„Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by pan doktor Pořízek nejednal s péčí řádného hospodáře, spíše naopak. Ze stanoviska generálního projektanta vyplynula potřeba dostavby obou budov zároveň, jinak by zde vznikaly vícenáklady,“ uvedl mluvčí soudu Stanislav Cik.
Soudce Pořízek je rád, že řízení skončilo. „Od počátku tvrdím, že mé stíhání je nesmyslné. Postupoval jsem podle pokynů ministerstva spravedlnosti a domnívám se, že jsem postupoval jako řádný hospodář,“ řekl. Podle něj naopak řadu prostředků ušetřil a poukázal na to, že budova nyní slouží svému účelu. „Cítím se poškozen, protože proti mně je již deset let vedeno trestní stíhání. Jsem nevinen, žádné trestné činy jsem nespáchal ani úmyslně, ani z hlediska nedbalosti,“ dodal.
Podle obhájce Radka Ondruše bude obhajoba požadovat po státu odškodnění za nemajetkovou újmu. „Trestní stíhání bylo od počátku nedůvodné. Obžalovaný jako předseda krajského soudu nerozhodoval sám, ale v soustavě. Nevíme, proč byl obviněn a obžalován pouze on. Rozhodovalo tam více lidí, vše bylo řádně schvalováno,“ řekl obhájce.
Žalobce Ladislav Hruban dnes žádal zrušení rozsudku a vrácení kauzy zpět k ostravskému krajskému soudu. „Jediným a vhodným postupem obžalovaného mělo být zadání výběrové řízení, které by bylo otevřené pro ostatní účastníky, na základě kterého by byla možnost posoudit podmínky,“ zopakoval u soudu žalobce. Rozsudek komentovat nechtěl, uvedl pouze, že s případnými kroky počká na písemné odůvodnění.
Mohlo by vás zajímat
Bývalý předseda se zodpovídal před soudem ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, za což mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení.
Justiční areál v Brně byl dokončen v roce 2009. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. Po přesném vyčíslení nákladů vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.
Kauza se řešila deset let. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2008 podal kvůli financování víceprací na stavbě areálu na Pořízka kárnou žalobu, kterou ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud. V říjnu 2012 Pořízka obvinila policie, v únoru 2014 padla obžaloba. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí v květnu 2015 zrušil a nařídil projednání případu.
V roce 2014 ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti. Pořízek, který své pochybení po celou dobu popíral, působí nadále jako soudce brněnského krajského soudu.
Kauza brněnského justičního areálu trvá již deset let
Vývoj událostí kolem zakázky na výstavbu nového justičního areálu v Brně (olomoucký vrchní soud dnes pravomocně zprostil bývalého předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou areálu):
18. července 2008 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu, podle které byla stavba justičního paláce v Brně a příprava investice předražená a stála téměř třikrát víc, než měla.
Září 2008 – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal kárnou žalobu na šéfa brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka, a to kvůli financování víceprací na stavbě areálu. Ministerskou žalobu ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud.
16. října 2008 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) konstatoval, že brněnský krajský soud porušil při výstavbě areálu zákon o veřejných zakázkách a zrušil tendr na dodávku nábytku za 60 milionů korun. V lednu 2009 antimonopolní úřad konstatoval chyby i při zadávání stavebních prací a uložil soudu pokutu 200.000 korun.
20. července 2009 – Justiční areál byl dokončen. Celkové náklady nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, což schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Jako první se do něj nastěhoval exekuční úsek Městského soudu v Brně.
Listopad 2011 – Finanční ředitelství v Brně vystavilo brněnskému krajskému soudu kvůli porušení rozpočtové kázně platební výměr na 1,9 miliardy korun. Soud měl tedy státu vrátit vše, co nový justiční areál stál. Po několika odvoláních byla sankce snížena, podle rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně z října 2011 má soud zaplatit 310 milionů korun. I proti tomu podal soud správní žalobu.
Říjen 2012 – Policie obvinila kvůli výstavbě areálu předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Pořízek jakékoli pochybení odmítl.
Leden 2013 – Ústavní soud odmítl Pořízkovu stížnost proti stíhání v kauze údajně předraženého brněnského justičního areálu jako zjevně neopodstatněnou.
7. února 2014 – Státní zástupkyně Pořízka obžalovala.
31. března 2014 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že se Pořízkovým případem bude zabývat ostravský krajský soud. Důvodem bylo vyloučení jakýchkoliv pochybností o nestrannosti soudu.
22. července 2014 – Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu ministryně v prosinci rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti.
17. prosince 2014 – Krajský soud v Ostravě zastavil trestní stíhání Pořízka kvůli předražené stavbě brněnského justičního areálu. Soud rozhodl při neveřejném zasedání.
Květen 2015 – Vrchní soud v Olomouci vrátil Pořízkův případ zpátky k ostravskému krajskému soudu. Soudci vrchního soudu rozhodli v neveřejném jednání. Vrchní soud tak vyhověl stížnosti státního zástupce.
31. března 2016 – Krajský soud v Ostravě začal projednávat Pořízkovu kauzu. Státu podle obžaloby způsobil škodu přesahující 35 milionů korun. Pořízek obžalobu odmítl, podle něj všechny jeho kroky schvalovali nadřízení z ministerstva spravedlnosti. Soud pokračoval 13. září. V případě prokázání viny Pořízkovi hrozilo tři až deset let vězení.
10. listopadu 2016 – Krajský soud v Ostravě nepravomocně zprostil Pořízka obžaloby. Podle rozsudku Pořízek postupoval při správě soudu s řádnou péčí. Státní zástupkyně se proti rozhodnutí na místě odvolala.
31. ledna 2018 – Olomoucký vrchní soud pravomocně zprostil Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou brněnského justičního areálu. Potvrdil tak rozsudek ostravského krajského soudu.
