Každý státní zástupce je kárně odpovědný, může s ním být vedeno kárné řízení, které může skončit až odvoláním z funkce, tak polemizuje náměstek Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Pavel Komár s opakovaným názorem advokátů, že státní zástupci jsou nezodpovědní a chybí jim reflexe. „Doktor Sokol nemá pravdu,“ reagoval v televizní debatě Pavel Komár na kritiku prezidenta Unie obhájců, advokáta Tomáše Sokola. Přesto se množí počet případů, kdy státní zástupce neuznává rozhodnutí soudu. Takové jednání však nikdo kárně nežaluje.
Jako typický příklad, kdy státní zástupce neuznal rozhodnutí soudu, uvádí obhájce Marek Nespala případ pokuty dvakrát 20.000,- Kč pro Českou advokátní komoru za nevydání věcí advokáta zajištěných při prohlídce jiných prostor. Pokutě při tom předcházelo rozhodnutí soudu, že věci nesmějí být vydány. Přesto státní zástupce VSZ v Olomouci ČAK pokutoval a pokutu zrušil až Vrchní soud v Olomouci.
Jako další příklad nabízí Nespala případ tří exposlanců, o kterých dokonce Nejvyšší soud konstatoval, že mají indemnitu, tedy nemohou být trestně stíháni za jednání v souvislosti s výkonem mandátu, kdekoli se takové jednání uskutečnilo, a to i po skončení mandátu.. „Přesto nadále běží prověřování, poslanci jsou v pozici podezřelých, což znamená možnost nasazení operativní techniky a další věci. Přestože soud popsal obcházení zákona ze strany státního zástupce, nikdo s tím nedokáže nic udělat,“ říká Nespala.
Podle Marka Nespaly jde v tomto konkrétním případě o útok na nejvyšší soudní orgán České republiky. V České republice podle něho dochází k narušení demokratických principů, co se týče dělby moci, kdy moc výkonná přestává uznávat moc soudní.
Případ, kdy pro nezákonné jednání prohlásil dokonce soudce při hlavním líčení, že podává podnět ke kárné žalobě na státního zástupce, popsala Česká justice nedávno. Odvolací Krajský soud v Plzni potvrdil zproštění dvou úředníků radnice ve Františkových lázních, které náměstek okresního státního zastupitelství Viktor Böhm obžaloval za pokácení čtyř stromů. Přestože k tomu nenastaly zákonné důvody, Böhm se proti rozhodnutí odvolal. Jeho nadřízená vedoucí státní zástupkyně však žádnou kárnou žalobu nepodala.
Proti rozhodnutí soudu jednal také státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze v případu obviněných Rittiga a spol., kdy soud Městský soud v Praze zrušil zákaz vycestování pro všechny obviněné s odůvodněním, že usnesení soudu prvního stupně o zákazu vycestování shledává nepřezkoumatelným a nedůvodným a institut zákaz vycestování dal na roveň co se týče důvodů útěkové vazbě. V reakci na to podal státní zástupce VSZ v Praze návrh na uvalení vazby.„Toto si přečetl státní zástupce, a přesto podal návrh na uvalení vazby. Považuji to za absolutní zneužití pravomoci úřední osoby,“ komentoval situaci obhájce obviněných Vlastimil Rampula.
Dohru u Vrchního soudu v Praze bude ještě mít případ z uplácení obžalovaného a městským soudem zproštěného exministra. Martina Bartáka. Barták dokonce prohlásil, že státní zástupce Dušan Táborský si v obžalobě vymýšlel a lhal a jeho jednání označil za zvůli, kterou mu byly zmařeny tři roky života. Soudce Městského soudu v Praze Stanislav Králík obsah obžaloby Dušana Táborského nazval kontroverzními, nepříliš relevantními důkazy, které byly bez výjimky stiženy výraznými problémy a handicapy. Z výroku soudce o kvalitě obžaloby vyplývá, že takováto obžaloba by neměla být vůbec podána. Po zproštění Bartáka se Táborský pro tisk vyjádřil, že je o jeho vině přesvědčen a v souladu se zákonem se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze.
Kárně se žaluje za popíjení alkoholu, rvačku, nečinnost a opomenutí
Co je tedy převážně obsahem kárných žalob, které mohou být podávány na státní zástupce, jak upozorňuje Pavel Komár? Převažuje jednání státního zástupce, které je v rozporu s §24 zákona o státním zastupitelství, jako například jednání, kterým ohrožuje vážnost úřadu státního zastupitelství nebo povinnost zachovávat úctu k ostatním státním zástupcům, či skutky spíše pracovně-právního charakteru jako například opomenutí nebo nečinnost. Stal se ale i případ, kdy se státní zástupkyně vzájemně napadly na chodbě.
Od roku 2010 bylo až doposud podle databáze Nejvyššího správního soudu podáno celkem 68 kárných žalob na státní zástupce. Na soudce bylo podáno za stejné období 299 kárných žalob.
Za rok 2012 bylo podáno sedm kárných žalob na státní zástupce z důvodu: požívání alkoholu v pracovní době a obtěžování jiných pracovníků, ohrožení nestrannosti výkonu funkce státního zástupce, opomenutí a nečinnost.
Za rok 2013 bylo podáno pět kárných žalob na státní zástupce z důvodů nedostavení se k výkonu práce bez omluvy neboli absence v práci, přehlédnutí přípustné doby trvání vazby a ohrožení vážnosti funkce státního zástupce požitím alkoholu v pracovní době. Pátý popis skutku a rozhodnutí je v archivu označeno jako „nepřístupné“.
Irena Válová
