Vyjádří-li věřitelé nesouhlas s povolením reorganizace, insolvenční soud musí své usnesení o určení reorganizace jako způsobu řešení úpadku odůvodnit. A to tak, aby bylo zřejmé, jak se s námitkami účastníků vypořádal. Stanovení nemožnosti odvolat se proti takovému rozhodnutí ale protiústavní není, neboť jde o přípustný „urychlovací institut“. Tak lze shrnout závěry Ústavního soudu v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1162/17, kterým částečně vyhověl stížnostem společnosti RAVAK a.s. a SHADBROOK ENTERPRISES Limited.
Ústavní soud se v rámci svého rozhodování o stížnostech společnosti RAVAK a.s. a SHADBROOK ENTERPRISES Limited zabýval otázkou, zdali se ustanovení § 169 odst. 2 občanského soudního řádu, představující výjimku z nutnosti odůvodňovat všechna vynesená rozhodnutí, dá aplikovat i na usnesení insolvenčního soudu, kterým je jako způsob řešení úpadku určena reorganizace. Podle Ústavního soudu „obecně platí, že odůvodnění rozhodnutí je pravidlem; redukce či absence odůvodnění oproti tomu výjimkou.“
Možnost neodůvodňovat písemné vyhotovení usnesení dle ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. se podle Ústavního soudu vztahuje na „případy nemeritorního usnesení, kterým přes reálnou možnost vyjádření nesouhlasu účastníci neodporují (např. je souhlasně navrhují), nebo procesní usnesení, zejm. jež se týká vedení řízení, jestliže není přípustný opravný prostředek, není potřeba „vypořádávat“ rozdílné návrhy účastníků nebo spornou (složitou) procesní situaci, nejde o podstatný zásah do účastníkových práv a absence odůvodnění tak nedává rozhodnutí punc libovůle, resp. vybočení z mezí ústavnosti (např. neodůvodnění použití tzv. soudcovského uvážení).“
V dané konkrétní věci ale bylo dle Ústavního soudu postaveno najisto, že stěžovatelky v řízení před soudem prvního stupně vyjádřily nesouhlas jak s reorganizačním plánem samotným, tak s povolením reorganizace. V takovém případě ale Městský soud v Praze nemohl postupovat podle ustanovení § 169 občanského soudního řádu a napadené rozhodnutí o povolení reorganizace a schválení reorganizačního plánu neodůvodnit. „Absencí odůvodnění rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 169 o. s. ř. zatížil městský soud celé insolvenční řízení již na jeho počátku podstatnou vadou, neboť napadené rozhodnutí je v této podobě naprosto nepřezkoumatelné. Tímto postupem došlo k zásahu do práva na spravedlivý proces u obou stěžovatelů a jejich námitky považuje Ústavní soud v tomto ohledu za důvodné.“ konstatuje se v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1162/17 ze dne 18. ledna 2018.
Společnost RAVAK a.s. a SHADBROOK ENTERPRISES Limited (SHADBROOK) se domáhaly zrušení některých výroků usnesení Městského soudu v Praze a usnesení Vrchního soudu v Praze. Napadenými výroky usnesení Městského soudu v Praze bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku reorganizací a byl ustanoven insolvenční správce dlužníka – společnosti OLEO CHEMICAL. Dále byl dlužník vyzván k předložení aktualizovaného reorganizačního plánu a byl určen znalec za účelem ocenění majetkové hodnoty.
Stěžovatelky měly za to, že bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, a to tím, že napadené usnesení prvostupňového soudu neobsahovalo odůvodnění. Rovněž pak měla být porušena zásada rovnosti účastníků řízení.
Urychlovací institut
Společnost SHADBROOK se vedle toho domáhala zrušení poslední věty ustanovení § 328 insolvenčního zákona, stanovící, že proti rozhodnutí o povolení reorganizace není odvolání přípustné, neboť podle ní je protiústavní. Ústavní soud se tak zabýval i tímto návrhem, který však nakonec odmítl.
Ústavní soud uzavřel, že jde „o přípustný „urychlovací institut“ celého řízení“. Zákon v rámci urychlení insolvenčního procesu neumožňuje podání opravného prostředku proti rozhodnutí o povolení reorganizace. Zároveň ale soud poukázal na další souvislosti, kupříkladu na to, že na uvedené rozhodnutí navazuje usnesení o schválení reorganizačního plánu, proti němuž se můžou účastníci bránit podáním opravného prostředku.
Ústavní soud ještě doplnil, že „není možné na každé rozhodnutí, proti kterému zákon nepřipouští užití řádného opravného prostředku, nahlížet jako na akt, kterým dochází k porušení práva zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny.“
Ústavní soud tak vyhověl ústavním stížnostem společností SHADBRROK a RAVAK pouze částečně, a to tak, že zrušil některé výroky napadeného usnesení Městského soudu v Praze. Ten tak nyní musí znovu rozhodovat o povolení reorganizace společnosti OLEO CHEMICAL.
Jana Rosůlková
