„Ministerstvo financí trvale odmítá navázat na zákon daňové výhody,“ osvětlil senátor Jiří Dienstbier, proč ve skutečnosti tento zákon nikdo nepotřebuje a nechce. Foto: ČSSD

Senát ruší ustanovení o statusu veřejné prospěšnosti. Neobsahovalo uzákoněný prospěch

Jak docílit zrušení zbytečného zákona? Do zákonu nevkládat žádné výhody nebo benefity, které by mohly ze zákona plynout některým skupinám obyvatel. Senátoři ústavně právního výboru senátu takto tento týden souhlasili s definitivním zrušením statusu veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku.

Status veřejné prospěšnosti obsahuje nový občanský zákoník rozepsaný do pěti paragrafů 146 – 150. Podle těchto ustanovení náleží statut veřejně prospěšné právnické osoby takové osobě, která svým posláním, zakladatelským jednáním a činností přispívá k dosahování obecného blaha.  Za splnění zákonných podmínek mají takové společnosti  právo na zápis do veřejného rejstříku. O odnětí statusu rozhoduje soud.

Tato právní úprava obsažená v  občanského zákoníku předpokládala, že na ni naváže a doplní ji zvláštní zákon o statusu veřejné prospěšnosti. V § 147 občanského zákoníku se uvádí, že veřejně prospěšná právnická osoba bude zapsána podle podmínek stanovených jiným právním předpisem.

Jenže takovému zákonu celé čtyři roky klade odpor buď poslanecká sněmovna nebo senát. Nyní na posledním jednání ústavně.právního výboru senátu senátoři podpořili návrh ustanovení o statusu veřejné prospěšnosti definitivně zrušit.

Ministerstvo financí odmítá dávat daňové výhody

Jak uvedl na jednání senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), zvláštní zákon o statusu veřejné prospěšnosti skončil v roce 2013 v Senátu proto, že ho senátoři zamítli kvůli riziku zatížení soudů. V roce 2014 byl zase shledán zbytečným a soudy i neziskové organizace zatěžujícím v poslanecké sněmovně.

Poté senátor vysvětlil, proč ho neziskové organizace nepovažují za „smysluplný“: Protože na zákon nejsou navázány veřejnoprávní benefity,“ uvedl doslova. Co to znamená? Zákon neobsahuje žádné výhody a prospěch, které neziskové organizace vyžadují. „Ministerstvo financí trvale odmítá navázat na zákon daňové výhody,“ osvětlil senátor Jiří Dienstbier, proč ve skutečnosti tento zákon nikdo nepotřebuje a nechce.

Podle jeho dalších slov pro malé neziskové organizace je takový zákon zátěží a velké profesionální neziskové organizace nevyselektuje.

Protože se ukázalo, že zákon nikdo nechce, ale občanský zákoník obsahuje zákonné zmocnění pro zpracování tohoto zvláštního zákona, který nikdo nechce, logickým krokem je návrh legislativců na vypuštění předmětného právního zmocnění k nikým nechtěnému prováděcímu zákonu z občanského a dalších zákonů.

Jak ovšem senátor Jiří Dienstbier upozornil, zrušením čtyřech paragrafů z občanského zákoníku nedochází ke zrušení veřejné prospěšnosti,  ale jen k vypuštění statusu: Podle návrhu poslanců se ruší § 147 až 150 a § 231 občanského zákoníku a dalších zákonů. Celý návrh je zde:

Statut připomíná sociální podnik bez výhod

Celý koncept veřejné prospěšnosti připomíná zákon o sociálním podnikání, jehož věcný záměr představil Jiří Dienstbier loni v dubnu, jak o něm Česká justice informovala.

Na rozdíl od nesociálních podnikatelů, kteří živnostensky podnikají nebo vytvářejí zisk podle zákona o korporacích, mělo se podle záměru dostat sociálním podnikatelům od státu zvýhodnění. Důvodem je skutečnost, že jsou znevýhodněni právě způsobem, jakým podnikají.

Podnikatelé, kteří dosahují společensky prospěšných cílů a blaha společnosti, nemohou konkurovat těm, kteří podnikají nesociálně, a proto by měli dostávat slevy na daních, přednost při veřejných zakázkách a zvláštní podmínky půjček, vyplývá ze záměru zákona. „Tím že sledují i jiné než čistě ekonomické cíle, mívají také vyšší náklady na své fungování a je pro ně obtížné obstát v konkurenčním prostředí. Tato skutečnost se týká zejména podniků, které zaměstnávají sociálně či zdravotně znevýhodněné osoby,“ stojí v záměru z loňského dubna.

(ire)