem k úrovni obvyklé ve vyspělých zemích.
Připravuji to v rámci nové koncepce vězeňství, kterou jsem v obrysech představil už při svém nástupu. Celá by měla být představena v závěru letošního roku. A ano, jedná z novinek se týká právě změny kategorií jednotlivých věznic. Do budoucna bychom chtěli, aby soud rozhodoval výhradně o délce trestu, a ne o způsobu zařazení. Mělo by pak být v kompetenci Vězeňské služby pachatele umístit přímo do takové věznice a do takového oddělení, které nejplépe odpovídá možnostem jeho resocializace.
Záleží ovšem na tom, jak se s vašimi představami ztotožní ministerstvo spravedlnosti. Dovedu si představit, že takováto snaha o odebrání některých kompetencí soudcům vyvolá velkou diskusi.
My ministerstvu chceme předložit něco, čemu pracovně říkáme konstrukt, už do konce prázdnin. Teprve na základě tohoto souhrnu jednotlivých bodů reformy dostaneme od ministerstva pokyn, jak to rozpravovat do jednotlivých novel zákonů či vyhlášek. Protože takto rozsáhlou změnu koncepce nelze postihnout jednou zákonnou úpravou. Podstatná bude i analýza možností ekonomického krytí, včetně využívání evropských dotací. Se vším všudy bychom měli být schopni legislativní kolečko nastartovat do konce května příštího roku.
Může vyhrocená situace kolem odvolání generála Petra Dohnala a vašeho jmenování ohrozit stabilitu bezpečnostní situace ve věznicích? Občas takové argumenty hlavně na sněmovní půdě zaznějí.
Situace ve věznicích stabilizovaná je. Necítím žádný náznak opaku, jsem denně v kontaktu s řediteli věznic, všechny je znám osobně. Není žádný náznak jakékoli nestability. Ono se ani pro vězně nic moc dramaticky nemění. Mají svůj režim a je jim vcelku jedno, kdo stojí v čele organizace. Pro ně jsou klíčové takové věci, aby měli zázemí, aby vše fungovalo, jak jsou zvyklí, aby měli stravu a uspokojeny hygienické potřeby. A kontakt s rodinou, to jsou ty nejdůležitější věci.
Když jsme u kontaktu s rodinou – připravujete spuštění systému, který přinese větší komfort do telefonování. Zatím je situace spíš předpotopní – telefonní automaty, u kterých musí asistovat vždy jeden strážný, který obsah telefonátu zaznamenává ručně do spisu. Výrazně nevýhodná je pro odsouzené i cena 15 korun za minutu hovoru.
Ten systém je skutečně zkostnatělý, jako řada věcí ve fungování českého vězeňství. Už při nástupu do funkce jsem oznámil, že se Vězeňské službě budu snažit vrátit jakousi normálnost, a to ve všech směrech. Toto je jeden z nich. Existují moderní systémy, zároveň chceme umožnit více telfonovat, jednodušeji a hlavně levněji. Ten nový způsob telefonování zároveň sníží snahy vězňů vůbec vlastnit mobilní telefony a do věznic je pašovat, za což hrozí minimálně kázeňské tresty.
To se ovšem týká jen případů, kdy si vězni mobilní.telefony opatřují pro potřeby sociálního kontaktu s blízkými. Vždy ale zbudou ty případy, kdy jde o pokračování v trestné činnosti, organizaci zahlazování důkazů nebo ovlivňování svědků.
Ale pozor. To nebývá hlavní důvod pašování mobilů do věznic. Podle našich zjištění jde v 99,99 procentech případů skutečně o kontakty s rodinou. A to by moderní systém pomohl výrazně snížit, ne-li úplně odstranit.
Jaký bude další postup výběru nového systému?
Máme zde monopolního poskytovatele, je to Telefónica O2, který už zde působí řadu let. My už jsme si ty smlouvy nechali posoudit právníky, a tak jak jsou teď nastaveny, vidíme dvě úskalí. První je fakt, že pokud do toho nevstoupíme, smlouva se vždy po pětiletém cyklu automaticky prolonguje. Druhá záležzitost je roční výpovědní lhůta. My už pracujeme na tom, abychom smlouvu vypověděli. V ruku v ruce s tím připravujeme výběrové řízení. A to prosím neberte jako terminus technicus, protože my za ten systém nebudeme nic platit. Chceme si dokonce v nějaké budoucí smlouvě, pokud to bude průchozí, vymínit i to, aby si ten vítěz neosoboval právo na exkluzivitu. Dovedeme si představit, že by tu fungovalo několik systémů souběžně nebo že by jednotliví poskytovatelé dodávali své systémy do jednotlivých věznic.
Jak se připravujete na možnost, že soud konstatuje neoprávněnost odvolání vašeho předchůdce?
Vůbec. Tuhle otázku neřeší, přišel jsem do téhle pozice pracovat pro Vězeňskou službu a osoba pana Dohnala ani jeho případné spory mě v tuto chvíli vůbec nezajímají.
Vy jste zahájil reorganizaci Generálního ředitelství VS mediálně kritizovaným krokem, kdy jste jedno místo náměstka zrušil a dvě nová zřídil. Teď od 1. července jste zrušil dalších dvacet míst, například kompletní právní odbor. Kdo bude tyto agendy, kam patří například žaloby bývalých vězňů nebo pracovněprávní spory, dál zajišťovat?
Ono to mělo svůj důvod. Já jsem dlouhodobě zastáncem oddělení činností náměstka pro bezpečnost a kontrolu a náměstka pro odborné zacházení, kam patří například i duchovní služba a podobně. Ty činnosti jsou natolik odlišné, že pokud se mají dělat opravdu dobře, musí být ta místa rozdělit. Pozice prvního náměstka, který zaštiťoval obě tyto oblasti, mi připadla schizofrenní. A k právnímu odboru: ten balík právního zastupování nebyl tak obrovský. A úspěšnost právního odboru před soudem byla v podstatě mizivá. Takový právní odbor tady nepotřebujeme, tyto spory může dál vést kvalifikovaný právník na personálním odboru.
Zeštíhlí ještě generální ředitelství?
Bylo to jen první kolo, které vlastně tolik neznamená. Nejvíc míst se bude škrtat po auditu, který chystáme. Je tady hodně lidí, kteří opravdu makají, ale jsou najdete i řadu lidí, jejichž využitelnost pracovního času je třeba dvacet procent. To je před daňovým poplatníkem neobhajitelné. Odhaduji, že ze současných zhruba 240 zaměstnanců mělo po auditu zůstat kolem stovky lidí.
Robert Malecký
