Nový občanský zákoník (NOZ) a s ním související „změnový zákon“ novelizovaly od 1. ledna 2014 mimo jiných i Zákoník práce (ZP). Mezi významné změny patří možnost okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zákonným zástupcem. Jenže – jak už to často při tvorbě zákonů bývá – toto jistě chvályhodné opatření je v praxi nepoužitelné.
Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle ZP. Ovšem zákonný zástupce nezletilého, jenž nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu některých zákonných důvodů, způsobem stanoveným jiným právním předpisem, a tím je dána působnost ZP.
Tato nová právní úprava akcentuje zvýšení rodičovské odpovědnosti, dokud dítě nenabude plné svéprávnosti. Proto byla v občanském zákoníku, oproti právnímu stavu platnému a účinnému ke dni 31. prosince 2013, právní úprava ve prospěch zákonného zástupce nezletilého zesílena. Toto zesílení rodičovské odpovědnosti je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Skutečnost, že fyzická osoba mladší než osmnáct let se může sama zavázat k výkonu závislé práce, ještě neznamená, že je sama dostatečně způsobilá bránit se proti hospodářskému vykořisťování, včetně zaměstnávání pracemi, které jsou pro ni nebezpečné, škodící zdraví nebo tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji (čl. 1, 32, 34 a 36 Úmluvy o právech dítěte).
„Při zkoumání některých ustanovení této novely lze dospět k závěru, že některé části této právní úpravy jsou obtížně aplikovatelné, nebo v podstatě neaplikovatelné,“ tvrdí pražská advokátka Světlana Zvolánková, která se danou problematikou zabývá. „Jedním z těchto ustanovení je paragraf 56a, který hovoří o okamžitém zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance. Znamená to, že zákonný zástupce, ať se již jedná o rodiče, pěstouna či opatrovníka, může za zaměstnance, který nedosáhl věku šestnácti let, zrušit pracovní poměr, pokud je to nutné v rámci jeho vzdělání, vývoje nebo zdraví.“
Problém, který nastal, spočívá v tom, že k okamžitému zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance se vyžaduje přivolení soudu. „Když si uvědomíme, že pracovní poměr sice může vzniknout od patnácti let, tak další podmínkou je ukončení základní školní docházky, která je devítiletá. Ještě před ukončením tak uchazečům bude nejméně patnáct let, takže prvního července nejdříve by tito absolventi základních škol mohli navázat pracovní poměr. Jestliže mně, jako zákonnému zástupci se nebude líbit, jakou práci si dítě vybralo, tak budu muset požádat soud, aby přivolil k okamžitému zrušení pracovního poměru,“ vysvětluje advokátka.
S ohledem na dlouhou dobu trvání soudních jednání je úplně jasné, že se nemůže stát, aby soud stihnul rozhodnutí vydat do dovršení šestnácti let věku uchazeče o zaměstnání. Od šestnácti let už přitom může uchazeč o zaměstnání nakládat se svými představami o budoucí profesi sám, takže i kdyby náhodou do tohoto data rozhodl soud prvoinstančně, tak ještě existuje možnost odvolání. Proto je zcela zřejmé, že toto ustanovení stejně neochrání úplně mladé uchazeče od nevhodného či nebezpečného zaměstnání, protože to nejde stihnout v rámci procesu soudního řízení.
Dušan Šrámek
