Asociace insolvenčních správců (ASIS) podporuje zmírnění podmínek pro vstup do oddlužení. Kritizuje však skutečnost, že návrh novely insolvenčního zákona neřeší finanční dopady na administraci velkého množství nových případů.
„V případě nulového oddlužení je nutné, aby se stát přestal tvářit, že jen upravuje parametry systému. Skutečnost je taková, že stát touto formou řeší velký sociální problém. To si musí připustit a nesmí předpokládat, že ho prostě jen přenese na ramena někoho jiného,“ konstatoval předseda Rady expertů ASIS a člen představenstva ČAK Michal Žižlavský na semináři, který k novelizaci insolvenčního zákona uspořádal ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny.
Jak dále Žižlavský uvedl, v České republice je zhruba půl milionu lidí v situaci, kdy nejsou schopni splatit své dluhy, ani kdyby je spláceli celý svůj život. Tito lidé žijí mimo systém, čerpají sociální dávky a neplatí daně.
Na jejich návratu do ekonomiky může stát jedině vydělat. „Je proto logické, že chce tento problém řešit. Zavedení nulového oddlužení, tedy možnosti, že se dlužník po několika letech zbaví dluhů, a to dokonce i tehdy, když nezaplatí věřitelům ani korunu, je koncept, který v evropských poměrech existuje.“
Zabránit zneužívání
Jako u všech legislativních novinek však platí, že důležité jsou detaily. Dnes řeší insolvenční správci ročně zhruba 20 000 oddlužení. Nemohou jich místo toho zvládnout 500 000. To by hrozilo například tehdy, pokud by byla zavedena povinnost exekutorů podat insolvenční návrhy v případě všech dlužníků, kteří mají více exekucí. „A takový nesmyslný návrh na semináři zazněl,“ připomněl Žižlavský. S možností, že by pro vstup do oddlužení stačilo například doložit, že dlužník má exekuce, které nehradí, počítá návrh poslanců ANO Taťány Malé a Patrika Nachera.
I když ale nebude nárůst tak velký, situaci nelze podle Žižlavského zvládnout bez zabezpečení financování nových agend insolvenčních správců právě v oblasti oddlužení. Jinak hrozí kolaps systému a sociální problém nebude vyřešen.
„Současně je třeba zabránit zneužívání nové právní úpravy. Když zmírníme podmínky pro vstup do oddlužení, o to důležitější bude kontrolovat, zda v jeho průběhu dlužník vyvíjí maximální možné úsilí, aby zaplatil věřítelům co nejvíce. Krajní varianta – nulové oddlužení – se může týkat jen naprosto výjimečných situací, jako jsou dlouhodobá nemoc, úraz, úmrtí partnera, vysoký věk nebo například péče matky samoživitelky o dítě. Nemohou z něj těžit lidé, kteří žijí rozmařile a půjčují si na dovolené nebo vánoční dárky.“
Insolvenční správci tak musí fungovat správně, mít dostatečné materiální vybavení a personální zázemí. Jinak se budou mírnější podmínky pro vstup do oddlužení zneužívat, oddlužením projde každý a systém zkolabuje.
Dušan Šrámek
