Státní zástupce neuvěřil šéfovi Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalu Murínovi to, jakým způsobem získal informaci o vyšetřování někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. Vytvořil proto svoji verzi, jenže následné vyšetřování ji nepotvrdilo. Přesto tento příběh vnucoval premiéru Bohuslavu Sobotkovi v návrhu na kárné řízení s Murínem.
Pokus o sesazení ředitele GIBS Michala Murína ve čtvrtek vkročí do další fáze. Před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny by měli vystoupit státní zástupci Lenka Bradáčová, Ivo Ištván a Pavel Zeman.
Murín podle státních zástupců kryje zdroj, jenž mu měl poskytnout informace o utajeném vyšetřování bývalého náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. První materiál z olomouckého Vrchního státního zastupitelství (VSZ), popisující Murínovo údajně nestandardní jednání ohledně úniku informací, obdrželi poslanci minulý čtvrtek. Další informace avizoval premiér v demisi k zítřejšímu jednání.
V létě předloňského roku bylo z popudu pražského VSZ zahájeno vyšetřování kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Případ byl přidělen liberecké GIBS. Zmiňovaného přečinu se měl dopustit Laube při reorganizaci, respektive slučování Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Ta vyvrcholila odchodem zhruba dvacítky důstojníků ÚOOZ v čele s velitelem útvaru Robertem Šlachtou.
Když bylo vyšetřování Laubeho přiděleno liberecké GIBS, nebyl o tom záměrně informován její ředitel Michal Murín. O prověřování Laubeho byl z vedení informován pouze jeho náměstek Martin Šilhavý, který předtím pracoval léta na ÚOOZ.
Přestože bylo na vyšetřování uvaleno informační embargo, zhruba měsíc po zahájení se o něm dozvěděl šéf GIBS Murín a řekl to svému náměstkovi Šilhavému. Ten o Murínově zjištění obratem informoval náměstka pražského VSZ Adama Bašného.
Bašný hned na to Murína vyzval, aby mu vysvětlil, odkud onu informaci získal. Jak odvysílala Česká televize, Murín řekl, že oním pramenem informace měla být osoba, jež se pohybuje v lobbistických sférách. Murín Bašnému také řekl, že ho chtěl o úniku informovat s tím, že ním nestojí nikdo z GIBS.
Tento únik informací byl následně přidělen kriminální policii z Kolína a Nejvyšší státní zástupitelství pověřilo dozorem nad touto věcí VSZ v Olomouci.
Dozorující státní zástupce Miroslav Stoklásek Murína kvůli onomu úniku informací znova vyslýchal, požadoval především identitu informačního zdroje. Podle Lidových novin Murín Stokláskovi řekl, že se měl o vyšetřování Laubeho dozvědět na společenské akci, na kterou byl pozván jistým „Láďou“, se kterým se znají přes „bigbít“.
Informace o vyšetřování Laubeho se mezitím dostala i do médií. Tedy do jediného. O vyšetřování Laubeho se zajímal redaktor deníku Mladá fronta Dnes Marek Přibil. Přibila vloni 3. května z Mladé fronty Dnes propustili poté, co byla na internetu zveřejněna nahrávka, na které s tehdejším majitelem vydavatelství Andrejem Babišem probíral témata chystaných kritických článků o politických protivnících.
Případ odložen, nedůvěra přetrvává
Kolínská kriminální policie z popudu olomouckého VSZ Michala Murína prověřovala jako osobu podezřelou ze zneužití pravomoci úřední osoby. Vyšetřovatelům se ale Murínův zdroj odhalit nepodařilo, případ byl odložen. Za standardních okolností by tak skončil, jenže ne v Murínově případě. Žalobce Stoklásek se totiž vloni na jaře obrátil na premiéra Bohuslava Sobotku a pokusil se iniciovat vůči Murínovi kárné řízení. Tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka, do jehož gesce šéf GIBS spadá, to ale odmítl.
Stoklásek ke konci vyšetřování stanovil dvě možné verze úniku informací. V první připustil, že Murínova verze o setkání s „Láďou z bigbítu v pražské restauraci Pinkasů a následné společenské akci, kde měl Murín podle svých slov informace o vyšetřování Laubeho zaslechnout“, může být pravdivá. Jenže hned přišel s druhou verzí, která je dle jeho názoru pravdivější. Problémem ovšem je, že vyšetřování kolínské kriminálky Murínova informátora neodhalilo.
V podnětu pro premiéra Sobotku pak svoji verzi rozvinul. Podle ní Murín člověka, který mu měl onu citlivou informaci poskytnout, znal. Murín podle Stokláskovy verze nechtěl prozradit identitu zdroje informací záměrně. A následně si proto vymyslel legendu o „Láďovi z bigbítu“, aby informátora kryl.
Žalobce Stoklásek připustil, že pro jeho druhou verzi nejsou vůbec žádné důkazy, zároveň ale Sobotku upozornil, že verze Murína je stěží uvěřitelná. Stokláska totiž zarazilo, že se šéf GIBS nechal od známého „z bigbítu“, kterého skoro nezná, pozvat na akci s dalšími neznámými lidmi. Murín měl podle žalobce s ohledem na svou profesi zjistit víc o zdroji citlivých informací. Stokláska zarazilo, že se o jeho identifikaci Murín nepokusil ani ex-post po zjištění tak závažné informace.
Stoklásek také konstatoval, že měl Murín upřednostnit zájmy svého údajného známého před vyšetřením úniku informací. Žalobce se domnívá, že tak Murín bránil vyšetřování i odhalení pachatelů trestné činnosti.
Sečteno a podtrženo: Ředitel GIBS Michal Murín informoval svého podřízeného Martina Šilhavého, který býval podřízeným Roberta Šlachty, o úniku informací vyšetřování. Šilhavý to „za tepla“ nahlásil státnímu zastupitelství. To pak začalo Murína podezřívat z trestného činu a nakázalo vyšetřování úniku informací. Přestože se toto podezření nepodařilo prokázat, státní zástupce na něj podal alespoň návrh na kárné řízení. Premiér Andrej Babiš před necelým měsícem šéfa GIBS vyzval Murína k odchodu z funkce, jinak přijde, jak Murín popsal jednání s ministerským předsedou, skandál. Následně poslancům bezpečnostního výboru předložil informace, které shromáždili státní zástupci.
Vyšetřování někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho a šéfa GIBS Michala Murína nejsou první aktivitou podobného druhu, za níž stojí státní zástupci. Česká justice už v sobotu informovala o případu pražského detektiva Pavla Nevtípila z roku 2014, který vede vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.
Aktuálně se také objevují alarmující informace o vyšetřování investigativních novinářů, opět na GIBS v Liberci, a policii v Ústí nad Labem. Týkat se mají údajných úniků informací nebo případu twitterového účtu Julius Šuman.
Jan Hrbáček
