Ústavní soudci by měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Senátní návrh na svém dnešním ranním zasedání podpořil kabinet Andreje Babiše (ANO), informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Stanovisko vlády je doporučením pro Sněmovnu.
Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová.
Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. „Toto řešení lze po 14 letech fungování považovat za osvědčené,“ dodala Wagnerová.
Mohlo by vás zajímat
Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle Wagnerové se na ústavní soudce při projednávání této úpravy zapomnělo.
