V Bruselu funguje až dvacet tisíc lobbistů. Z nich je polovina v registru Transparentnost, který je dobrovolný, ale bez členství v něm lobbyistu nikdo nepřijme. Lobbing v Bruselu se aktuálně mění: více rozhodnutí je činěno na národní úrovni a v metropolích členských států a lobbing se odehrává přes sociální média. Něco takového tady ještě před deseti lety nebylo.
O zásadách lobbingu i o aktuálním stavu této komunikace mezi korporacemi, občany, institucemi a politiky na úrovni Evropské unie přednášel v rámci semináře v poslanecké sněmovně předseda European Public Affairs Consultancies’ Association (EPACA) Karl Isaksson. O akci, kterou pořádal 13. března 2018 ústavně-právní výbor a moderoval jeho předseda Marek Benda (ODS), Česká justice již informovala.
Rozhodnutí jsou nově činěna v národních metropolích
Jakkoli byl pohled českého poslance na některé informace Karla Isakssona, rozdílný, ve skutečnosti byl Isakssonův popis reality v Bruselu významný. Podle jeho slov se lobbing v poslední době v Bruselu mění: Dochází k posílení role Evropského parlamentu, výběr legislativních nástrojů se odehrává už v Evropské radě, dochází k větší specializaci a k rostoucímu zapojení národních vlád a národních politik. Spolu s vyšší mírou specializace jde větší zaměření na implementaci.
Svoje slova Isaksson upřesnil v několika dalších tezích: V Evropském parlamentu jsou největšími lobbisty právě experti. Lobbuje se už na úplném začátku procesu regulace, lobbuje se už samotný způsob regulace. Legislativní proces je čím dál víc uzavřenější, řekl Isaksson doslova. „Více rozhodnutí je činěno na národní úrovni a v hlavních městech národních států. To tady dříve nebylo. Proto jsem přijel do Prahy, proto nás zajímá regulace lobbingu na národní úrovni,“ řekl Karl Isaksson ve svém vystoupení před českými poslanci.
Na to v závěru Isakssonovy přednášky reagoval předseda ústavně-právního výboru Marek Benda slovy, že „národní parlamenty to vnímají opačně“.
Další novinka lobbingu: Sociální média
Další významnou změnou je podle Karla Isakssona lobing prostřednictvím sociálních médií. „Něco takového zde ještě před deseti lety nebylo,“ upozornil na tento jev předseda EPACA v Bruselu.
Co se týče registru lobbistů při EU Transparentnost, zdůraznil Isaksson, že členství a zápis v něm jsou stále dobrovolné. V Bruselu funguje na 20 000 lobbistů, ale jen 11 000 z nich je registrovaných. „Bez zápisu v registru se nemůžete setkat se členem Evropské komise,“ vysvětlil. Pokud je lobista zapsán v registru, jsou tam i jeho klienti a ti, kdo pro něho pracují,“ vysvětlil.
Karl Isaksson je přesvědčen, že systém by měl být založen na dobrovolnosti. Systém v Bruselu označil za otevřený, úředníky chápavé a politiky za ty, kdo nemohou vědět všechno a potřebují informace od těch, kteří mají být regulováni. „Politiky vidíme jako ty, kteří mají dostatek morální integrity, aby učinili sami rozhodnutí,“ zdůraznil s tím, že v Bruselu nefunguje systém příspěvků na kampaň jako ve Washingtonu.
Tuhá regulace povede k najímání Američanů
Ohledně pokusů nasadit evropskou tuhou regulaci, Isaksson upozornil, že není nic jednoduššího, než si zjednat na lobbing v Bruselu americkou právní kancelář, která není registrovaná, takže bude docílen opačný efekt. Pro jeho Asociaci je naopak klíčové zachovat širokou definici lobbingu. Podle Ivany Dufkové z Transparency International má pouze deset z devatenácti zemí EU registr lobbistů a povinné registry existují převážně na oblastní úrovni – například v Katalánsku nebo v Itálii. Dobrovolný registr mají například Francie nebo Holandsko.
O systému, který má být zaveden v ČR i o tom, že tři subjekty odmítly vést registr lobistů, Česká justice již informovala.
Podle Karla Isakssona je zajímavé, že průmysl v EU regulace podporuje: „Pohybuje se v průmyslu po celé EU a zajímavé je, že mají zájem na regulaci a podporují ji. Chceme stav, kdy by bylo nežádoucí setkat se s neregistrovaným lobbistou,“ vysvětlil Isaksson. „Jsme prostředníky mezi stranami a snažíme se o kompromis. V Bruselu není pravice a levice, ale více stran,“ osvětlil postavení lobbistů vůči politice v EU.
Irena Válová
