Ombudsmanka má ode dneška dvě pravomoci navíc. Podle novely antidiskriminačního zákona bude její úřad sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí EU nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Dodržování práv zdravotně postižených lidí bude nově hlídat na základě novely zákona o Veřejném ochránci práv.
Novela antidiskriminačního zákona vychází z evropské směrnice. Kvůli pozdnímu začlenění směrnice do českého právního řádu loni v únoru Evropská komise oznámila, že se rozhodla žalovat Česko u unijního soudu. Směrnici měly členské státy promítnout do národní legislativy nejpozději v květnu 2016, Evropská komise navrhla pro Česko denní postih zhruba 900.000 korun, dokud pravidla plně nepřevezme. Novela ale loni na podzim prošla Parlamentem a v říjnu ji podepsal prezident Miloš Zeman.
Směrnice, z níž novela vychází, zaručí cizincům z ostatních unijních zemí i jejich rodinným příslušníkům právo na rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Stejné právo budou mít Češi v ostatních státech unie. Cílem návrhu je zajistit všem občanům EU svobodu pohybu bez překážek. Podle vlády zaměstnavatelé například neuznávají předchozí odborné zkušenosti zahraničních pracovníků nebo kvalifikace získané v jiném členském státě, případně mají nepřiměřené požadavky na znalost českého jazyka.
Novela, podle níž bude ombudsmanka sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí, v podstatě nahradila původní normu o výraznějším rozšíření pravomocí jejího úřadu, kterou vláda po sporech ve Sněmovně stáhla. Česko před osmi lety přijalo dohodu o právech postižených lidí, ombudsmanka bude na její dodržování nově dohlížet. Problémům lidí se zdravotním postižením se ale její úřad věnoval už dříve, zabýval se třeba stížnostmi v oblasti sociálního zabezpečení nebo se zaměřoval na práva lidí v ústavní péči.
Na nové pravomoci podle antidiskriminačního zákona potřebuje úřad Veřejného ochránce práv získat dalších sedm pracovníků, náklady se podle předlohy zvýší asi o 4,5 milionu korun ročně. Kvůli nové působnosti vůči zdravotně postiženým lidem má přibýt zhruba deset zaměstnanců, dopady novinky na státní rozpočet mají činit asi 7,8 milionu korun za rok. Návrh přesunout pro kancelář Veřejného ochránce práv 5,85 milionu korun z vládní rozpočtové rezervy ale ve Sněmovně při schvalování rozpočtu na letošní rok nebyl schválen.
(čtk)
