Bývalé ministryni spravedlnosti a místopředsedkyni ústavně-právního výboru sněmovny Heleně Válkové (ANO) vadí, že za odposlechy, které jsou později vyhodnoceny jako nezákonné, nenese nikdo odpovědnost. „Vůbec nemám pocit, že by si státní zástupci někdy uvědomovali to, že trestní stíhání by bylo vhodné vést vůči konkrétní osobě v okamžiku, kdy už mají dostatek důkazů. Nejen odposlechy, ale i dostatek dalších důkazů. Jinak to může vést k podlomení důvěry v justici,“ upozornila v Otázkách Václava Moravce.
Válková, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a předseda Nerjvyššího soudu Pavel Šámal hovořili na téma odposlechů v souvislosti s kauzou Davida Ratha a také kvůli zařazení odposlechů mezi obviněným a obhájcem v případu česko-íránského podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha souzeného pro daňové úniky do důkazního materiálu. Podle Bradáčové šlo v případě Zadeha exces konkrétních lidí. Za systémovou chybu tuto záležitost ale nepokládá.
Trestní řád použití odposlechů mezi obviněným a obhájcem zakazuje, mají být vymazány. Bradáčová uvedla, že za svou devatenáctiletou praxi se s takovým přestoupením zákona setkala poprvé.
„Nejsem proti využívání odposlechů, zejména v oblasti organizovaného zločinu – to je i kauza Davida Ratha. Ale jsem pro to, aby se státní zástupce striktně držel zákona a aby v případě, kdy ho překročí, vůči němu byla vyvozována odpovědnost. A aby ji nesl i po hmotné stránce, to znamená aby zaplatil za to, co způsobil,“ řekla Válková.
Jako na poslankyni se na ni prý často obrací lidé, kteří jsou i několikrát trestně stíháni, ale pak se řízení zastaví, protože se skutek nestal, nebo se ho nepodařilo prokázat. Dostanou sice omluvu a odškodnění, které však zaplatí daňoví poplatníci, a státního zástupce se to nijak nedotkne. Vrchní státní zástupkyně zdůraznila, že odposlechy navrhuje státní zástupce, ale musí je povolit soud, takže nelze případnou vinu svalovat pouze na státní zastupitelství.
Šikanózní nárvhy
Podle Bradáčové se Nejvyšší správní soud pregnantně vyjádřil k případnému neúspěchu trestního stíhání státních zástupcem a jeho odpovědnosti. Státní zástupce by se dopustil kárného provinění pouze v případě, že by obžalovalo úmyslně, nedbale nebo šikanózně.
Vrchní státní zástupkyně v Praze také připomněla, že většina návrhů na kárnou žalobu byla senátem NSS smetena ze stolu. Podle Válkové je NSS co se týče kárné odpovědnosti státních zástupců a soudců příliš mírný.
V souvislosti s kauzou Davida Ratha také přišla na přetřes stížnost pro porušení zákona ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Podle bývalého ústavního soudce Pavla Holländera: „Rozhodnutí Nejvyššího soudu tímto navrací do systému českého trestního procesu asymetrii opravných prostředků, přiznává státu opravný prostředek, jenž nepřináleží obviněnému a v jehož důsledku se vytváří možnost přijetí nepříznivých právních důsledků ve vztahu k obviněnému, vytváří stav, kdy státu náleží ve srovnání s obviněným více procesních oprávnění, zavádí nerovnost účastníků trestního řízení, žel, navrací nás v této oblasti nejen do doby před rok 2001, nýbrž i před rok 1989.“
Chybí nový trestní řád
Podle předsedy Nejvyššího soudu se soudci drželi nálezu Ústavního soudu z roku 2000, vydali akademický výrok a nemohli konat jinak. Ze slov Pavla Šámala vyplynulo, že Rath by s ústavní stížností zřejmé neuspěl, protože podobnou stížnost ÚS letos zamítl. „Zůstává stále v platnosti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který věc vrátil Krajskému soudu v Praze,“ uvedl Šámal s tím, že v tomto případě jde u NS jen o výrok, který má pro futuro sjednocovat judikaturu. Válková ale podotkla, že je jasné, že pozice Ratha coby obžalovaného se zhorší. “ V právní argumentaci se s tím soud prvního stupně bude muset vypořádat,“ zdůraznila exminstryně. S tím se Lenka Bradáčová neztotožnila.
Vrchní státní zástupkyně souhlasila v tom, že Krajský soud v Praze bude muset výrok NS brát na zřetel. „Rozhodnutí vrchního soudu je v tuto chvíli sice akademickým výrokem, ale označeno za nezákonné,“ uvedla Bradáčová. KS v Praze ale i může setrvat na svém stanovisku, že odposlechy byly pořízeny v souladu se zákonem. „U nás není bezprostřední závaznost soudních rozhodnutí,“ připomněl Šámal a dodal, že Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím porušil ustálenou judikaturu.
Helena Válková v této souvislosti upozornila, že celá situace kolem stížnosti pro porušení zákona v případu Rath je mimo jiné důsledkem absence nového trestního řádu.
(epa)
