Za alarmující označuje poslední zpráva o extremismu v České republice fakt, že někteří členové Národní domobrany spolupracují s některými poslanci v parlamentu, a to zejména v otázce Ukrajiny. Ze zprávy naopak vypadly jevy jako kritika EU a NATO, islámu a sociální demokracie a novináři z alternativních médií a kritici České televize. Levice chystá kemp na protest proti těžbě uhlí, národovci spojili devět občanských skupin a jdou do voleb jako Rozumní.
Ještě loni v květnu a v říjnu obsahovala pravidelná zpráva ministerstva vnitra jevy, jejich nositelé byli zejména Martin Konvička za zesměšňování islámu a nesouhlas s přistěhovalectvím z islámských náboženských států, obránci proti nucenému přistěhovalectví do ČR a islamizaci země, ale také kritici zaujatého informování veřejnoprávních médií, autoři desinformačních kampaní, kritici tzv. evropské integrace a politiky sociální demokracie Posledním extrémistickým tématem se však stává Ukrajina a její části bojující za nezávislost..
O vývoji extremistických názorů Česká justice informuje opakovaně.
V únoru se zvedla vlna zájmu o Ukrajinu
Novinkou je v poslední zprávě vnitra o extremismu v ČR zájem některých skupin občanů o dění na Ukrajině. Podle zprávy k němu došlo v důsledku zhoršené bezpečnostní situace na Ukrajině letos v únoru. „Zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině v průběhu února vyvolalo vlnu zájmu tuzemských alternativních médií a následně i politicky extremistických uskupení o téma konfliktu na východě této země. Tradičně se tématu věnovala uskupení Národní domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír,“ uvádí se v poslední zprávě vnitra.
Podle zprávy mají čeští extremisté přímé kontakty s představiteli separatistických republik: „Zástupci obou subjektů disponují přímými kontakty na představitele separatistických republik,“ uvádí zpráva, podle které Národní domobrana zahájila pokus o vlastní transformaci. „V minulosti slibovala vznikajícím buňkám širokou autonomii, v průběhu času však tuto nezávislost začala omezovat a vydala se cestou vytváření struktur velení na úrovni krajů. Objevily se i rozpory ohledně dalšího politického směřování. Část členů preferovala apolitickou rovinu aktivit, jiní však spolupracovali s Národní demokracií, či v menším množství případů s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti,“ osvětluje vnitro.
Co je ovšem podle vnitra varující, je fakt, že občané se zájmem a kontakty na představitele „republik“ východní Ukrajiny mají současně kontakty s českými poslanci: „Alarmující skutečností zůstává, že někteří členové Národní domobrany spolupracovali s některými členy parlamentních politických stran,“ uvádí vnitro bez dalšího upřesnění.
Adam B. Bartoš zažaloval pro extremismus vnitro
Blok proti islámu – Úsvit, česká Pegida, akce „muž v kožené bundě“, třicet členů Ódinových vojáků a Alternativa pro Českou republiku jsou v prvním čtvrtletí 2017 z hlediska extremismu minulostí. Zpráva je vůbec nezmiňuje, neboť tyto skupiny v hodnoceném období buď rezignovaly na činnost nebo se po volebním neúspěchu na podzim 2016 přirozeně rozpadly a skomíraly na okraji zájmu. Pokud fungovaly ve formě strany, vláda navrhla pozastavení jejich činnosti nebo zrušení pro neplnění zákonných povinností. To je případ Alternativy pro Českou republiku 2017 nebo Národní demokracie. Nejvyšší správní soud, který jednal o rozpuštění nebo pozastavení činnosti 42 stran a hnutí zatím tyto dva subjekty nezrušil.
V případě Národní demokracie soud musel řízení zastavit. Extremisty ovšem v poslední zprávě vnitra i nadále znovu reprezentuje Adam B. Bartoš a jeho strana Národní demokracie: „Na výraznější veřejná vystoupení rezignovala i Národní demokracie. Ta musela věnovat část úsilí sporům, které vede s různými složkami státu. Její předseda Adam B. Bartoš čelí obžalobě z údajného spáchání trestných činů s extremistickým podtextem. Strana jako taková dále vede spor s Ministerstvem vnitra, kdy na tento úřad podala žalobu pro údajně neoprávněné uvádění ve zprávách o extremismu. V neposlední řadě pak byla nucena dodatečně zveřejnit některá data k finančním dárcům. V opačném případě by jí hrozilo pozastavení činnosti. V rámci snahy získat co nejširší podporu, resp. obsadit kandidátky do voleb se Národní demokracie nebránila snahám navázat spolupráci s jednotlivci či subjekty spojenými s neonacistickým hnutím,“ píše o činnosti Národní demokracie a Adamu B. Bartošovi za první čtvrtletí 2017 ministerstvo vnitra.
Nové uskupení kolem Národní demokracie: Rozumní
Pouhým přečtením webu Národní demokracie však lze zjistit, že myšlenky zůstávají bez ohledu na obsah úřední zprávy. V úterý dne 2. května 2017 Národní demokracie oznámila sjednocení vlastenecké scény a národoveckého hnutí, ke kterému se přihlásilo rovnou devět uskupení, mimo jiné: Strana zdravého rozumu, Úsvit – národní koalice, Česká strana národně sociální, Slušní lidé, Demokratická strana zelených nebo Změna pro lidi. Všechny tyto strany půjdou do voleb pod společným názvem „Rozumní – stop migraci a diktátu EU, peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým“.
Zda jsou jmenované skupiny předmětnými subjekty spojenými s neonacistickým hnutím, není jasné, protože zpráva ministerstva vnitra konkrétně nejmenuje, kdo jsou čeští neonacisté.
Tajné nenávistné koncerty, mobilizace proti těžbě uhlí
Adama B. Bartoše, národní demokracii, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež zpráva vnitra zařazuje do kategorie „pravicový extremismus“. Kromě Dělníků a Bartoše pak vnitro do stejné kategorie řadí pořádání soukromých a někdy utajovaných koncertů White Power Music a jimi provozovaného hudebního žánru: „Žánrově se jednalo o styl Hate Core či National Socialist Hardcore. Tzv. hatecorové kapely razantně propagují neonacismus a šíří nenávist,“ osvětluje vnitro s tím, že tyto akce zažívají renesanci.
Levicový extremismus reprezentuje stabilně již ověřená Klinika a anarchisté: „Aktivisté Kliniky prostory bývalé polikliniky na pražském Žižkově odmítli opustit. Centrum Klinika opakovaně hostilo akce s anarchistickým podtextem. V lednu zde byl např. otevřen anarchistický infoshop s názvem Black books, který propaguje tematicky orientované publikace, brožury, hudební a filmové produkce či přednášky. Anarchisté se rovněž zaměřili na podporu stíhaných soukmenovců, zejména stíhaného Lukáše Borla anebo odsouzeného Igora Ševcova. V obou případech aktivisté zpochybňovali důvody jejich stíhání a snažili se o jejich vykreslování jako mučedníků,“ uvádí zpráva vnitra.
Zpráva dále která upozorňuje na nadcházející extremistickou událost: „V rámci environmentálního hnutí byla zahájena mobilizace na protestní akci Klimakemp 2017, která má proběhnout na protest proti těžbě uhlí koncem června na Mostecku.“
Irena Válová
