Soudkyně Helena Králová není podjatá v kauze tzv. trafik pro poslance, v níž čelí obžalobě bývalý premiér Petr Nečas a jeho manželka Jana (dříve Nagyová). Z justiční databáze Infosoud vyplývá, že pražský městský soud zamítl stížnost podanou státním zástupcem. Pokud by se tedy Králová vrátila po rozhodnutí o druhé kárné žalobě do taláru, mohla by ve věci dál vést hlavní líčení.
Kauza, která vedla v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu, se týká údajného podplacení tří poslanců ODS slibem lukrativních funkcí výměnou za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček.
Státní zástupce Martin Brzobohatý vznesl vůči soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Králové námitku podjatosti v prosinci poté, co označila odposlechy pořízené v kauze za nezákonné. Senát Králové pak rozhodl o tom, že jeho předsedkyně není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Brzobohatý si stěžoval u pražského městského soudu, který se však s názorem obvodního soudu ztotožnil.
„Rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno,“ uvádí u příslušné spisové značky zápis v databázi Infosoud. Mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci dnes potvrdila, že soud už námitku státního zástupce vyřídil. „Rozhodovali jsme ve středu v neveřejném zasedání, přičemž usnesení ještě není ani vyhotoveno, natož rozesláno stranám. Nemohu ho tedy komentovat nad rámec toho, co je zapsáno v databázi,“ uvedla.
Králová je nyní dočasně zproštěna výkonu funkce, a to kvůli žalobám, které na ni podali ministr spravedlnosti a předseda pražského městského soudu Libor Vávra. Na základě první, jež se týkala průtahů a nerespektování závazných právních názorů v několika řízeních, jí kárný senát na rok snížil plat o 15 procent. Druhou, která se týká právě kauzy trafik, teprve bude projednávat, a to 11. dubna. Vávra v ní navrhuje, aby Králová už nesměla soudit.
Druhá kárná žaloba Králové vyčítá, že v kauze trafik měnila názory na zákonnost odposlechů. Státní zástupce Brzobohatý vyjádřil při podání námitky podjatosti přesvědčení, že Králová se změnou názorů snaží dosáhnout právě příznivého rozhodnutí v kárném řízení.
Prohlášením odposlechů za nezákonné vyhověla soudkyně požadavku Nečasova advokáta. Bylo to překvapivé z toho důvodu, že do té doby jejich použití připouštěla. Mluvčí soudu později vyjádření Králové vysvětlila v tom smyslu, že měla na mysli pouze dvě zachycené textové zprávy, nikoliv všechny odposlechy. Králová pak ale opět na výslovný dotaz státního zástupce označila za nezákonné veškeré odposlechy. Podle Brzobohatého tak soudkyně není schopná objektivně rozhodnout, protože její rozhodnutí „se přelévají jako rozbouřené moře“ a namísto trestního řízení připomínají „naprostý chaos“.
(čtk)
