Od června bude na ambasádě v Bratislavě volné hodně zajímavé místo. Někdejší Policejní prezident Petr Lessy totiž končí na postu českého policejního přidělence na Slovensku. Objevují se informace, že by ho mohl vystřídat například stávající Policejní prezident Tomáš Tuhý.
České bezpečnostní složky procházejí v poslední době nebývale masivní personální obměnou. Po vynuceném konci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína ze strany premiéra v demisi Andreje Babiše se čím dál častěji objevují otázky, že skončí také Policejní prezident Tomáš Tuhý. Ten sice derniéru v úřadě popírá, ale informace o jeho blížícím se konci a možném přestupu do diplomatických služeb sílí.
Podle některých zdrojů našeho sesterského portálu Ekonomický deník z policejní sféry už měl Tuhý seznámit se svým odchodem úzký okruh podřízených. „Policejní prezident nevidí důvod uvažovat o tom, že by ve své funkci skončil. Více na tyto množící se spekulace o odchodu Policejního prezidenta a jeho údajném dalším působení v zahraničí nebudeme reagovat,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku Iveta Skupien z Policejního prezídia.
Jenže spekulace nadále živí a vydatně posiluje blížící se konec styčného důstojníka v Bratislavě Petrra Lessyho. Ten na misi za Dunajem zamířil v roce 2014 poté, co u soudu vyhrál spor o neoprávněné sesazení z postu Policejního prezidenta. Na prezídiu tak na chvíli nastalo dvojvládí, Lesyho nástupce Martin Červíček odešel šéfovat policii Královéhradeckého kraje a Lessy se znovu na chvíli ujal kanceláře v pražské Strojnické ulici, aby pak následně zamířil do Bratislavy a vystřídal ho Tomáš Tuhý. Ten má se stávajícím establishmentem problém z doby reorganizace elitních složek z léta roku 2016. Objevily se dokonce i informace, že by Tuhý mohl nahradit možná přímo i končící velvyslankyni Livii Klausovou.
Informace Ekonomického deníku, že Petr Lessy v Bratislavě jako „styčák“ definitivně končí Policejní prezidíum potvrdilo. „Co se týče styčného důstojníka Policie ČR v Bratislavě, tak mohu potvrdit, že plukovník Petr Lessy v této funkci končí k 31. květnu 2018, a to na vlastní žádost,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Iveta Skupien z Policejního prezídia.
Policií už také nějaký čas rezonují informace o možném konci šéfa pražské policie Miloše Trojánka. Tyto poznatky jsou přitom dávány silně do souvislosti s vyšetřování kauzy údajného dotačního podvodu při výstavbě farmy Čapí hnízdo. „Chceme vás ujistit, že ani brig. gen. Miloš Trojánek o odchodu z postu ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy neuvažuje,“ dodala za Policejní prezídium Iveta Skupien.
Podle dalších zjištění Ekonomického deníku vyšetřovatel Čapího hnízda Pavel Nevtípil zvažuje kvůli mimořádnému tlaku na svoji osobou, v souvislosti s vyšetřovaným případem, navíc odchod do civilu. Trojánek by ho mohl následovat a na jeho post by mohl být dosazen někdo méně problematický ve vztahu k Čapímu hnízdu. „Výměna hlavního vyšetřovatele i ředitele správy by mohla předznamenat i jiný vývoj ve vyšetřování Čapího hnízda, než stávající,“ potvrdilo Ekonomickému deníku několik informovaných zdrojů z policie.
Kdo po Murínovi
Personální obměna čeká po avizovaném odchodu Michala Murína i Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Podle zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů musí dostat jako první nabídku příslušníci na odpovídajících tabulkových místech.
V úvahu proto přicházejí náměstci Milan Špaček, dříve působící v protikorupční policie, nebo Martin Šilhavý (ex-Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), přes nějž státní zástupci řeší citlivé kauzy, u kterých nechtěli, aby o nich byl informován ředitel Murín.
Protože jsou ovšem oba muži spojováni úzce s Murínem, a neblahým stavem GIBS, jak tvrdí státní zástupci, výměna jednoho z nich za Murína by velmi pravděpodobně vyvolala pozdvižení mezi opozičními zákonodárci.
Dalším z možných kandidátů může být náměstek Celní správy – bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Ten má ale podle informací z bezpečnostní komunity ambice obsadit spíše post Policejního prezidenta. O křeslo ředitele GIBS by se také mohl přihlásit také někdo z vedení Vězeňské služby v odpovídající tarifní třídě. „Nejprve musí dostat nabídku sloužící v odpovídající tabulce, v druhém kole pak příslušníci na nižších tabulkách. Teprve pak lidé z civilu,“ popisuje mechanismus výběru ředitele GIBS její mluvčí Ivo Mitáček. Z lidí mimo TOP vedení bezpečnostních složek tak padá například jméno jednoho z možných adeptů – náměstka ústecké policie pro službu kriminální policie a vyšetřování Zbyňka Dvořáka.
Nakonec ale může do hry vstoupit už zmiňovaná třetí alternativa: že se šéfem GIBS stane někdo, kdo v bezpečnostních složkách působil, ale už je nějaký čas v civilu. V této souvislosti je nejčastěji skloňováno jméno bývalého náměstka ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty Stanislava Růžičky. Ten nyní pracuje jako analytik na Nejvyšším státním zastupitelství. Podle některých informací z justičních kruhů se měl přitom Růžička podílet na přípravě podkladů ke kritickým výstupům Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na adresu Michala Murína. „Nebudu k tomu vůbec nic říkat, nebudu se vyjadřovat,“odpověděl Růžička na otázku Ekonomického deníku, zda aspiruje na post ředitele GIBS. Jmenování Růžičky by podle všeho mohlo opět eskalovat silné tření mezi vládním hnutím ANO a opozicí, které se odvíjí od tlaku na odstoupení Michala Murína, iniciovaného předsedou vlády a státními zástupci. „Boční vstupy možné jsou, stejně jako volba lidí ze záloh. Ale je možné, že tento způsob jmenování nového šéfa GIBS by mohl způsobit velké politické obtíže,“ dodává jeden ze zdrojů Ekonomického deníku k možnému výběru Stanislav Růžičky. Ten právě díky zveřejnění těchto informací může dostat takzvaný polibek smrti. Tedy, že se nakonec jméno úzkého spojence Roberta Šlachty a vlivných státních zástupců na vizitce před kanceláří ředitele GIBS neobjeví.
Jan Hrbáček
