V loňském roce vydalo Ministerstvo spravedlnosti metodiku, jejímž cílem má být sjednotit postup soudů při vyřizování žádostí. Konkrétně těch, jejichž předmětem je soupis soudních řízení konkrétní osoby. Jak Česká justice zjistila, k některým bodům se kriticky postavilo Kolegium předsedů soudů.
Metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 11. 2017 vychází z doporučení veřejné ochránkyně práv. Jeho účelem je sjednotit postup okresních, krajských a vrchních soudů při vyřizování žádostí o soupis soudních řízení, ve kterých je účastníkem řízení konkrétní osoba označená žadatelem.
Podle prvního bodu předmětné metodiky je žádost o poskytnutí soupisu řízení žádostí o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
To tedy znamená, že soud je povinen vyřizovat žádosti v souladu s uvedeným zákonem, i když na něj žadatel výslovně neodkazuje. Stejně tak zpoplatnění vyhotovení žádosti je možné jen podle tohoto zákona, a ne podle zákona o soudních poplatcích. Jenže právě proti prvnímu bodu metodiky, jak zjistila Česká justice, se ohradilo Kolegium předsedů soudů. Podle něj je totiž uvedené ustanovení v rozporu se zněním zákona č. 106/1999 Sb.
Metodiku ministerstva si můžete stáhnout zde
Druhý bod metodiky stanoví, že „žadatel není povinen prokazovat právní zájem na poskytnutí informací a povinný subjekt není oprávněn se žadatele na jeho právní zájem tázat.“ Podle Kolegia to je ale v rozporu s následujícími body metodiky, které stanoví, že soupis soudních řízení je osobním údajem a dále hovoří o provádění tzv. testu proporcionality.
Jana Rosůlková