Postup Vrchního soudu v Praze (VS) v kauze Lukáše Nečesného napadá ve stížnosti k Ústavnímu soudu (ÚS) advokát Zdeněk Koudelka. VS postupuje v rozporu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu (NS) a obžalovanému upírá právo namítat podjatost soudce, píše Koudelka. Nečesaný navrhuje rozhodnutí VS zrušit a zároveň navrhuje odložení vykonavatelnosti rozhodnutí do doby, než ÚS rozhodne.
Pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích se má vrátit opět na soud prvního stupně. Trestní stíhání začalo již v roce 2013 a ve věci opakovaně rozhodly různé soudy, včetně NS, který dvakrát zrušil odsuzující rozsudek Nečesaného. Odvolací VS však v březnu dospěl k podle Koudelky skandálnímu názoru, že hradecký soud příliš vycházel ze stanoviska NS a věc vrátil. Advokát kritizuje přístup VS, který odmítá závěry NS „a fakticky zrušil rozhodnutí nalézacího soudu proto, že se mu nelíbí hodnocení důkazů vedoucí ke zproštění obžaloby“. Nečesaný nyní v ústavní stížnosti, kterou má Česká justice k dispozici, postup VS rozporuje a namítá, že rozhodl v rozporu se základním právem člověka domoci se svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
Pokud soud rozhoduje v neveřejném zasedání, musí o tom podle Koudelky navíc informovat účastníky, aby případně mohli namítat podjatost senátu. Podle advokáta byl Nečesaný nemožností podat námitku podjatosti krácen na svých Ústavou daných právech. Stěžovatel pak uvádí, že stížnost podává, přestože ještě řízení není skončeno a neexistuje meritorní rozhodnutí. Nemá se ale nyní jak jinak bránit než ústavní stížností.
Senát VS v čele s předsedou Jiřím Lněničkou vyslovil výhrady ke způsobu hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně. „O konání neveřejného zasedání stěžovatel nevěděl,“ uvádí advokát Koudelka s tím, že Nečesaný ani netušil, že věc již na VS napadla a dostal ji k projednání konkrétní senát.
Právě na předsedu senátu Jiřího Lněničku podal k rukám předsedy VS Jaroslava Bureše podnět k podání kárné žaloby spolek Šalamoun, který dlouhodobě hájí nevinu Lukáše Nečesaného. „V dané věci máme za to, že především ze strany JUDr. Lněničky nešlo o náhodu, nebo dokonce o neznalost. JUDr. Lněnička jednal cíleně tak, aby Lukáše Nečesaného na jeho právech zkrátil, respektive mu k jejich uplatnění nedal vůbec příležitost. Lukáš Nečesaný předem nevěděl, kdy a kdo ho bude soudit, aby mohl uplatnit v plném rozsahu svá práva na obhajobu a o výsledku projednání věci se dozvěděl, až když bylo rozhodnuto,“ uvádí spolek v návrhu, který má redakce k dispozici. Jak zjistila Česká justice, o případném podání kárné žaloby na soudce Lněničku předseda VS Jaroslav Bureš ještě nerozhodl.
Ústavní stížnost advokáta Koudelky dále obsahuje námitku proti tomu, že Lněničkův senát rozhodl za devět, respektive sedm pracovních dnů od chvíle, kdy věc soudu napadla, což je podle stěžovatele neobvyklé. Vzhledem k tomu, že v případu jde o trestný čin pokusu o vraždu, vyvolává podle Koudelky takový postup pochybnosti o motivech.
Samotné napadené rozhodnutí podle Koudelky budí dojem, že VS vede válku o hodnocení důkazů s NS. „Odvolací soud se právním názorem Nejvyššího soudu evidentně nehodlá řídit, byť je jeho kasační rozhodnutí závazné i pro něj, když je označuje za nezávazné pokyny,“ stojí ve stížnosti. Tento bod stěžovatel zahrnul do stížnosti kvůli tomu, že podle něj se nyní krajský soud ocitá v klinči mezi protichůdnými názory Nejvyššího a odvolacího soudu.
V usnesení Lněničkova senátu se tvrdí, že krajský soud se „až příliš držel právního názoru Nejvyššího soudu“ a měl by respektovat právní názor NS v otázce výše trestu či právní kvalifikace, nikoli v otázce hodnocení důkazů. Podle VS by ten hradecký měl v novém řízení znovu zhodnotit provedené důkazy, aniž by se „nechal omezovat nezávazným právním názorem NS“, a poté ve věci znovu rozhodnout.
Na to poněkud ostře reaguje spolek Šalamoun: „V žádném případě nemůžeme tolerovat, že se JUDr. Lněnička při důvodech, proč zprošťující rozsudek zrušuje, uchýlil ke lži. Ve světle jeho lživého tvrzení tak zůstávají zcela bez významu jeho akademické úvahy o závazném právním názoru a nezávazných pokynech Nejvyššího soudu.“
Spolek dále vysvětluje: „Kdyby si JUDr. Lněnička přečetl zprošťující rozsudek nalézacího soudu, dál než na stranu 70, asi by se z dalších sedmdesáti stran dozvěděl, že nalézací soud po obsáhlém dokazování provedené důkazy, bez jakéhokoliv ovlivnění Nejvyšším soudem, sám pečlivě zhodnotil, jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, jak mu ukládá zákon. A až po jejich zhodnocení znovu sám, bez jakéhokoliv ovlivnění Nejvyšším soudem, došel k závěru, že provedené důkazy k usvědčení Lukáše Nečesaného nestačí. Kdyby JUDr. Lněnička tu stranu 70 napadeného rozsudku dočetl alespoň do konce, nemohlo by mu přitom uniknout, že Nejvyšší soud nalézacímu soudu nic nenařizuje, ale jen pro nerespekt k zásadě „v pochybnostech ve prospěch“ a nutnosti se stejnou pečlivostí hodnotit důkazy, v neprospěch i ve prospěch zpochybňuje přesvědčivost dosavadního řízení.“
Koudelka rovněž kritizuje soudce Lněničku za to, že v rozhodnutí kritizuje soud prvního stupně za použití vyšetření na detektoru lži za důkaz. Lněnička uvedl, že v trestním řízení je to nepřípustné. Podle Koudelky tím narušil princip volného hodnocení důkazů. „Je totiž něco jiného, zda je důkaz použitelný jako důkaz proti obžalovanému či ve prospěch obžalovaného např. v otázce věrohodnosti svědkyně vypovídající ve prospěch obhajoby,“ uvádí Koudelka s tím, že není pravdou, že důkaz, který neukazuje na vinu obžalovaného, by nešlo použít v jeho prospěch. „Zásada nepoužitelnosti určitých důkazů v trestním řízení je zásadou chránící obžalovaného před nelegálním jednáním státu anebo před uznáním vinny na základě osamocených, nepřímých či jinak sporých důkazů,“ uvádí Koudelka.
Podle odborníků oslovených Českou justicí má ústavní stížnost značnou šanci na úspěch. ÚS již zástupci stěžovatele oznámil, že bude-li návrh způsobilý k projednání, bude ji řešit senát ve složení: Josef Fiala, Radovan Suchánek a Jiří Zemánek. Soudcem zpravodajem by pak byl Jiří Zemánek.
Krajský soud se má kauzou zabývat popáté. Naposledy senát Miroslava Mjartana případ řešil mezi loňským 6. zářím a 20. listopadem, Nečesaného pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby. Proti rozsudku se odvolala státní zástupkyně.
Eva Paseková