Ministerstvo vnitra navrhuje vládě vytvořit speciálního útvar pro informace o cestujících v letecké dopravě. Sběr a analýza dat od leteckých společností mají pomoct v boji s terorismem. Česko k vytvoření jednotky zavazuje Evropská unie. Do roku 2021 plánuje vnitro do projektu investovat přes čtvrt miliardy korun.
Návrh na vytvoření národního útvaru sledujícího informace o leteckých cestujících projednala v polovině června Bezpečnostní rada státu a nyní míří na vládu s jejím doporučením. Součástí předkládaného materiálu, který má Česká justice k dispozici, je i vznik informačního systému na zpracování údajů ze jmenné evidence cestujících.
Nový registr má umožnit zpracování údajů z rezervačních a odbavovacích systémů leteckých dopravců, které budou moci využívat orgány vymáhající právo v rámci boje se závažnou trestnou činností a terorismem. „A to jak před příjezdem cestujících za účelem předcházení a odhalování trestné činnosti, tak i k analýze a vytvoření hodnotících kritérií, které mohou být nad historickými daty použity pro posouzení cestujících před jejich příjezdem a odjezdem,“ stojí v předkládací zprávě. Získané údaje pak mohou být sdíleny s dalšími členskými státy Unie, Europolem a případně i se třetími zeměmi.
„Systém bude v zásadě sloužit ke ztotožnění osob, které mohou být zapojeny do teroristického trestného činu nebo závažné trestné činnosti, k identifikaci doposud neznámých osob a ke zpětnému dohledání vztahů mezi cestujícími a jejich pohybu v souvislosti s trestním řízením,“ uvádí materiál.
Pětiletá historie
Česko ke sledování leteckých pasažérů zavazuje společný postup Evropské unie. Směrnici o používání údajů jmenné evidence cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti přijal Evropský parlament a Rada EU v dubnu 2016. Čas na její implementaci mají členské státy do května 2018.
V současnosti se shromažďují a vyhodnocují pouze vybrané údaje o pasažérech z cestovních dokladů, a to výhradně za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví. Policie navíc data dostává až bezprostředně před odletem letadla. Nový systém má z každého letu získávat údaje o jeho pasažérech dvakrát až třikrát, a to už i dva dny předem a poté po uzavření letu. „Lhůta pro uchování údajů je 5 let, avšak již po uplynutí 6 měsíců musí být veškeré údaje depersonalizovány maskováním,“ dodává materiál.
Bezpečnost za miliardy
„Celková předpokládaná finanční náročnost na založení národní jednotky PIU a vybudování informačního systému na zpracování údajů jmenné evidence cestujících v roce 2018 je odhadována na 142 682 107 Kč,“ píše vnitro v předkládací zprávě. Část nákladů – na vybudování informačního systému -, by měly pokrýt evropské zdroje, nejvíce však 60 milionů korun. Další peníze chce rezort vnitra získat navíc ze státního rozpočtu.
Samotné vybudování registru má podle rezortu vnitra stát maximálně na sto milionů korun. Na dalších 30 milionů ale vyjde úprava souvisejících informačních systémů, se kterými se má nově vznikající databáze provázat. A celková částka zahrnuje i nároky na zaplacení personálu. Útvar pro informace o cestujících má vzniknout při národní centrále proti organizovanému zločinu a v roce 2018 čítat 14 lidí.
Počet členů jednotky má pak každoročně stoupat, a to až na 42 lidí v roce 2021. Předkládaný materiál navíc počítá se 20 milióny na každoroční údržbu registru. Se zvyšujícími se náklady na personální zajištění projektu se tak má celková investice za roky 2018 – 2021 podle výpočtu ministerských úředníků vyšplhá na 285 632 878 korun. V roce 2021 by přitom podle odhadů měla jednotka vyhodnocovat data 20 milionů cestujících za rok.
Změnu příslušných zákonů – o policii a o civilním letectví –, která by vznik nového útvaru pro sledování leteckých pasažérů umožnila, už chystá ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Druhý jmenovaný zákon má nově zejména stanovit povinnost leteckých dopravců posílat údaje o cestujících policii, zároveň budou stanoveny sankce za jejich nepředání.
Lucie Nekvasilová
