Nápad obchodního a občanskoprávního kolegia kolegia v roce 2016 vzrostl o pět procent, u trestního kolegia to bylo deset procent. Pokud bude tento trend pokračovat, bude podle předsedy Pavla Šámala třeba, aby Nejvyšší soud získal více soudců. To se mimo jiné dozvíme z Ročenky Nejvyššího soudu za rok 2016. Rozpočet soudu za loňský rok činil 307 milionů korun.
Loni každý ze soudců občanskoprávního a obchodního kolegia jen v agendě dovolání rozhodl v roli předsedy senátu průměrně 138 věcí, jako řádný člen tříčlenného senátu pak spolurozhodoval o dalších bezmála 280ti dovoláních.
Rozhodnutí o dovolání jsou u Nejvyššího soudu jsou podle Ročenky vydávána s časovou prodlevou až dvou roků. Přestože se Soudu zvýšil nápad, počet nedodělků oproti roku 2015 klesl. „Zkrátit délku řízení, zvýšit kvantitativní výkon soudců a soustředit pozornost na vlastní rozhodování je smyslem zapojení, do individuálních činností soudce, asistentů; v současné době působí u každého soudce jeden až tři a ke konci roku 2016 činil celkový počet asistentů na občanskoprávním a obchodním kolegiu 103,“ uvádí ročenka. Počet asistentů na Nejvyšším soudu kritizovala bývalá předsedkyně NS Eliška Wagnerová.
Odmítnuté věci
Práci Nejvyššího soudu zpomaluje velký počet věcí, který je odmítnut – ať již pro jeho vady či proto, že dovolání není přípustné. Loni šlo o v civilní agendě o 3132 věcí. „Účel, spjatý s institutem povinného zastoupení advokátem, se tedy naplňovat dlouhodobě nedaří. Ukazuje se též, že navzdory jinak správnému zaměření výše označené novely občanského soudního řádu, se otevřel prostor k podávání dovolání i v otázkách (zejména procesních), jimž chybí potenciál širšího judikatorního přesahu a ani individuální přezkum nejvyšší soudní instancí nevyžadují, čímž došlo ke značnému nárůstu nápadu, který nelze chápat jen jako přechodný,“ uvádí materiál.
Předseda Pavel Šámal v úvodu ročenky vyzdvihl důležitost Nejvyššího soudu v oblasti judikaturní činnosti. Rok 2016 označil za stabilizační rok, kdy se „zapracovávali“ noví předsedové kolegií Vladimír Kůrka a František Púry.
V oblasti civilního práva již Nejvyšší soud učinil zásadní rozhodnutí podle nového občanského zákoníku. „Občanskoprávní a obchodní kolegium například vydalo stanovisko k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku nebo ke zhlédnutí posuzovaného v řízení o jeho svéprávnosti. Velký senát civilního kolegia sjednotil rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ve věcech možnosti nabytí vlastnického práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka (dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, resp. 31. 12. 2014). Nebývalý, a pozitivní, ohlas široké veřejnosti vzbudilo rozhodnutí senátu č. 32 občanskoprávního a obchodního kolegia ve věci výpočtu výše roční procentní sazby nákladů RPSN u spotřebitelských úvěrů,“ shrnul Šámal.
Kompletní ročenku Nejvyššího soudu za rok 2016 najdete zde.
Nejlepší judikát
Soudci senátu č. 8 trestního kolegia Nejvyššího soudu si z červnových Karlovarských právnických dnů odnesli poctu za nejlepší judikát posledních dvou let, který se týkal šikanózních insolvenčních návrhů. O něm Česká justice informovala.
Celkem bylo za loňský rok publikováno ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu celkem 169 judikátů nebo stanovisek kolegií NS.
Z dalších témat, kterými se NS zabýval, Šámal vyzdvihl například zahájení debaty o udílení peněžitých trestů, kdy spolupracuje s Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Oddělení analytiky a srovnávacího práva pak stále pracuje na tzv. zelené knize justice. „Jedná se o analytický materiál, který u Nejvyššího soudu vzniká jako podklad pro všeobecnou diskuzi nad připravovanou reformou justice. Upozorňuje na různé modely, ze kterých je možné si vzít při reformě českého soudnictví příklad v zahraničí. Konkrétně zelená kniha doposud postihuje témata: Nejvyšší rada soudnictví, Soudní mapa, Soudci, Přísedící a Vzdělávání soudců. Zmiňuje přitom zásadní nezávislou roli uvažované Nejvyšší rady soudnictví,“ uvádí Šámal. O materiálu Česká justice informovala.
Co se týče komunikace s veřejností, počet žádostí o poskytnutí informace se zdvojnásobil. NS tak loni odpověděl na 259 požadavků o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Rozpočet Nejvyššího soudu činil v roce 2016 307 milonů korun, což je o něco méně, než v roce 2015. 90 procent prostředků Soud vydá na platy soudců a personálu.
Eva Paseková
