Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v loňském roce zabavila zločincům majetek za více než 2,6 miliardy korun. Meziročně šlo o pokles zhruba o 3,4 miliardy Kč. Ředitel útvaru Michal Mazánek dnes řekl, že je to způsobeno tím, že stát zlepšil různé kontrolní mechanismy a majetek zabavuje ještě dřív, než se trestný čin stane a případ začne vyšetřovat policie.
„Nehledal bych negativa v tom, že jsme zajistili méně. Stát si nastavuje mechanismy, které ho chrání, a to je dobře,“ řekl Mazánek. Ze stejných důvodů podle něj loni pokleslo zajišťování majetku zločinců i u ostatních složek policie. Proti roku 2016 šlo o snížení o 5,4 miliardy korun, tehdy však policie zločincům zabavila nejvíc majetku v novodobé historii státu za téměř deset miliard.
Podle Mazánka také nemůže zajišťování výnosů z trestné činnosti růst napořád. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby si stát nastavil taková opatření, že nebude co zajišťovat, ale to je samozřejmě nereálné,“ poznamenal. Pro policisty je podle něj zabavování majetku zločinců stále těžší také kvůli tomu, že se pachatelé mnohem víc soustředí na to, aby majetek před policií ukryli.
Zprávu o činnosti NCOZ si můžete stáhnout zde.
Pod NCOZ spadá také projekt Daňové Kobry, který tvoří policisté, celníci a specialisté finanční správy. Funguje od poloviny roku 2014 a zaměřuje se na boj proti velkým daňovým únikům. Tým v loňském roce zabránil úniku více než 1,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. V roce 2016 bylo uchráněno přes 3,3 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Důvody poklesu rovněž policisté vidí v tom, že se zlepšily státní kontrolní mechanismy. Firmy například podávají kontrolní hlášení, byla zavedena elektronická evidence tržeb a další legislativní změny. Patří mezi ně například skládání kaucí, zavedení přenesené daňové povinnosti u některých komodit nebo zveřejnění bankovních účtů plátců.
Více případů
Detektivové ke konci loňského roku řešili 730 případů, což bylo meziročně o 156 více. Podle Mazánka by se měli zabývat pouze nejsložitějšími a nejzávažnějšími případy. Jeho podřízení by pak mohli pracovat rychleji a na kauzách by jich mohlo pracovat víc.
NCOZ na konci loňského roku završila první rok a půl svého fungování poté, co byly sloučeny tehdejší protimafiánský a protikorupční útvar. Mazánek činnost centrály hodnotí pozitivně. „V průměru jsme loni řešili o dva nové případy měsíčně víc než když oba útvary fungovaly samostatně,“ řekl. Ke konci loňského roku v NCOZ pracovalo 811 lidí.
Centrálu za první rok a půl fungování opustilo 112 policistů, z toho 62 odešlo do civilu a 50 bylo přeřazeno do jiných policejních útvarů nebo bezpečnostních složek státu. Za stejné období naopak přišlo 128 nových policistů. K poslednímu dni loňského roku centrála měla celkem 811 členů, což byl podstav 64 lidí.
Obavy z odchodů zkušených policistů byly jedním z hlavních argumentů odpůrců reorganizace z roku 2016, kteří tvrdili, že to povede k zastavení vyšetřování některých kauz. Ředitel útvaru Michal Mazánek dlouhodobě kritiku odmítá. Čísla ukazují, že ke konci loňského roku přišlo o 16 víc lidí, než odešlo. „Drtivá většina nových policistů jsou zkušení policisté, hovoříme zhruba o čtyřech pětinách,“ podotkl Mazánek. Zbytek jsou podle něj specialisté na některé činnosti nebo méně zkušení policisté, které si chtějí v centrále sami vychovat. Na volná místa jsou stále vypsána výběrová řízení, která běží nepřetržitě.
Podle Mazánka si útvar stále „sedá“. „Už jsme úplně někde jinde, než to bylo po sloučení nebo na začátku loňského roku,“ zdůraznil Mazánek. Zlepšuje se podle něj i spolupráce mezi detektivy, kteří původně pocházeli z konkurenčních útvarů. „Spolupracují spolu na případech, které se různě prolínají,“ dodal Mazánek.
Korektní vztahy se státními zástupci
Odmítá kritiku vrchních státních zastupitelství z poslední doby, že by detektivové sami vyhledávali míň případů. „Kritika podle mě není cílená, že bychom případy nevyhledávali, ale že bychom měli vyhledávat víc případů, které budou patřit vrchním státním zastupitelstvím,“ uvedl Mazánek. Z nových případů loňského roku nejčastěji NCOZ spolupracovala s krajskými státními zástupci, a to na 90 kauzách. Vrchní státní zástupci měli na starosti 78 případů, okresní státní zástupci pak 60.
Mazánek považuje vztahy se státními zástupci za korektní. „Určitě vůči sobě nemáme nějaké averze. Samozřejmě, že se neshodneme u některých kauz třeba na právním názoru, ale to jsou běžné pracovní záležitosti. Nic extrémního ve vztahu státním zástupcům se neděje,“ řekl Mazánek.
Neobává se ani pravidelné výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství, kde se v minulosti objevila kritika i ocenění práce NCOZ. Mazánek předpokládá, že si z dokumentu vezme ponaučení do další práce. „My jsme v úzkém kontaktu s Nejvyšším státním zastupitelstvím, probíráme pořád nejenom případy, ale také kam bychom mohli směřovat my a kam oni,“ uzavřel Mazánek.
(čtk, epa)
