Téměř šest miliard korun dluží lidé soudům na justičních pohledávkách. Jde například o soudní poplatky, pořádkové pokuty nebo nevymožené peněžité tresty. Soudy agenda vymáhání dlouhodobě zatěžuje. S ministerstvem spravedlnosti proto panuje shoda na tom, aby justiční pohledávky začala plošně vymáhat Celní správa.
Justiční pohledávky se nepromlčují a množství těch, které se nedaří vymoci, tak neustále narůstá. Nejvyšší nevymoženou položkou jsou náhrady za ustavené advokáty, které činí do konce roku 2016 téměř 2,7 miliardy korun. Alarmující jsou i neuhrazené pohledávky za trestní řízení, téměř 1,8 miliardy korun. Na soudních poplatcích pak lidé státu dluží přes půl miliardy korun.
Vymahatelnost závisí na druhu exekučního titulu – u nákladů trestního řízení, například za obhájce ex offo je většinou nízká – velká část je vůči cizincům, kteří jsou vyhoštěni z území ČR, za osobami ve výkonu trestu, kteří ve výkonu trestu nepracují a po propuštění mají hlášen trvalý pobyt na obecních úřadek.
Logicky jde o osoby nemajetné, které většinou nemají žádné příjmy ze zaměstnání. Podobná situace je při vymáhání pohledávek z titulu neuhrazených soudních poplatků za právnickými osobami v likvidaci, kde likvidace je nařízena soudem – jedná se o tzv. prázdné společnosti, které jsou nekontaktní, nepodávají daňová přiznání apod. a většinou není zjištěn v průběhu likvidace, případně konkurzu, žádný majetek nebo v nepatrné výši. Na soudech a jiných organizačních složkách státu v resortu Ministerstva spravedlnosti se zabývá vymáháním justičních pohledávek 221 zaměstnanců.
Nejednotnost vymáhání
Problémem je podle ministerstva nejednotnost vymáhajících orgánů. Smlouvu se soudním exekutorem má podle posledních statistik uzavřenu 83 soudů a dalších organizačních složek státu. Naproti tomu 42 soudů a dalších organizačních složek státu si justiční pohledávky i nadále vymáhá samo prostřednictvím vlastních zaměstnanců.
Kolegium předsedů krajských soudů podle informací České justice na své prosincové schůzi apelovalo na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), aby situaci s vymáháním urchleně řešil.
Anketa České justice ukazuje, že pro vymáhání Celní správou je většina předsedů. Například pro Krajský soud v Plzni a většinu okresních soudů v jeho obvodu zajišťují vymáhání pohledávek soudní exekutoři vybraní na základě veřejné soutěže a vymáhání se tím do jisté míry zefektivnilo. I tak ale vedení soudu přiznává, že je velmi zatěžující. „Možnost přenést vymáhání pohledávek na Celní správu vítám. Jednak to považuji za koncepční řešení, jednak by se tím odstranil podle mého názoru patologický stav, kdy předsedové soudů, tedy soudci a představitelé moci soudní, vystupují jako správci daňových pohledávek státu a rozhodují v řízení vedených dle daňového řádu, tedy v typu řízení, který by měl být doménou výkonné moci,“ uvedl předseda soudu Miloslav Sedláček. Většina justičních pohledávek je totiž daňového charakteru.
Problematické malé částky
„Justiční pohledávky jsou v našem obvodu vymáhány především prostřednictvím daňové exekuce, kterou vedou samotné soudy, či pomocí soudního exekutora. Jedná se o náročnou agendu, která značně zatěžuje soudní aparát, a proto by ji bylo vhodné koncepčně přenést na jiný subjekt, například na Celní správu,“ uvádí mluvčí KS v Ostravě Lucie Olšarová.
Ani Krajský soud v Ústí nad Labem nemá dostatečné personální obsazení na samostatné vymáhání pohledávek, proto využívá možnosti pověření soudního exekutora. „Vymáhání soudním exekutorem však není ideální pro všechny typy pohledávek. Proto bychom uvítali systémové řešení této otázky, jak bylo uvedeno i v zápise Kolegia. Jedním z takových řešení může být zákonné zmocnění jiného státního orgánu ke správě a vymáhání justičních pohledávek,“ napsala České justici mluvčí Marcela Trejbalová.
Pouze osoby s trvalým pobytem
Vymáhat pohledávky exekutory je ale limitováno pouze na pohledávky za osobami s trvalým pobytem na území ČR. Do problematiky zasáhl i Ústavní soud a nyní již není možné předávat pohledávky v nízké výši, resp. náklady exekuce nesmí být ve zřejmém nepoměru k výši pohledávky. Takových pohledávek však je relativně velké množství a na jednotlivých stupních soudů se liší.
Při tomto způsobu vymáhání pohledávky stále zůstávají v aktivech příslušného soudu, z toho plynou další zákonné povinnosti. „V loňském roce byl Městským soudem v Praze proveden důkladný rozbor situace a navrženo řešení převodu předmětných pohledávek na celní správu. K této problematice byl vytvořen návrh změny zákonných předpisů, které však nakonec nebyly v legislativním procesu schváleny. Ministerstvo dle mých informací bude usilovat i nadále o vyřešení situace tímto způsobem. Myslím, že toto řešení by pro soudy bylo podstatně lepší, celní správa má zkušenosti i s vymáháním v cizině a pohledávky by byly předávány jako majetek, čímž by byla velmi snížena administrativní náročnost procesu pro soudy,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
I předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se nedávno postavili za to, aby peněžité tresty, které pod justiční pohledávky spadají, vymáhala Celní správa.
Podpora Ministerstva financí
Celní správa se změnou souhlasí a je připravena se vymáhání ujmout. „Hlavním motivem možné změny je zvýšení efektivity vymáhání těchto pohledávek, a to jak z hlediska výnosu, tak z hlediska nákladů a to již bylo deklarováno i v minulém volebním období,“ řekla České justici Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel. Návrh podle ní má i podporu Ministerstva financí.
U soudů by přenesením vymáhání justičních pohledávek došlo k odbřemenění a zaměstnanci by mohli plnit jiné úkoly. K propouštění by logisky došlo i na exekutorských úřadech. Celní správa by ale naopak musela přijmout nové zaměstnance. To se nelíbí předsedovi sněmovního ústavně právního výboru Marku Bendovi (ODS). „Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že kromě centralizace by zmíněné opatření přineslo ať už zlevnění nebo zvýšení objemu vymožených pohledávek,“ míní poslanec.
Noví zaměstnanci
Záměr už v minulosti kritizovala i Exekutorská komora. Změnu totiž chctěl v minulém volebním období načíst na ústavně právním výboru jako pozměňovací návrh novely Občanského soudního řádu. „Předkládaný návrh je nedostatečně odůvodněný a obsahuje zjevně zkreslené údaje, z čehož vychází nepravdivý obraz o činnosti Celní správy a vymáhání justičních pohledávek. Zejména je však předkládaný návrh absolutně nezpůsobilý naplnit účel, který je v něm deklarován. Naopak tento návrh může vést ke zcela nechtěným, negativním důsledkům, které půjde velice těžko napravit,“ uvedl člen Exekutorské komory Petr Polanský.
Kdyby návrh prošel, lze podle exekutorů očekávat navýšení pracovníků celní správy. „Navrhovaná úprava vytváří nutnost zbytečně přijmout dalších více než 200 státních úředníků. Přitom pouze cca 30 z nich by mělo dle předkladatele pracovat v terénu. Zbývající budou ryze administrativními pracovníky,“ uvedla Komora v analýze z minulého volebního období.
Exekutoři také spočítali, že je-li průměrný plat zaměstnance celní správy cca 35 000 – 37 000 Kč, tj. přímé mzdové náklady 46 000 – 50 000 Kč na jednoho zaměstnance, jedná se celkem o navýšení prostředků na platy 132 milionů korun ročně plus mandatorní výdaje a náklady na výsluhy.
Eva Paseková
