Snížení mzdy o 30 procent po dobu jednoho roku – takový trest navrhuje předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra předsedovi senátu Kamilu Kydalkovi. Soudce měl porušit povinnosti soudce a ohrozit důvěru v soudnictví tím, že v médiích zaujatě komentoval amnestii exprezidenta Václava Klause. Ze své předchozí kauzy u Nejvyššího správního soudu (NSS) se podle Vávry nepoučil a je recidivistou.
Kárná žaloba byla proti Kydalkovi podána kvůli reportáži na zpravodajském portálu Seznam.cz. Reportérům Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi v pořadu „Zvláštní vyšetřování“ soudce řekl, že je přesvědčen, že Klausova amnestie byla připravena tak, aby se týkala konkrétních lidí. „V tomhle státě je možný cokoliv,“ reagoval soudce na dotaz, zda amnestie nemohla být vyhlášena v rámci nějakého obchodu. Z pořadu také vyplynulo, že podle Kydalky byla amnestie koupena za 300 milionů korun.
Trest snížení platu o 30 procent na jeden rok patří k těm přísnějším a sám předseda soudu ho označil v návrhu za citelné. Odvolání z funkce soudce nebo senátu mu připadá příliš přísné, na druhou stranu jakékoliv mírnější potrestání v symbolické rovině podle něj není možné.
Za kárné provinění lze soudci dle § 88/1 zákona o soudech a soudcích uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a/ důtku,
b/ snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c/ odvolání z funkce předsedy senátu,
d/ odvolání z funkce soudce.
Libor Vávra také připomíná, že Kydalka byl nedávno kárně potrestán za své angažování v komunální politice. Tehdy podle Vávry stačilo jako trest projednání věci kárným senátem k tomu, aby si zkušený souce uvědomil mantinely svého veřejného vystupování. Z odůvodnění návrhu však vyplývá, že se soudce nepoučil. „Předseda senátu Kamil Kydalka musel vědět, že jím vyslovené bude velmi účinným způsobem masově šířeno,“ uvádí soudcův nadřízený.
Problémem není, že Kydalka prohlásil Klausovu amnestii za špatnou. Kárné provinění však podle Vávry naplňuje zpochybnění procesu jejího vzniku a také úvahy o tom, že za ni bylo zaplaceno. „Soudce tedy nepochybně nesmí bezdůvodně, bez důkazů, zpochybnit proces vzniku amnestie, jakožto jednoho z pramenů práva v demokratickém právním státě,“ stojí v návrhu.
Pokud má soudce podezření ze spáchání trestného činu, je povinen to ohlásit policii nebo státnímu zástupci. Kydalka navíc v reportáži explicitně vystupoval jako soudce a v divácích podle Vávry vzbudil pocit, že spravedlnost v České republice neexistuje. „Jde o vyjádření vyvolávající pocit zmaru, pocit bezmoci běžných občanů (diváků), pocit nemožnosti dovolat se práva a spravedlnosti,“ míní navrhovatel.
Klep a povídačka
Co se týče částky, která měla být zaplacená za amnestii, nebyla soudcem nijak doložena a jde tedy podle Vávry pouze o „tzv. klep či povídačku“.
Návrh pak také zmiňuje trestní stíhání miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů, které bylo definitivně zastaveno usnesením Vrchního státního zastupitelství v roce 2015, nikoliv Klausovou amnestií. „Pavel Tykač proto neměl jako obviněný žádný rozumný důvod, proč by měl za úplatek v řádu stovek milionů korun amnestii ovlivňovat, když se na něj prokazatelně nevztahovala,“ míní předseda soudu.
Z odůvodnění návrhu také vyplývá, že za kárnou žalobou na Kydalku stojí právě Tykač, respektive jeho mluvčí Jan Suchomel. Přestože jméno Tykače bylo v reportáži vypípáno, je logické, že nařčení o koupení amnestie se vztahuje k jeho osobě, což ostaně potvrdila i odbornice na odezírání řeči. „Soudce tedy vědomě šířil nepodloženou doměnku, že konkrétní osoba je pchatelem trestného činu,“ dodává Vávra.
Předchozí kárné provinění Kydalky, kdy se angažoval při kampani před volbami na své chatě v Mnichovicích, dokáže jeho nadřízený lidsky pochopit, tentokrát ale podle něj jde o velmi závažné porušení soudcovské etiky. Předchozí Kydalkova kauza navíc podle Vávry neměla celospolečenský dopad jako jeho výroky o amnestii. „Jednak jde o recidivu, kdy soudce v poměrně krátkém odstupu opět prezentoval své názory naprosto nevhodně, tedy si z předchozího kárného řízení nevzal žádné ponaučení.“ To ovšem Kydalka nepopírá. Rozhodnutí NSS neuznal a podal stížnost k Ústavnímu soudu. Když neuspěl ani tam, stěžuje si u Evrospkého soudu pro lidská práva. Podle Kydalky má soudce právo se veřejně vyjadřovat jako běžný občan.
Nebývale vysoký počet kárných řízení
Kydalka stane před kárným senátem Jakuba Camrdy 28. února tohoto roku. Soudce se podle informací České justice snažil o přeložení jednání kvůli svému vlastnímu případu, kdy rozhoduje jako předseda senátu Městského soudu v Praze. Camrda ale Kydalkovu žádost odmítl a tak muselo být jednání přeloženo. „Kárný soud především již kárně obviněnému při nařizování jednání částečně vyhověl, neboť na základě vyjádření kárně obviněného v jeho stanovisku, že jednání ve svých neskončených věcech nařizuje na sudé týdny, nařídil kárný soud jednání ve věci sp. zn. 13 Kss 6/2017 na týden lichý,“ uvedl předseda kárného senátu s tím, že Kydalka své věci na soudu jinak vyřizuje bez průtahů a nyní projednávaný kárný návrh nijak nesouvisí s výkonností kárně obviněného.
Kydalka se navíc podle odpovědi se s žádostí o odročení na NSS obrátil příliš pozdě. Předseda Camrda v přípise také přiznává, že „kárný senát 13 Kss v současném složení vstoupil do posledního roku svého funkčního období, přičemž nyní čelí nebývale vysokému nápadu kárných věcí, a proto je nezbytné využít všechny zbývající termíny předem dohodnuté se členy kárného senátu“.
Eva Paseková
